OSVĚTA 

K naplnění edičních záměrů, s nimiž bylo nakladatelství a vydavatelství Osvěta zřízeno, sloužily jednak edice přejaté z jiných nakladatelství (Rovnost, Umění lidu, Život a práce) a institucí (MIO, Studijní lidovýchovný ústav), jednak edice nově vytvořené a koncipované podle tzv. Soběslavského plánu kulturně osvětové činnosti. Přecházení edičních řad nejprve do Osvěty a posléze do Orbisu mělo za následek četné nepřesnosti v číslování svazků.
Nakladatelství mělo v první řadě zajišťovat ediční potřeby státní politické propagace a agitace. Těmto účelům sloužila především Knihovna osvětové práce (v Osvětě 1951–1952, 27 sv.), která původně vycházela přímo pod hlavičkou MIO a přinášela přednášky, instruktáže a metodické pomůcky pro osvětové pracovníky, kroužky osvětových besed a masové organizace. Několik svazků bylo mj. věnováno cyklu „Z dějin českého národa“, jenž vedl osvětové pracovníky k hledání podpory pro marxistickou interpretaci českých dějin v dílech klasiků, především Aloise Jiráska, ale též např. Mikoláše Alše a Bedřicha Smetany. Dalším úkolem Osvěty byla podpora šíření marxistického světového názoru a vědecké osvěty v rámci humanitních i přírodovědných oborů. K naplnění tohoto úkolu byla zřízena metodicky zaměřená Edice přednášek pro osvětové besedy (v Osvětě 1951–1953, 77 sv., č. 1–78, sv. č. 74 vyšel až opožděně v Orbisu). Z nakladatelství Život a práce převzala Osvěta edici Tvůrcové přírodovědy (v Osvětě 1951–1952, 10 sv.), jež přinášela portréty především ruských, resp. sovětských přírodovědců (výjimkou byla publikace věnovaná Mikuláši Koperníkovi a autobiografie Charlese Darwina), a popularizační, rovněž přírodovědné řady Věda a život (v Osvětě 1951–1952, 13 sv.) a Vědění všem (v Osvětě 1951–1953,17 sv. a několik reedic starších titulů). Ze zrušeného brněnského nakladatelství Rovnost přejala Osvěta Knihovnu Socialistické akademie (v Osvětě 1951–1952, 26 sv.), v níž vyšly mj. přednášky z oboru dějin obecných (Arnošt Klíma, Josef Kočí, Josef Macek), literárních (František Buriánek, Jiří F. Franěk, Jiří Hájek, František Nečásek) či z dějin výtvarného umění (Jaromír Neumann). Přímo v Osvětě vznikly dvě vlastivědné edice: ve Vlastivědné knihovně (1951–1952, 10 sv.) vycházely dobovou ideologií poznamenané brožury týkající se československých krajů, zatímco knižnice Poznání světa (1952–1953, zde 2 sv.) se zaměřovala na rozsáhlejší cestopisné a zeměpisné monografie (prvním svazkem byla kniha cestovatele Emila Holuba Velké dobrodružství). Pro Československou společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, ustavenou v roce 1952, začala Osvěta vydávat Knihovnu Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí (v Osvětě 1952, 14 sv.), která se po úvodních dvou svazcích rozdělila do několika řad: vedle edic Přírodní vědy (1952, 1 sv.) a Společenské vědy (1952, 5 sv.) to byla edice Jazyk, literatura a umění (1952, 6 sv.), v níž vyšlo mj. pojednání Josefa Hrabáka věnované staročeské satiře nebo studie Felixe Vodičky o Karlu Havlíčkovi Borovském.
Třetí ediční oblastí spadající do kompetence Osvěty byla divadelní literatura, původně vycházející v nakladatelství Umění lidu, odkud přešly do Osvěty téměř všechny divadelní edice. Knižnice Sešity Divadelní žatvy (v Osvětě 1951–1952, 45 sv. a několik reedic starších svazků; edice variantně označována též jako Divadelní žatva) přinášela současná budovatelská dramata českých (František Smažík, Miloslav Stehlík), sovětských (Alexej Nikolajevič Arbuzov, Anatolij Surov) a příležitostně i slovenských dramatiků (Paľo Gejdoš, Peter Karvaš). Početněji byly zastoupeny též české i zahraniční (nikoli pouze ruské) hry klasické (P. A. C. Beaumarchais, Anton Pavlovič Čechov, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Maxim Gorkij, Václav Kliment Klicpera, Lope de Vega, Jiří Mahen, Molière, Alois a Vilém Mrštíkové, Alexander Nikolajvič Ostrovskij, Ladislav Stroupežnický) a objevily se také dramatizace prozaických děl (Jiráskova románová kronika Mezi proudy v adaptaci Jaroslava Tumlíře; Olbrachtova Anna Proletářka v úpravě Evy Vrchlické). Edici Divadlo lidu (v Osvětě 1951–1951, 4 sv.), rovněž převzatou z Umění lidu, uzavřela Osvěta čtyřmi svazky her českých klasiků (Alois Jirásek, Josef Kajetán Tyl). V roce 1952 začala v rámci Divadelní knihovny vycházet řada Hry současné (v Osvětě 1952, 2 sv.), která se však výrazněji rozvinula až v nakladatelství Orbis. Profesionálnímu i ochotnickému divadlu pro děti poskytovaly materiál edice Hry pro mládež (v Osvětě 1951–1952, 10 sv.) a Hry pro loutky (v Osvětě 1951–1952, 13 sv.), v nichž převažovala současná česká a sovětská dramatická tvorba (mj. German Ivanovič Matvejev či Libuše Tittelbachová), objevovaly se však i dramatizace epické poezie (Král Lávra Karla Havlíčka Borovského v úpravě Václava Čtvrtka) a prózy (Vančurův Kubula a Kuba Kubikula, převedený do divadelní podoby Evou Foustkovou).
Výrazného rozvoje se dočkala Knihovna souborů lidové tvořivosti (v Osvětě 1951–1952, 19 sv.), jediným svazkem (č. 2) rovněž založená v Umění lidu. Neprofesionálním uměleckým souborům nabízela tematicky zaměřená pásma úryvků z poezie, prózy, divadelních scén a hudebních čísel. Od typické osnovy této edice se poněkud odlišovaly jednak satiry Václava Laciny Hovoří pan Jéminek a jednak výbor Hlasy básníků bojujících na západě, přinášející ukázky z politické lyriky a sociálně angažované poezie západních levicově orientovaných básníků (např. René Depestre, Paul Eluard, Langston Hughes, Walt Whitman, Pablo Neruda, Carl Sandburg); svazek uspořádal Arnošt Vaněček, který se na něm podílel i jako překladatel. Nově založená Knihovna diváků a posluchačů (1951–1952, 6 sv.) sloužila propagaci a ideově náležitému výkladu divadelního, hudebního a výtvarného umění (např. tvorby Mikoláše Alše, Antonína Dvořáka či Bedřicha Smetany; v edici Míly Melanové zde však vyšel též sborník k šedesátinám Josefa Skupy).

Náklady publikací Osvěty se obvykle pohybovaly mezi 2000 a 10 000 výtisky; desetitisícovou hranici překročilo vedle příležitostných účelových tisků např. cestopisné vyprávění Emila Holuba Velké dobrodružství (15 400) či populárně-naučná publikace s obrazovou přílohou Naše zoo (20 400).