Slovník české literatury po roce 1945

Stanislav AUGUSTA

* 2. 11. 1915, Pelhřimov

† 23. 7. 1990, Černošice (u Prahy)

Básník, prozaik a publicista

Měšťanskou a odbornou pokračovací školu vychodil v Pelhřimově a Pardubicích. Od čtrnácti let vystřídal řadu zaměstnání (tovární dělník, číšník, krmič dobytka), v letech 1931–1935 pracoval jako cukrářský a pekařský učeň v Pardubicích. Po vyučení byl v Praze kamelotem, zápasníkem a boxerem v arénách aj. Po návratu na Pelhřimovsko koncem třicátých let vykonával různá dělnická povolání, pracoval v lomu, při stavbě silnic, na pile apod. V roce 1941 onemocněl srdeční chorobou a po dvouleté léčbě odešel do invalidního důchodu. V roce 1943 a znovu v letech 1945–1946 krátce působil jako knihovník v Pelhřimově. V roce 1974 se přestěhoval do Černošic u Prahy.

Počínaje rokem 1942 publikoval básně, prózy a literární kritiky v periodikách Rovnost, Jihočeská pravda (České Budějovice), Jiskra (Jihlava, v letech 1954–1955 zde na pokračování Strmá cesta, v roce 1964 zde na pokračování Zápisky z dětského domova), Nástup (Pelhřimov), Palcát (Tábor), Kulturní noviny, Rudé právo, Hlas Vysočiny, Červený květ. Jihlavské studio Čs. rozhlasu vysílalo na pokračování Strmou cestu (v letech 1959–1960), později Augusta spolupracoval též se studiem v Českých Budějovicích. Byl členem literárního spolku Máj. Pro své přátele tiskl novoročenky a vánoční přání se svými verši. Augustova literární pozůstalost s řadou nepublikovaných próz je uložena v Literárním archivu PNP. – Užíval šifer s. a., S. A., St. A.

Prosté verše prvních sbírek Stanislava Augusty jsou nepatetickou oslavou Vysočiny. Motivy krásy rodného kraje a sociální chudoby často obohacují osobní životní zkušenosti básníka. V osmdesátých letech, kdy autorovi po dlouhé odmlce vycházejí dvě básnické sbírky, přesunul důraz na obecně společenskou, především protiválečnou problematiku a současně dál rozvíjel paralelu mezi přírodou a osudem člověka (Jak zkrásněla jsi láskou). Faktografický podklad své poezie Augusta odhalil v sociální próze Strmá cesta, v níž se autobiografická inspirace umocněná střídmým lyrismem a věcnou zkratkou proměnila v románový tvar.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Chudá milá (BB 1943; přeprac. 1948); Pěšinou samoty (BB 1944); Strmá cesta (R 1946); Poznání (BB 1947); Pohádka o stříbrném vrchu Křemešníku (B 1958); Živá voda (BB 1981); Jak zkrásněla jsi láskou (BB 1986).
Výbory: I nejvíc znavená řeka jednou do moře dospěje přece... (výbor z poezie a korespondence P. Bezruče a S. Augusty, 1958); Zkřehlými prsty (1973, obsahuje: výbor básní nazvaný Jeřáby a reedici románu Strmá cesta).
Příspěvek v antologiích a almanaších: V modré dálce rudý květ (1971); Prameny: almanach jihočeských autorů (1973); Dejme se na pochod: výbor z poezie dělnických básníků 1848–1948 (1973); Chvály jižních Čech (1976).

LITERATURA

Studie a články: J. V. Pleva: doslov, in Strmá cesta (1961); Z. Mráz: Básník Vysočiny Stanislav Augusta, Jihočeská pravda 31. 10. 1965; Z. Mráz in Literatura jižních Čech 1945–1965 (1967); H. Brázdová: doslov, in Zkřehlými prsty (1973); V. Závada: doslov, in Živá voda (1981); M. Blahynka: doslov, in Jak zkrásněla jsi láskou (1986);
Recenze: Strmá cesta: az (= A. Závodský), ČK 1957, č. 2; K. J. Beneš, LitN 1957, č. 11 * Živá voda: V. Vrabec, SvSl 8. 10. 1981; M. Blahynka, RP 14. 9. 1981; -omh- (= O. M. Hartl), NK 1981, č. 16; V. Vodák (M. Vacík), LD 9. 10. 1981; M. Blahynka, Rovnost 7. 5. 1981; J. Rumler, NK 1982, č. 27 * Jak zkrásněla jsi láskou: mlg (= Marie Langerová), SvSl 3. 10. 1986; A. Mikulášek, BV 20. 11. 1986; M. Pokorný, Tvorba 1986, č. 47 (polemika M. Blahynka, Tvorba 1987, č. 3, příl. Kmen); J. Nejedlá, LM 1987, č. 4.
Nekrology: S. Cífka, Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1990, č. 3; Z. Mráz, Jihočeská pravda 31. 7. 1990; vs (= V. Simota), Hlas Vysočiny 8. 2. 1991.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury
Z. Mráz: Slovníček jihočeských spisovatelů 20. století (1988)
Literární osobnosti Pelhřimovska (1989)

Autor hesla: Anna Blažíčková (1995)

Aktualizace hesla: 29. 1. 2020 (pš)

Aktualizace bibliografie: 29. 1. 2020 (pš)

zpět na hlavní stranu