NAKLADATELSTVÍ MLADÝCH

1940 - 1949

Nakladatelství vydávající převážně českou a překladovou beletrii

Vývoj názvu: Nakladatelství Edice mladých K. Mašín (1940–1942); Nakladatelství mladých Karel Mašín (1941–1945); Nakladatelství mladých Dálky Karel Mašín (1941); Nakladatelství mladých (1945–1946, 1948); Komanditní nakladatelská společnost Pašek a spol. (1946–1948); Pašek a spol. (1948).

Kladenský knihtiskař a nakladatel Karel Mašín (1869–1958) dal na počátku 40. let 20. století prostor skupině mladých literátů, která začala díky jeho koncesi vydávat knižní řadu, nazvanou nejprve Nakladatelství Edice mladých K. Mašín (1940–1942). Jejími prvními redaktory byli Jaroslav Šíma a Petr Pašek (1923–1996, vl. jménem Antonín Pašek). V počátcích se označení nakladatelství různě měnilo (Nakladatelství mladých Karel Mašín, Nakladatelství mladých Dálky Karel Mašín), rokem 1943 se definitivně ustálilo na Nakladatelství mladých (do roku 1945 s případným dodatkem „Karel Mašín“) s redaktory Petrem Paškem, Věrou Bajnarovou, Jindřichem Černým, Vlastou Váňovou a Zbyňkem Vavřínem. Nakladatel Karel Mašín postupně převedl na Petra Paška redakci i administrativu a od poloviny roku 1945 se nakladatelství snažilo zcela osamostatnit. Okruh redaktorů se rozšířil o Františka Červinku, který se v roce 1945 vrátil z koncentračního tábora, dále o Karla Fleissiga, Jiřího Muka, Věru Rozsypalovou a Eduarda Tomáše. V březnu 1946 získal Pašek vlastní nakladatelskou koncesi od kladenského Okresního národního výboru, ovšem nepodařilo se mu vstoupit do Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Od roku 1947 je nakladatelství formálně přejmenováno na Komanditní nakladatelská společnost Pašek a spol. V říjnu 1948 bylo přijato do nově vytvořeného Odborného svazu knihkupců, nakladatelů a obchodníků s uměleckými předměty, v březnu 1949 však bylo zlikvidováno. – Nakladatelství vydalo přibližně 60 svazků, uváděný náklad se pohyboval od 100 výtisků ve válečném období až po 3000–5000 výtisků v roce 1947. V číslování produkce jsou značné nesrovnalosti (např. stejným pořadovým číslem označené dva svazky nebo naopak neobsazená čísla).

