Iva KLESTILOVÁ
Pochází z právnické rodiny. V 80. letech byla členkou Dětského studia Divadla Na Provázku v Brně a amatérského souboru Nepojízdná housenka. Po maturitě na gymnáziu v Moravském Krumlově (1984) účinkovala a autorsky spolupracovala na kolektivních hrách-scénářích v HaDivadle (1985–1989 jako inspicientka, 1989–2004 jako herečka). Od roku 2004 pracuje jako lektorka dramaturgie v Národním divadle Praha.
Aktovky Ivy Klestilové vyšly v časopisech Svět a divadlo (zde v č. 2/2003 Take off; v č. 6/2004 Petr Oslzlý v noci pracuje a Josef Kovalčuk taky; v č. 2/2007 Jak v sistrech listí svist; v č. 2/2008 nástin filmového scénáře Hu is hu) a A2 (v č. 51-52/2007 Václav Klaus sedí na opuštěném ostrově a natáčí novoroční projev), hry Standa má problém a Paroubek je kamaRath – původně části jediného dramatu Má vlast – byly publikovány samostatně ve výboru Standa má problém a další malé hry pro velké SADisty (2006). Trilogie minach vyšla česky jako Minach (2004) a rovněž anglicky v souboru českých her Czech plays. Seven new works (2009). – Publicisticky přispívá do deníků MF Dnes, Lidové noviny a Právo, spolupracuje s televizí (kromě pořadů ČT Popcorn a Divadlo žije! je autorkou scénářů Se srdcem na dlani /s Arnoštem Goldflamem/ 2002, neuvedeno, a Café Proklatec, ČT 2001, r. Karel Fuksa a Arnošt Goldflam; působí též jako dramaturgyně a scenáristka seriálů Ošklivka Katka, TV Prima, 2008–2009; či Ulice, TV Nova, od 2009) a s Českým rozhlasem (literární revue Zelný rynk /s V. Schulczovou/, 2002–2003), který též uvedl její původní hry Čtvrté patro (2001, r. A. Goldflam) a Konec (2005, r. J. A. Pitínský). V rukopisu zůstávají divadelní hry. Soukromá apokalypsa (nedokončeno, 1998) a Odpolední rozmar (1999). – Od 90. let do roku 2006 publikovala pod tehdy užívaným příjmením Volánková.
Dramatická tvorba Ivy Klestilové má společensky kritický a apelativní charakter. Autorka upozorňuje na negativní společenské jevy (konzumerismus, rozpad hodnot) někdy formou vážné analýzy (Konec, Všichni svatí, Usměj se, mami, Hrdinové, Voda), jindy cestou sžíravé kritiky (Má vlast). Mnohá její díla zpracovávají témata rodinných a partnerských vztahů (Konec, Všichni svatí, Take off), v nichž řeší otázky intimity a odcizení mezi mužem a ženou, sourozenci či rodiči a dětmi. Specifickou odnoží těchto dramat jsou tzv. ženské hry (Trilogie minach, Stísněná 22, Zisk slasti, Barbíny), které vypovídají o hledání ženské identity na pozadí globalizované společnosti. Výrazný proud autorčina díla tvoří hry politické, v nichž je aktuální dění nahlíženo optikou osobních kauz a tzv. mediálních obrazů politiků (Má vlast, Václav Klaus sedí na opuštěném ostrově a natáčí novoroční projev) či jsou v nich travestovány negativní rysy české povahy (Na tom našem dvorečku aneb Pičó ke zdi). Některá díla mají proto povahu tzv. časové hry či „dramatické glosy“. Ovlivněna brněnskou divadelní školou 80. let píše Klestilová také hry, které reflektují svět divadla. Ty se zaměřují na konkrétní umělce (Petr Oslzlý v noci pracuje a Josef Kovalčuk taky) či soubory (Benefice pro Činoherní studio Ústí nad Labem), autorka však napsala též parafrázi známé hry A. P. Čechova (3sestry2002.cz). Příležitostně se věnuje i tvorbě pro děti a mládež (Hra(j)!, Sněhová královna – dramatizace pohádky H.Ch. Andersena).
