IANUA  

 V programovém prohlášení vedoucího redaktora v prvním čísle je deklarována snaha „věnovat se především dílům vzniklým na našem území, nebo s ním úžeji spjatým, a psaným německým jazykem, v nejstarším období pak jazykem společným celé tehdejší Evropě, to jest latinou“. Příspěvky jsou tištěny česky, stati zahraničních autorů překládají většinou členové redakce. Součástí každého čísla je také obsáhlé německé resumé všech článků. Časopis je členěn do rubrik Studie, Referáty a recenze, Bibliografie, Zprávy a informace. Českých literárních dějin se bezprostředně dotýkají práce Jaromíra Loužila Rozhovor Ferdinanda Peroutky s Johannesem Urzidilem o české a německé kultuře v Čechách (č. 1), Jaroslavy Janíčkové Otilie Malybroková a Julius Zeyer v zrcadle vzájemné korespondence (2), Josefa Peřiny Na okraj německých básní K. H. Máchy (4). Značná pozornost je věnována středověké literatuře. Píší o ní např. Anežka Vidmanová (Středolatinská „beletrie“ jako prostředek k poznávání cizích zemí v Čechách Jana Lucemburského – 2) a Sylvie Stanovská (Kůň Schemminc/Šemík v epice pozdního středověku na území Čech – 2). Recenze psali vedle členů redakce Silvie Grošpicová, Vladimír Just, Stanislav Kostiha, Jan Mareš, Zdeňka Psůtková, Vladimír Svatoň, Jiří Šitler, Lucy Topoľská, Luboš Voldřich aj. Obsah rubriky Bibliografie tvoří soupisy prací se vztahem k česko-německým literárním kontaktům (ohlasy německé literatury u českých exulantů, německá literatura na území českého státu v 13. století, reflexe německé literatury v české bohemistice a publicistice po roce 1990). Sestavoval je většinou František Knopp. Zprávy a informace referují o konferencích, edičních aktivitách nakladatelství, univerzit i kulturních institucí zaměřených na vzájemné vztahy mezi německy mluvícími zeměmi a jejich sousedy.