Původní Edice mladých byla v prvních třech svazcích rozčleněna na řadu A – Dálky (poezie a próza) a B – Přítomnost (studie). Název Nakladatelství mladých (NM) se objevuje poprvé v knize Kladno v básních a próze (1941, ed. Petr Pašek a Vladimír Thiele). NM se od počátku soustředilo na vydávání původní české poezie a prózy. Vedle zavedených autorů (mj. Karel Fleissig, Jaromír Hořejš, Alois Emmerich Hruška, František Markup, Jiří Muk, Mirko Pašek, Vladimír Thiele, Zbyněk Vavřín) zde debutovali (většinou verši) např. Věra Bajnarová, Josef Goldmann, Václav Němec a zejména redaktoři František Červinka a Petr Pašek. Po roce 1945 v NM publikovali také členové Skupiny Ra (Zdeněk Lorenc: Vodnář v blížencích; Ludvík Kundera: Laviny), v dalších letech mezi autory přibyli mj. Josef Kadlec, Arno Kraus (román Údolí Josafat), ale též Emanuel Lešehrad.
Vedle beletrie doplňovaly profil nakladatelství knihy pro děti a mládež (např. próza Františka Markupa Vendulka a mlynáříčkové nebo Heleny Hodačové O vážce tanečnici), žánry populární literatury (špionážní román Zlatý štír útočí Viktora Ruprechta) a populárně naučné publikace Jiřího Krámského (např. Dílo a osobnost Dra Emila Holuba v dopisech cizinců). V jednom svazku se objevilo označení dále již nerozvíjené Edice Hnutí (Jiří Krámský: Východ a nová doba, 1946). Zejména v letech 1947 a 1948 se NM začalo orientovat na překladovou literaturu, čímž navázalo na dříve započatou tradici (již za protektorátu zde vyšly mj. překlady J. W. Goetha a Adalberta Stiftera). Vedle ruských a sovětských autorů (mj. Vadim Michajlovič Koževnikov, A. S. Puškin) byly vydávány různorodé texty obvykle levicově smýšlejících autorů (např. Bodo Uhse). Šlo mj. o knihy politické (životopis amerického prezidenta Roosevelt od Emila Ludwiga, přel. Eduard Petiška), historické studie (Claude Roy: Louis Aragon, básník Francie a světa, přel. František Červinka) i o beletrizované portréty historických osobností (Stefan Zweig: Hvězdné hodiny lidstva, přel. Rudolf Vápeník a V. Bláha). NM se však nebálo ani vysloveně komerčních titulů – např. druhé vydání esoterické knihy Paula Bruntona Tajná stezka (přel. Jiří Poborák), vydáním románu Romaina Garyho Tulipán (přel. Dušan Zmítko) vstoupilo nakladatelství roku 1947 do dobové diskuse, inspirované Garyho knihou Zosia vyzvědačka. Nejvýznamnějším počinem v oblasti překladové literatury se stal román německého malíře a litoměřického rodáka Alfreda Kubina Země snivců v překladu Ludvíka Kundery.
Jako výtvarní spolupracovníci v NM zpočátku působili Karel Souček a Jiří Horník, později Václav Junek. O typografickou úpravu se staral Josef Cipra, popř. Jaroslav Jakubec. Spolupráce se Skupinou Ra, navázaná prostřednictvím externího redaktora NM, sochaře Jaroslava Puchmertla, rozšířila nejen autorský okruh, ale i řady výtvarných spolupracovníků (Josef Istler, Bohdan Lacina, Otto Mizera, Václav Zykmund). Po válce se na knižní úpravě podíleli zejména Otakar Fuchs a Miroslav Váša.

V letech 1947–1948 nakladatelství vydávalo zpravodaj Most (redaktor František Červinka). – Roku 1949 se v NM chystala k vydání kniha povídek Petra Paška Oživená čekání a výbor povídek čínských autorů Čínské prózy v překladu Iši Beránkové. Pravděpodobně již vytištěný detektivní román Petra Paška Pod lampou je vrah... v roce 1948 skončil ve stoupě. – Petr Pašek později pracoval v nakladatelství Naše vojsko. Roku 1970 emigroval do Švýcarska, kde založil nakladatelství Konfrontace, jež používalo nakladatelskou značku původního Nakladatelství mladých.

Ediční řady
A – Dálky (1940–1942); B – Přítomnost (1941); Edice Hnutí (1946).

Výběrová bibliografie: F. Červinka: Znavené příběhy; E. A. Hruška: Pohled na odchodu; A. Kubin: Země snivců; A. Kraus: Údolí Josafat; Z. Lorenc: Vodnář v blížencích; P. Pašek: Polibek nad smrtí.

Časopisy a informační bulletiny: Most (1947–1948).

Výtvarní spolupracovníci: J. Cipra, J. Jakubec, J. Šubrt. – O. Fuchs, J. Horník, J. Istler, V. Junek, F. Kratochvíl, B. Lacina, O. Mizera, K. Souček, J. Suchomel, M. Váša, V. Zykmund.

Technické informace: Náklad od 100 výtisků (před rokem 1945) ke 3000–5000 výtisků v poválečném období. – Knihy tištěny zpočátku v tiskárně Karla Mašína, později využívalo nakladatelství také další kladenskou tiskárnu J. Šnajdra. Po válce byly tiskárny obměňovány, často využívána karlovarská pobočka tiskárenského podniku Cíl, mimo to však např. plzeňská První západočeská společnost akciová pro průmysl tiskařský nebo litoměřická tiskárna v národní správě R. Nunhardt.

LITERATURA

Knižně: A. Zach: Nakladatelské Kladno (2007, zde též kompletní bibliografie).
Články: N. M.: O našich autorech bez reklamy, Most 1947, č. 2.

Související odkazy

Slovník českých nakladatelství
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Michal Jareš (2009)

Aktualizace textu hesla: 7. 12. 2009 (jar)

Aktualizace bibliografie: 7. 12. 2009 (jar)

zpět na hlavní stranu