Tematické diferenciaci odpovídá i spektrum žánrů: Klestilová osciluje mezi vážnými, společensky reflexivními dramaty, ostrými politickými satirami a víceméně ironickými „portréty“ divadelníků a postav, nebo dokonce parodií divadelního žánru (Benefice). Pro její starší hry (Trilogie minach, Stísněná 22, 3sestry2002.cz) jsou příznačné nesyžetové vyjadřovací prostředky a destrukce standardně chápaného dialogu, později autorka upřednostňuje spíše tradičně koncipované konflikty a dialogické postupy (Konec, Usměj se, mami, Hrdinové, Voda). Její jazyk je utilitární v závislosti na typu hry – pohybuje se od drsné, naturalistické tzv. coolness mluvy (Take off), přes stylizované hanácké nářečí (Na tom našem dvorečku aneb Pičó ke zdi) a jurodivý „ženský hlas“ (Trilogie Minach, Barbíny), až k básnickému vyjadřování (Jak v sistrech listí svist).
BIBLIOGRAFIE
Dramata: Stísněná 22 (2003, v programu k inscenaci Národního divadla Praha 2003); 3sestry2002.cz (2003, prem. 2005), Minach (2003 angl., prem. 2002); Barbíny /s V. Schulczovou/ (2005, i prem.); scénicky: Dcery národa (1987, s H. Müllerovou); Pan Vok (2003); Mysterium Fidei (libreto k opeře P. Smutného, 2004); Hra(j)! (2004, s V. Schulczovou); Benefice (2005); Hrdinové (2006); Má vlast pod názvem Standa má problém (2006), Má vlast /s dopsanou 3. částí: „Strejda nás má všechny rád“/ (2006); Zisk slasti (2006; v rámci inscenace Moje dcera není pes); Jsem tvého života amen – Vzpomínka na E. F. Buriana (2006, s K. Burianovou); Všichni svatí (2007, v rámci inscenace Ohně v bažinách! aneb My máme taky jaro – v Brně!); Usměj se, mami (2007); Sněhová královna (2008 v programu k inscenaci Národního divadla Praha, na motivy pohádky H. Ch. Andersena); Voda (2010).
Příspěvky ve sbornících: Šest žen napsalo šest her (2001, hra Zisk slasti), Česká divadelní hra 90. let (2003, hra Stísněná 22); Standa má problém a další malé hry pro velké SADisty (2006, hry Standa má problém a Paroubek je kamaRath); Divadelní minutky (2007, hra Slávek přemýšlí a Martin se snaží); Czech plays : seven new works (př. A. Zucker, New York 2009, hra Minach, s. 99-151); Sadařův lidový kalendář (příloha časopisu Svět a divadlo, 2009, hříčka Na tom našem dvorečku aneb Pičó ke zdi).
LITERATURA
Studie a články: S. Machonin: Divadlo jako sebeobrana a jako nostalgie po obyvatelném světě, in: O divadle (smz.) 1987, sv. 3; též in O divadle (1990); V. Šebesta: Luboš Balák a Iva Volánková..., Svět a divadlo 2003, č. 2; T. Lazorčáková: Groteskní záznam světa (Zpráva o české dramatice devadesátých let 20. století), Česká literatura 2003, č. 1; K. Taroff: A Glimpse at New Czech Drama, Slavic and East European Performance 2002, č. 3; M. Petříček: Divadlo jako uskutečňování defenestrace jinými prostředky, Svět a divadlo 2006, č. 3; M. Reslová: Přežít je to nejtěžší v životě, Svět a divadlo 1999, č. 3; N. Vangeli: Kolik andělů se vejde na špičku současné české dramatiky?, Svět a divadlo 1999, č. 3; J. Škorpil: Častušky, introverti a postmoderna, Svět a divadlo 2001, č. 3; M. Ljubková: Český divadelní kviz devadesátých let, LitN 2003, č. 47; T. Lazorčáková: Drama - hra se slovy, sny a skutečností, Tvar 2004, č. 5; L. Jungmannová: Málo českých dramatiček?, A2 2009, č. 12; J. Formánek: Útěk z Brna, Respekt 14. 1. 2010.
