VÁCLAV BLUMA
Malé nakladatelství Václava Blumy z Hořovic vydávalo knihy ryze oddychového charakteru; tuto produkci doplňovalo ovšem po celou svou existenci knihami pro dětské čtenáře. Václav Bluma (* 1901 ve Strunkovicích nad Blanicí, zemřel patrně v exilu po roce 1948, místo ani rok nejsou známy) procestoval v druhé polovině 20. let během tří let Indii, Čínu, Japonsko, Ameriku a Filipíny. Po návratu do vlasti pracoval jako zástupce Matice lesnické v Písku a ve Státním nakladatelství v Praze, poté byl úředníkem nakladatelství Josef Elstner a Fr. Borový. Jako nakladatel se osamostatnil až v roce 1941 v Hořovicích, i když o koncesi žádal od počátku 30. let (problémy měl zejména kvůli tomu, že nebyl vyučeným knihkupcem). První publikace nakladatelství začaly vycházet v roce 1942, avšak více než samotnou nakladatelskou praxí je Bluma pozoruhodný pokusem o zformování opozice ve Svazu českých knihkupců a nakladatelů po roce 1945. V jednolistových letácích a oběžnících pro knihkupce a nakladatele členů Svazu českých knihkupců a nakladatelů vystoupil proti cenzuře i proti regulaci knižního trhu, která byla zjevně politického charakteru. V srpnu 1947 vydal Leták č. 1, poté leták nazvaný Žádáme svobodu tisku, svobodu hospodářskou a respektování zákonů (září 1947, zde znovu otištěn text Letáku č. 1). Leták č. 3 z listopadu 1947 se týkal již probíhající svazové diskuse o regulaci. Blumův pokus byl ojedinělý a mohl být proto již v zárodku snadno umlčen: uvažovalo se o autorově vyloučení ze Svazu, nakonec Bluma dostal pokutu 50 000 Kčs a k 1. 1. 1948 sám ze Svazu vystoupil. Po únoru 1948 odešel do exilu; firmu převzalo do národní správy nakladatelství Svoboda. – Další informace o Blumově životě v exilu nejsou dostupné.
Produkce nakladatelství byla soustředěna na knihy pro děti a mládež a později též na detektivky. Po pohádkách Karla Jaromíra Erbena a převyprávěných pohádkách Hanse Christiana Andersena v roce 1942 začalo nakladatelství spolupracovat s Bohuslavem Čepelákem a Eduardem Fikerem. I když šlo často o reedice (Paklíč nebo Mrtvý zvon
Eduarda Fikera), Blumovo nakladatelství přineslo i novinky obou autorů: Čepelákovu prózu pro chlapce Hoši z Bílé skály (psáno pod pseudonymem Pavel Soldán) nebo Fikerovu humoristickou novelu Muž s kuželkou. Dále u Blumy zejména v období 1945–1946 publikovali autoři nenáročného a oddychového čtení – produkce zahrnula široké spektrum tohoto typu literatury od románu z doby válečné okupace (Jaroslav V. Strniště: Černý pavouk) přes humoristické novely (Jiří Brabenec: Tisíc a jedno procento) až po dívčí četbu (Jarmila Stehlíková: Melančino jaro; Jaryna Říhová: Slečny na vdávání) a pohádky (Jarka Borovičková: Moureček neposeda). Edice Knihovna druhého odboje se omezila na jediný svazek válečných anekdot (Edvard Cenek a Vlastimil Ziegner: Smích v bodláčí), ovšem několikrát reeditovaného. Tento nepříliš rozsáhlý nakladatelský profil doplňuje ještě učebnice Josefa Drobečka Jiu-jitsu. Umění sebeobrany.
V Blumově nakladatelství vyšlo přes 20 svazků; náklad jednotlivých knih nebyl v tiráži uváděn (kromě Erbenových pohádek – 3000 kusů). Na grafické úpravě se podíleli Jan Goth; Václav Kouba a Jaroslav Weiss; ilustrace a obálky vytvářeli zejména Jaroslav Weiss a dále mj. František Hřivna, Jan Goth, Sláva Kittner, Míla Krejčí, Václav Náhlíček, Ondřej Sekora a Otakar Štáfl.