Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Milan OBST

* 19. 2. 1926, Malacky (Slovensko)  
† 15. 1. 1980, Hradec Králové  
 
Teatrolog
 Navštěvoval gymnázium v Malackách a později v Jaroměři, kde roku 1944 maturoval. V letech 1945–1946 studoval ČVUT a poté v letech 1946–1950 estetiku a divadelní vědu na FF UK. (PhDr. 1952 prací Příspěvky k problematice Klicperova dramatu, CSc. 1961 na základě studie Práce Jindřicha Honzla v letech dvacátých.) Po vysokoškolských studiích byl krátkodobě asistentem na FF UK (1950–1951), brigádníkem v kladenském dole (1951–1952) a režisérem Oblastního divadla Mladá Boleslav a Divadla Jiřího Wolkra v Praze (1952). V letech 1952–1957 byl aspirantem a později odborným asistentem na DAMU. Od roku 1957 až do smrti působil v ÚČL jako odborný a poté vědecký pracovník Kabinetu pro studium dějin českého divadla, jehož byl v letech 1969–1971 vedoucím. Zde se autorsky spolupodílel na akademických Dějinách českého divadla.
 Od začátku padesátých let publikoval v Národním divadle, Divadle, Javisku (Bratislava), Divadelních a filmových novinách, Divadelních novinách a České literatuře (vedle divadelních kritik zejména výsledky studia historie meziválečné české avantgardy). Příznačné bylo Obstovo neustálé spojení s divadelní praxí. Pohostinsky režíroval v profesionálních divadlech, ale především spolupracoval s ochotnickými spolky jako instruktor, porotce amatérských přehlídek, režisér a příležitostně i jako herec. – Sporadicky používal šifry MO, při práci na slovníkových heslech šifry mob.
 Z bohaté a všestranné Obstovy teatrologické práce (zabýval se divadelní historií, teorií a kritikou) jsou nejvýznamnější příspěvky k poznání českých divadelních dějin, především první poloviny 20. století. Soustavný zájem o uměleckou činnost svého vysokoškolského učitele Jindřicha Honzla, projevovaný řadou dílčích časopiseckých studií, péčí o režisérovu pozůstalost i editorskou prací, využil Obst v monografické studii Práce Jindřicha Honzla v letech dvacátých (vydané společně s prací Adolfa Scherla o E. F. Burianovi pod názvem K dějinám české divadelní avantgardy); na základě obsáhlé dokumentace a konkrétní analýzy jednotlivých tvůrčích etap v ní sleduje Honzlovu divadelně teoretickou i praktickou režisérskou činnost v letech 1919–1931: od prvních režií v dělnických souborech přes období poetistického experimentování v Osvobozeném divadle až po angažmá v brněnském Národním divadle. Historii smíchovského divadla a jeho souborů mapuje příležitostná publikace Švandovo divadlo 1881–1981, na vztahy mezi českou a německou divadelní kulturou se soustřeďuje text přednášky Max Reinhardt a české divadlo. Významnou část Obstovy vědecké práce tvořily divadelněteoretické studie, zabývající se jevištní řečí a výstavbou dramatu (studie Jazyk a struktura dramatu, in sb. Jevištní řeč a jazyk dramatu), dramatickými druhy (slovensky vydaná skripta Dejiny divadla a dramatické druhy), otázkami vztahu literatury a divadla nebo divadelní režií (skripta Vznik a vývoj moderní divadelní režie).

BIBLIOGRAFIE

Práce o divadle: K dějinám české divadelní avantgardy (studie, 1962, + A. Scherl); Dejiny divadla a dramatické druhy (skripta, Bratislava 1963, s D. Michaellim); Vznik a vývoj moderní divadelní režie (skripta, 1964); Max Reinhardt a české divadlo (přednáška, rozmnož., 1977); Švandovo divadlo 1881–1981 (rozmnož., 1981).
Účast v týmových pracích: Divadlo bojující (1961); Slovník českých spisovatelů (1964); Dějiny českého divadla 1 (1968, zde kapitola Profesionální činohra v českých zemích 17. a 18. století); Dějiny českého divadla 3 (1977, zde kapitola Profesionální divadlo na sklonku rakousko-uherské monarchie /1896–1918/); Dějiny českého divadla 4 (1983, zde kapitola Činoherní divadlo od vzniku Československa do počátku hospodářské krize /1918–1929/); Dějiny české literatury 4 (1995).
Příspěvky ve sbornících: Na křižovatce umění (k šedesátinám A. Závodského, 1973); La participation de l'acteur à la réforme théâtrale à la fin du 19. et au débute du 20. sciècle (Prague 1976); Jevištní řeč a jazyk dramatu (1990).
Uspořádal a vydal
: J. Honzl: Základy a praxe moderního divadla (1963) + Divadélko pro 99 (1964).

LITERATURA

Recenze: K dějinám české divadelní avantgardy: hč (H. Červená), VP 4. 8. 1962; K. Chvatík: HD 1962, č. 11; F. Götz, Divadelní noviny 5, 1961/1962, č. 13; M. Grygar, Divadelní noviny 6, 1962/1963, č. 20; J. Hach, Nová mysl 1963, č. 1; J. Pokorný, ČL 1963, č. 3 * Divadélko pro 99 (ed.): J. Kopecký, Plamen 1964, č. 9.
Nekrology: J. Paclt, Scéna 1980, č. 7; A. Scherl, Slovenské divadlo (Bratislava) 1980, č. 2; E. Šormová, ČL 1981, č. 2.
Autor hesla: Markéta Trávníčková (1998)
Aktualizace hesla: 6. 2. 2016 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu