EDICE SATIRY
Edici vydával v letech 1952–1954 v Londýně pod hlavičkou Kruh přátel satiry anonymně Stanislav Brzobohatý za redakční spolupráce Roberta Vlacha. Odpovědnou vydavatelkou byla pozdější Brzobohatého manželka Marie Zárubová. Obsahem i úpravou edice navázala na tři publikace, které v letech 1950–1951 Brzobohatý vydal v Londýně vlastním nákladem. Zanikla jeho přesídlením do Austrálie. Zde Brzobohatý přijal příjmení Berton, na svou vydavatelskou činnost však navázal až v 80. letech, kdy vlastním nákladem publikoval několik studií o souvislostech a důsledcích atentátu na Heydricha.
Program edice definovaný jejím názvem naplnily verše a sebrané anekdoty Stanislava Brzobohatého, sbírky Jana A. Bati a Roberta Vlacha, povídky Františka X. Havlíčka (vl. jm. F. X. Hešík) a Roberta Vlacha (pod šifrou Alfa), novela Jana Klánského (vl. jm. Radko Klein-Jánský) a konečně dva svazky satirických básní, epigramů a aforismů vydaných pod názvem Výbor exilové satiry. Celkem v edici vyšlo pouhých 9 svazků, připravovaný soubor satirických povídek Jaroslava Strnada již z finančních důvodů vyjít nemohl. Svazky vycházely cyklostylovaně v jednotné úpravě a v jednotném formátu, náklad se pohyboval mezi 400–500 výtisky.
LITERATURA
Knižně: M. Přibáň in Prvních dvacet let (2008).Studie a články: J. Strnad: Padesátá léta v české exilové literatuře, 2. část, Tvar 1990, č. 36.