Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Petr ŠABACH

* 23. 8. 1951, Praha 
 
 
Prozaik
 Jeho otec byl vojákem z povolání (plukovníkem), matka do roku 1969 úřednicí ministerstva školství a kultury. V roce 1966 začal Šabach studovat střední knihovnickou školu, po prvním ročníku přestoupil na gymnázium. Roku 1969 se z prázdninového výletu do Velké Británie vrátil až v říjnu a z gymnázia byl vyloučen. Externě byl přijat zpět na knihovnickou školu (mat. 1974), poté dálkově studoval teorii kultury na Filozofické fakultě UK (abs. 1979 diplomovou prací Specifika rodiny v předávání kulturních hodnot). Do maturity se živil různými brigádami, roku 1974 se stal technickým redaktorem v Pragokoncertu, v roce 1976 metodikem Kulturního domu v Praze-Kobylisích. Od roku 1978 byl nočním hlídačem v Jiřském klášteře, od 1982 pracovníkem vykonávajícím inventury ve Středočeském nakladatelství a knihkupectví, od 1984 odborným referentem na Akademii výtvarných umění. V letech 1987–2001 pracoval jako odborný referent v Galerii hl. m. Prahy a organizoval programy v Domě U kamenného zvonu. Od roku 2001 je na volné noze a vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého v Praze).
 Povídky, výjimečně publicistiku, tiskl Šabach od roku 1975 v Mladé frontě, Práci, Tvorbě, Kmeni, Kulturním rozvoji aj. Podle Šabachových próz natočil režisér Jan Hřebejk filmový muzikál Šakalí léta (1993) a celovečerní filmy Pelíšky (podle knihy Hovno hoří, 1998), Pupendo (Opilé banány, 2003) a U mě dobrý (povídka Mr. Class z knihy Jak potopit Austrálii 2008; Petr Šabach též v epizodní roli); scénáře ke všem filmům napsal Petr Jarchovský. Na FAMU vznikl roku 2003 krátký film Voda se šťávou (podle stejnojmenné povídky ze sbírky Hovno hoří, sc. a r. Jaroslav Pauer). Na motivy úryvku ze Šabachova románu Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí připravil Petr Hanuška pro Český rozhlas Olomouc rozhlasovou hru Jestrdej (r. Michal Bureš, 2009). Petr Šabach je autorem českých titulků ke krimikomedii Vinci (2004, sc. a r. Juliusz Machulski).
 Po prvotní krátké povídce se Šabachovým stěžejním žánrovým útvarem stala próza novelistického rozsahu, tíhnoucí k osobní vypravěčské pozici, autobiografické motivice a k nostalgickému ladění. V látce, jazyce i tvaru obou se přitom prosazuje autorovo zaujetí všedností a okrajovostí jako literární i životní hodnotou. Syžetový repertoár autorova prvního povídkového souboru Jak potopit Austrálii pochází z periferie slovesnosti, z anekdoty (k témuž žánru se Šabach klíčovým způsobem vztahuje i v dalších prózách). Kolorit pražského předměstí, skutečné i symbolické periferie 50. let, dotváří atmosféru nejrozsáhlejší prózy souboru, Šakalích let. Příběh dospívání a konfrontace s autoritou (zde personifikovanou v postavě naivního otce-komunisty) volně pokračuje v epizodickém pásmu Voda se šťávou (v souboru Hovno hoří) a rozvíjí se v dalších autorových textech, těžících ze stejného prostředí i tematiky (Babičky, Opilé banány) a dějově zasahujících i do pozdějších období. Tato linie autorova díla vrcholí v otevřeně autobiografické bilanční próze Občanský průkaz, z níž nostalgii vytěsnila skepse vypravěče, který svá nejproduktivnější léta strávil přežíváním během normalizace. Je poučen životem a bezprostředně i studiem své složky z archivu Státní bezpečnosti, které jej zbavilo i posledních iluzí, nikoli však nadhledu, z něhož plyne i jistá smířenost.
Šabachovo úsilí zastihnout jádro života uprostřed konvenční banality dovádí některé jeho texty do poloh symbolického podobenství. O hledání řádu ve virtuálním světě, který se svým obyvatelům jeví jako absurdní labyrint těsně před apokalypsou, vypráví malý román Zumf, jehož hrdiny jsou oživlé comicsové postavičky. I v další své moralitě (Zvláštní problém Františka S.) exponuje Šabach otázku po smyslu života, tentokrát na půdě ústavu pro chudé duchem a za pomoci explicitních paralel (Kristus, František z Assisi). Jinou alternativu k materiálně konzumnímu vnímání světa, v němž jsou úcta k tradici či morální závazek považovány za iracionální luxus, představuje autor také v postavě indiána, který se nakrátko usídlí v malé vesnici za Prahou (Ramon – Psáno pro New York Times).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Jak potopit Austrálii (PP 1986, obsahuje též povídku Šakalí léta); Šakalí léta (PP 1993, obsahuje soubor Jak potopit Austrálii, rozšíř. o jednu novou povídku + nově Putování mořského koně a Zumf); Hovno hoří (PP 1994); Zvláštní problém Františka S. (P 1996); Putování mořského koně (P 1998, původně v souboru Šakalí léta); Babičky (P 1998); Opilé banány (P 2001); Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí (P 2003); Ramon – Psáno pro New York Times (P 2004); Občanský průkaz (P 2006); Tři vánoční povídky (PP 2007); Škoda lásky (PP 2009).
Příležitostné tisky: Vánoční pohádka (PF nakl. Paseka 2002, vyd. 2001, později v souboru Tři vánoční povídky); Milé děti (PP, vydáno u příležitosti 10. výr. založení knihkupectví Paseka v České Třebové v počtu 250 čísl. výt., 2001).
Práce ve sbornících: Miluj mě víc (2002); Usměj se, Lízo (2004); Možná mi porozumíš (2004); Už tě nemiluju (2005); Tenkrát za totáče (2005); Schůzky s erotikou (2005); Leonardův kabinet (2006); Šťastné a veselé (2006); Povídky o ženách (2007); Hemy a Marlen v Paříži (2008); Šťastné a veselé 2 (2008).
Na zvukových nosičích: Příběhy Petra Šabacha (CD 2003); Kdo to napsal, ten to čte (CD 2005; s dalšími autory – Z. Svěrák, I. Jirous, A. Goldflam, V. Havel); Občanský průkaz (CD 2007); Šakalí léta a jiné povídky (CD 2008).