Recenze: Dcery národa: J. Blažejovský, Rovnost 4. 3. 1987; M. Cikánek, Práce 29. 5. 1987; Z. Troup, Tvorba 1987, č. 39; I. Gerová, Svobodné slovo 7. 4. 1987 * Čtvrté patro: P. Pavlovský, DivN 2001, č. 3 * Zisk slasti: M. Ljubková, LitN 2002, č. 13; L. Jungmannová, DivN 2002, č. 8; D. Viceníková, MFD 21. 3. 2002 * Minach: K. Bartošová LidN 23.1. 2002; M. Uhde, SaD 2002, č. 3; Z. Brandejská, DivN 2002, č. 4 * Stísněná 22: R. Hrdinová, Právo 11. 4. 2003; J. Škorpil, SaD, 2002, č. 3; M. Reslová, DivN 2003, č. 9; M. Lukeš, SaD 2003, č. 4; J. Erml, SaD 2003, č. 4; R. Erml, MFD 8. 4. 2003; T. Sieglová, SaD 2003, č. 4; Z. Sündermannová, SaD 2003, č. 4 * Hra(j)!: K. Bartošová, LidN 26. 3. 2004 * Barbíny: V. Mikulka, DivN 2005, č. 12; M. Ljubková, Reflex 2005, č. 25; K. Rathouská, MFD 29. 6. 2005; L. Kolouchová, DivN 2005, č. 15; P. Christov, LitN 2005, č. 27 * 3sestry2005: T. Vokáč, MFD 30. 9. 2005; S. Hrbotický, HN 20. 6. 2005 * Konec: P. Pavlovský, DivN 2005, č. 11 * Mysterium Fidei: N. Bukajová, Haló noviny 27. 3. 2004 * Standa má problém: R. Hrdinová, Právo 14. 1. 2006; J. Machalická, LidN 14. 1. 2006; táž, LidN 6. 2. 2006; J. Kolář, DivN 2006, č. 3; N. Malíková, Loutkář, 2006, č. 1; J. Kerbr, HN 19. 1. 2006; J. Mlejnek, MFD 14. 1. 2006 * Má vlast (inscenační titul hry Paroubek je kamaRath): R. Erml, DivN 2006, č. 15; J. Machalická, LidN 6. 2. 2006; J. Kopecký, MFD 6. 2. 2006; S. Hrbotický, HN 13. 2. 2006; M. Schwarzauge, Reflex 2006, č. 11; J. Mlejnek, MFD 7. 2. 2006; M. J. Švejda, SaD 2006, č. 5; J. Peňás, Týden 2006, č. 8; J. Kolář, DivN 2006, č. 4; R. Hrdinová, Právo 16. 2. 2006 * Standa má problém, Má vlast (Paroubek je kamaRath): M. Uhde, SaD 2006, č. 3 * Hrdinové: P. Christov, DivN 2006, č. 14; R. Hrdinová, Právo 20. 6. 2006; K. Kolářová, MFD 22. 6. 2006; T. Vokáč, A2 2006, č. 26; J. Machalická, LidN 22. 6. 2006; táž, LidN 16. 6. 2006; R. Hrdinová, Právo 16.6. 2006; S. Hrbotický, HN 22. 6. 2006 * Jsem tvého života amen - Vzpomínka na E. F. Buriana: J. Kerbr, Reflex 2006, č. 41; J. Mlejnek, DivN 2006, č. 15; M. Boková, LidN 26. 6. 2006; R. Hrdinová, Právo 4. 10. 2006 * Usměj se, mami: R. Hrdinová, Právo 20. 3. 2007; táž, Právo 14. 5. 2007; J. Machalická, LidN 28. 2. 2007 * Sněhová královna: J. Paterová, LidN 29. 4. 2008; V. Mikulka, DivN 2008, č. 10 * Voda: J. Peňás, LidN 27. 5. 2010; R. Hrdinová, Právo 29. 5. 2010; V. Mikulka, Respekt 2010, č. 23.
Rozhovory: D. Kaprálová: Nové texty si musí divadlo objevit, MFD 2. 9. 2000; L. Kosová: Iva Volánková píše o samotě: "Minach vévodí opět téma ženy", Kult 2002, č. 2; K. Kolářová: Na kvalitě díla záleží. Ale nejvíc na štěstí, MFD 21. 3. 2003; L. Kolihová-Havlíková: S Ivou Volánkovou o současných českých hrách, Národní divadlo 2003, č. 7; R. Erml: Iva Volánková, Reflex 2004, č. 34; J. Pešková: Nejdůležitější je uvědomit si svou vlastní cenu..., TV Magazín, 2005, č. 22; V. Bednářová: Standa má problém etc., Reflex 2006, č. 2; K. Klausová: Strejda nakonec všechno koupí, Týden 2006, č. 4; M. Ljubková: Česká premiéra je světový pohřeb, A2 2006, č. 16; V. Janota, K. Kuna: Otázky pro... Ivu Klestilovou, Právo 22. 1. 2009, příl. Salon).