RMEN 

Zatímco obsah Scholares tvořily především kratší články, povahu Rmenu určovaly hlavně rozsáhlejší literárněhistorické studie (František Kutnar o písmácké kultuře, Martin Gaži o R. Weinerovi, Pavel Himl o kramářských písních, Petr Nový o Wertherovi, Hyperionovi a Nielsi Lyhnovi aj.). Historické zaměření měla i rubrika Konfrontace vytvářející tematickou „páteř“ jednotlivých čísel. Přinášela pokaždé několik textů odlišně pohlížejících na jedno a totéž téma; redakce je přetiskovala ze starších publikací nebo z archivních materiálů, část z nich byla psána přímo pro potřeby časopisu. Č. 1 tak pojednalo o fenoménu husitství, č. 2 o pojetí vlasti, národa a jazyka (mj. Petr Bezruč o moravské řeči, Jaroslav Med o integrálním nacionalismu). Č. 3 mělo monotematickou podobu: zabývalo se obdobím přelomu 19. a 20. stol. (uspořádal Petr Nový) a přineslo ukázky (často poprvé publikované) z díla Arthura Breiského, Jiřího Karáska ze Lvovic, Jarmila Krecara, Miloše Martena, Anny Pammrové, Jana z Wojkovicz a studie Jana Bartoše o dobové fotografii, Gabriely Dupačové o Krecarovi, Radky Jelínkové o Wojkowiczovi, Ilony Pšeidové o Martenovi aj.

Návaznost na téma Konfrontace zachovávala i pravidelná rubrika Překlady, v níž se objevily např. stati Jevgenije Nikolajeviče Trubeckého o národním mesianismu nebo Hanse Heinze Hahnla o třech zapomenutých básnících pozdního Rakouska-Uherska. V rubrice Hledání přítomnosti Petr Nový, Martin Gaži, David Pazdera, Miroslav Zelinský aj. vyvažovali historickou orientaci časopisu tím, že referovali o současných společenských událostech a novějších odborných, zvláště literárněteoretických dílech. Závěr čísel tvořila rubrika Recenze.