VYSOČINA (2)
V návaznosti na havlíčkobrodské Chvojkovo nakladatelství, jež zde působilo v letech 1945–1949, i na pozdější Krajské nakladatelství v Havlíčkově Brodě (KNHB) vzniklo roku 1968 v Havlíčkově Brodě nakladatelství Vysočina. Souvislost s místní vydavatelskou tradicí deklarovalo jak reedicemi některých titulů či obnovením spolupráce s bývalými autory KNHB, tak např. podobnou nakladatelskou značkou. Zřizovatelem byl Městský národní výbor v Havlíčkově Brodě, vedoucím i odpovědným redaktorem Josef Čábela (1914–1970), ředitel někdejšího KNHB. K výtvarným spolupracovníkům patřili mj. Alena Dostálová, Bohumil Krátký, Alois Moravec a Jiří Winter-Neprakta. Po Čábelově smrti v roce 1970 – i vzhledem k nastupující normalizaci a problémům po vydání politicky kontroverzní knihy Miloslava Švandrlíka Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky – ukončilo nakladatelství činnost. Pokus o její obnovení v roce 1992 nebyl úspěšný.
Ve Vysočině vyšlo přibližně 20 titulů, vytištěných v místní tiskárně Jiskra, provoz Havlíčkův Brod. Redakce sídlila ve Svatovojtěšské ul. 86 v Havlíčkově Brodě.
Prvním svazkem nakladatelství byla reedice knihy Josefa Jahody
Pepek Obrechtů, zařazená do edice Knihy pro mládež (1968, 1 sv.). Ačkoliv se tato knižnice již dále nerozvíjela, publikace věnované dětem a mládeži se v edičním programu objevovaly i nadále – vyšly zde mj. leporelo Miloše Holase a Aleny Ladové
Abeceda a knihy pověsti a pohádek vztahující se k Vysočině (Miloslav Bureš; Antonín Ondříček). S regionem byla tematicky spjata též studie Jaroslavy Hoffmannové, zabývající se vystěhovalectvím obyvatel Polné do Severní Ameriky v 19. století. Vedle publikací Jiřího Sochra věnovaných Havlíčkobrodsku nebo reedice souboru ilustrací Otakara Štáfla (24 akvarelů z Havlíčkova Brodu) se nakladatelství soustředilo především na humoristickou literaturu (s odkazem na každoroční festival Haškova Lipnice). Spisovatelé Václav Lacina a Miloslav Švandrlík a ilustrátor Neprakta, kteří již na počátku šedesátých let spolupracovali s Krajským nakladatelstvím v Havlíčkově Brodě, se opět přihlásili k obnovené Lipnické edici (1969–1970, 4 sv.), v níž kromě knih kresleného humoru (Neprakta) vyšly Švandrlíkovy novinky Mořský vlk a veselá vdova aneb Proti všem a zejména Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky. Kromě těchto publikací nakladatelství znovu vydalo román Františka Hamzy o vlasteneckém knězi Janu Veselém Šimon kouzelník a původní poetickou prózu Jaromíry Sekotové Daniel, svět a já.
V devadesátých letech zde po dvacetileté přestávce vyšla pouze kniha Jiřího Pechy Tajemný svět strašidel (edice Strašidla na každý den, 1992).
Náklad publikací Vysočiny se pohyboval v rozmezí 3000–10 000 výtisků; výrazně vyšší (od 25 000) byl náklad knih Švandrlíkových.
Nerealizovaný ediční plán na období 1970–1971 počítal v Lipnické edici s knihami kresleného humoru Aleny Dostálové Drobné klepy a Jiřího Wintera-Neprakty Dějiny lásky I. (Pravěk). Vedle nich zde měla vyjít reedice prózy Danielle Duškové Neobyčejná třída a humoristická novela Jana Kloboučníka Král Honza Třetí. Mimo edice byly naplánovány Příběhy a pověsti po večerech sebrané Klementa Bochořáka či Pohádky z Dobré Vody Josefa Prchala, nevydány zůstaly též autorský výbor z básní Bohuslava Reynka (Verše) a reedice knihy faráře Františka Bernarda Vaňka Na krásné samotě.
LITERATURA
Články: Opět knihy z Brodu, Cesta Vysočiny (Havlíčkův Brod) 1968, č. 1; M. Švandrlík: U Josefa Čábely, Květy 1968, č. 29; jš (= J. Šedý): Vysočina pro čtenáře, Cesta Vysočiny 1970, č. 6.Rozhovor: J. Čábela: První knihy z Vysočiny (připr. M. Menšík), Cesta Vysočiny 1968, č. 28.
Nekrolog: -jš- (= J. Šedý): Zemřel Josef Čábela. Cesta Vysočiny 1970, č. 38.