Slovník české literatury po roce 1945

NOVÁ OSVĚTA

1945 - 1950

Nakladatelství soustředěné na českou i překladovou produkci, vydavatel spisů Karoliny Světlé

Vývoj názvu: Družstvo Národní osvěta (1945); Nová osvěta, nakladatelské a vydavatelské družstvo (1945–1950).

Nakladatelské a knihkupecké družstvo Nová osvěta vzniklo na konci roku 1945 pod názvem Národní osvěta, který užívalo jen krátce v roce svého vzniku. Družstvo mělo převzít koncesi nakladatele Leopolda Mazáče, který byl po květnu 1945 vyšetřován pro svou činnost za protektorátu a na jehož nakladatelství byla uvalena národní správa. Nová osvěta využila prostory Mazáčova nakladatelství, zaměstnala některé jeho pracovníky a hodlala převzít i jeho ediční program. V roce 1946 byla zapsána do obchodního rejstříku, ovšem vzhledem k průtahům s odebráním Mazáčovy koncese bylo družstvo přijato do Svazu českých knihkupců a nakladatelů až v červnu 1948, přičemž původní Mazáčovu koncesi mezitím již 2. 3. 1948 převzala do národní správy Mladá fronta. Nová osvěta se v říjnu 1948 přestěhovala z původní adresy Mazáčova nakladatelství ve Spálené ulici 53 v Praze do Školské ulice 2. V roce 1949 se družstvo přeměnilo na tzv. spotřební družstvo a do roku 1950, kdy zaniklo, vydalo již jen předem nachystané a oznámené knihy. – Původní Národní osvětu zastupoval Otakar Mázl, poté byl za náměstka družstva navržen literární ředitel nakladatelství František Dvořák, později funkci odpovědné zástupkyně převzala Luisa Kasalická-Pevná. K členům představenstva družstva patřili Jaroslav Bělohlávek, František Dvořák, Valter Feldstein, František Jungmann, Jan Macura, Michal Machajdík, Otakar Mázl, Pavel Mrňavý a Gejza Pevný, později byli doplněni či nahrazeni Jánem Belanským, Jánem Čaplovičem, Luisou Kasalickou-Pevnou, Aloisem Bohumilem Kohoutem, Janem Seidlem, Václavem Židlickým aj. – S nakladatelstvím spolupracovali mj. Jaromír Lang (řídil Knihovnu Politika) a Rudolf Vápeník (řídil edici Umění a svět). – V Nové osvětě vyšlo přibližně 80 titulů. Náklad se pohyboval mezi 2000 (populárně naučné a odborné publikace) a 5000 výtisků (překlady a beletrie), zejména v závěrečné fázi existence nakladatelství obvyklé náklady stouply k rozmezí mezi 5000 a 10 000 výtisky. – Ke stálým výtvarným spolupracovníkům nakladatelství patřil zejména Jaroslav Šváb, vedle něj knihy ilustrovali například Vojtěch Kubašta, Josef Liesler nebo Zdeněk Sklenář. O typografickou podobu knih se starali mj. Alois Bohumil Kohout či František J. Müller.

Družstvo Nová osvěta se soustředilo na překladové tituly i původní texty, a to jak v beletrii, tak v oblasti odborné literatury; částečně též převzalo původní ediční koncepci vydavatelství Leopolda Mazáče (týkalo se především reedic). Zejména zpočátku se nakladatelství snažilo rozdělit svou produkci do několika edičních řad, které však byly většinou ukončeny hned po prvních svazcích – mj. Knihovna poesie Hlasy (1945–1946, 2 sv.); Dnes a zítra. Knihovna nové české prózy (1946, 2 sv.); knižní řada Odkaz (1946, 1 sv.), případně Knihovna Politika (1945–1946, 2 sv.). Původní tvorbu zastupovaly vedle systematicky vydávaného a komentovaného Díla Karoliny Světlé (ed. Josef Špičák, 1947–1949, 10 sv.) reportáže, popř. reportážní romány (hned prvním titulem bylo dílo Jaroslava R. Vávry Viděl jsem smrt), populárněvědné publikace (mj. knihy Bohodara Dosužkova, Ferdinanda Herčíka, Rudolfa Součka nebo Rudolfa Vápeníka) či historizující a národopisné publikace (Adolf Wenig). K beletristům, kteří v Nové osvětě publikovali, patřili mj. Jan Brabec, František Dvořák, Václav Kaplický, Alois Bohumil Kohout, Kuzma, Vladimír Müller, Božena Neumannová, Václav Tille, Jan Wenig, Jan Weiss či Jindřich Zpěvák. V poměrně široké škále, sahající od pohádek a pověstí až po romány s dobrodružnou tematikou (mj. knihy Věry Bürgrové, Jana Dušánka, Jaroslava Hlouška, Boženy Pátkové, Jaromíra Václava Šmejkala, Josefa Vodrážky) se nakladatelství věnovalo i literatuře pro děti a mládež.
Překladová literatura byla sice od počátku součástí nakladatelského plánu, ovšem nejvýrazněji se začala prosazovat v letech 1948–1950, kdy převážila původní tvorbu. K výrazným odborným publikacím patří zejména kniha György Lukácse Existencialismus či marxismus? (1949), v beletrii je kladen důraz zejména na překlady severských literatur (např. knihy dánských spisovatelů Bernharda Severina Ingemanna a Karen Enevoldové, švédské prozaičky Edity Morrisové či sociálně laděné romány dánského spisovatele Martina Andersena Nexö). Pokus o edici Slovanská knihovna (1946–1947) skončil po dvou svazcích (překlady z polštiny), pro odborné překlady se družstvo pokusilo vytvořit edici Umění a svět (1948, 1 sv.). Nakladatelství publikovalo též překlady oddechové a populární literatury (Richard Halliburton, Agatha Christie). S Novou osvětou spolupracovali překladatelé Petr Bláha, Olga Fischerová, Ma-Fa (=Marie Fantová), Jiří Havelka, Libuše Jacobsenová-Houbová, Olga Kořánová, Vilém Opatrný, Marie Polívková-Rádlová, Jan Rak, Milada Šimsová, Helena Teigeová, Miloslava Vieweghová-Opluštilová, Jaroslav Vičar aj.

V nakladatelství měla vyjít také velkoformátová publikace zhudebněné básně M. J. Nováka Stalingrad, doplněná kresbami Josefa Brože a notací hudby Václava Dobiáše. – Pod názvem Družstvo Národní osvěta vyšly v letech 1945 a 1946 v koedici s Družstvem Dílo přátel umění a knihy též dva katalogy (Evžen Nevan a František Hudeček).

Ediční řady
Knihovna poesie Hlasy (1945–1946, 2 sv.); Politika (1945–1946, 2 sv.); Dnes a zítra. Knihovna nové české prózy (1946, 2 sv.); Knihy živé vědy (1946, 2 sv.); Knižní řada Odkaz (1946, 1 sv.); Slovanská knihovna, Polská řada (1946–1947, 2 sv.); Dílo Karoliny Světlé (1947–1949, 10 sv.); Umění a svět (1948, 1 sv.).

Souborná vydání: Dílo Karoliny Světlé (1947–1949, 10 sv.).

Výběrová bibliografie: F. Herčík: Život na ruby; V. Kaplický: Hvězda na východě; G. Lukács: Existencialismus či marxismus?; J. R. Vávra: Viděl jsem smrt.

Výtvarní spolupracovníci:

Ke stálým výtvarným spolupracovníkům patřil zejména Jaroslav Šváb, vedle něj obálky nebo ilustrace knih vytvořili mj. V. Boukal, Jiří Brdečka, Josef Brož, Oldřich Cihelka, Jiří Červ, František Čihák, Jan Goth, František Hudeček, Vojtěch Kubašta, Josef Liesler, Milada Marešová, Evžen Nevan, Věra Nevanová-Kotyzová, Václav Plátek, Zdeněk Rossman, Dagmar Rychlá, Karel Skála, Zdeněk Sklenář, Ludvika Smrčková, Karel Štrébl, Jindřich Tockstein, František Tručka, Jaroslav Vodrážka,Viktor Vorlíček. O typografickou podobu knih se starali např. Alois Bohumil Kohout, Karel Kratochvíl, František J. Müller nebo Ladislav Starosta.

Technické informace:

Vyšlo cca 80 titulů. – Nová osvěta využívala zpočátku tiskárny v pohraničí, které byly v národní správě (například ašské tiskárny Albert Gugath či Karel Ihl, varnsdorfská Státní tiskárna), později tiskla v pobočkách koncernu Svoboda (mj. v Havlíčkově Brodě, Českém Těšíně nebo Liberci) či v tiskárnách podniku Práce. Pro jednotlivé svazky družstvo využívalo také menší provozovny – např. J. L. Bayer (Kolín), Fr. Riedl (Havlíčkův Brod), Společenské podniky (Přerov), ale i pražskou tiskárnu České grafické Unie nebo Československého kompasu.

LITERATURA

Studie a články: Protokolace, Knihkupec a nakladatel 1946, č. 41; A. Zach: Případ nakladatele Mazáče, in Rok 1947 (1998).

Související odkazy

Lexikon české literatury 3/I (heslo Leopold Mazáč)

Autor hesla: Michal Jareš (2010)

Aktualizace textu hesla: 27. 4. 2010 (jar)

Aktualizace bibliografie: 27. 4. 2010 (jar)

zpět na hlavní stranu