LITERATURA

Studie a články: A. Jedličková: S pionýrským šátkem na krku, Tvar 1991, č. 15; Martin Pilař: Fenoméni úspěchu, Host 2001, č. 9; P. Hrtánek in Kacíři, rouhači, ironikové (2007).
Recenze: Jak potopit Austrálii: P. Janoušek, LM 1987, č. 2; O. Bezr, Rock & pop 1999, č. 6 * Šakalí léta: P. Šrut, LidN 24. 2. 1994, příloha Národní 9, č. 8 * Hovno hoří: A. Haman, LitN 1995, č. 18; J. Peňás, MFD 10. 1. 1995 * Zvláštní problém Františka S.: J. Chuchma, MFD 30. 4. 1996; M. Jungmann, LitN 1996, č. 31 * Babičky: P. Bauer, Tvar 1999, č. 5; E. Gilk, Host 1999, č. 2, příl. Recenzní příloha; J. Chuchma, MFD 30. 12. 1998 * Opilé banány: P. Hanuška, Tvar 2001, č. 13; E. Gilk, Host 2001, č. 8, příl. Recenzní příloha * Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí: J. Hanzl, Tvar 2003, č. 16; J. Chuchma, MFD 2. 7. 2003; J. Lukeš, LidN 24. 4. 2003 * Ramon: A. Haman, LidN 14. 12. 2004 * Občanský průkaz: E. F. Juříková, Host 2006, č. 9; J. Peňás, Týden 2006, č. 41; V. Šlajchrt, Respekt 2006, č. 39; J. Chuchma, MFD 11. 9. 2006 * Škoda lásky: J. Chuchma, MFD 9. 5. 2009.
Rozhovory: V. Kouřil, UNI 1996, č. 5; O. Horák, LidN 20. 12. 2007.
Autor hesla: Pavel Janáček (1998)
Aktualizace hesla: 10. 5. 2009 (ap)
 
zpět na hlavní stranu