Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Martina DRIJVEROVÁ

* 10. 7. 1951, Praha 
 
Prozaička, dramatička, scenáristka, autorka knih pro děti a mládež
 Provdaná Otčenášková. Pocházela z bilingvní rodiny (otec – Holanďan, strojní inženýr, rodinu záhy opustil). Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze odjela roku 1969 na pozvání otce do Paříže, kde na Sorbonně navštěvovala kurs Dějin francouzského umění (1969–1972) a zároveň pracovala jako au-pair a pomocná ošetřovatelka v nemocnici. Po návratu soukromě vyučovala francouzštinu, tlumočila na filmových a televizních festivalech a překládala cizojazyčné texty pro Čs. rozhlas. V letech 1974–1978 studovala produkci na FAMU. V období 1980–1986 byla dramaturgyní Hlavní redakce pro děti a mládež Čs. rozhlasu (do vysílání připravovala pohádky pro nejmenší). Od roku 1986 byla ve svobodném povolání. – Manžel Jan Otčenášek (nar. 1947), syn spisovatele Jana Otčenáška, působí jako televizní dramaturg, scenárista (pseud. Petr Zikmund) a producent. Syn Vojtěch Otčenášek (nar. 1982) je výtvarník, mj. ilustroval několik knih M. Drijverové. Současně píše pohádkové a historické příběhy pro děti a mládež (prozaická prvotina Chrlič. Boj dobra a zla ve staré Praze vyšla roku 2014).
 Drobné prózy i články publikovala Drijverová od roku 1978 v časopisech Sluníčko, Mateřídouška, Sedmička, Rodina a škola, Slunovrat, ABC, Zlatý máj, Studio pastelka, Děti a my, Dítě, Vlasta, Český dialog, Carmen journal, Říše divů, Kereka, Čtenář, Puls. – Pro rozhlas adaptovala vlastní látky (pohádkový seriál Moura a Matylda, 1984; Pan Uplakán a bodlák, 1986) i cizí předlohy: Poklad v horách (1985, podle stejnojmenné australské knížky); Princ z pohádky (1988, na motivy O’Henryho); Rikki-Tikki-Tavi (1990, podle Rudyarda Kiplinga); Generálův prsten (1997, podle Selmy Lagerlöfové); Stateční kapitáni (1998, na motivy stejnojmenné knihy Rudyarda Kiplinga); Sladká mandlička (1999, podle arabské pohádky); Děvče ze Slunečného návrší (2001, na motivy povídky Björnstjerna Björnsona); Lokis (2002, na motivy povídky Prospera Mériméea); Rybářův syn (2006, na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena); Faustův dům (2007, podle staropražské pověsti); O líné Mance (2008, na motivy pohádky Jindřicha Šimona Baara). Napsala též rozhlasovou pohádku Čertík svaté Juliány (2003), pohádkový seriál Příběh z malé pletené planety (1985), pohádkové cykly Strašidelné pohádky (2000), Kouzelné pohádky (2001), Pohádky o statečných bojovnících (2004) a rozhlasové hry Dlouhé cesty stěhovacích vozů (1982), Vánice (1994) a Ledové šílenství (1994).
Pro televizi adaptovala vlastní prózu Táta k příštím vánocům (1989, r. Josef Platz). Je autorkou scénáře seriálu pro děti a mládež Heřmánci (1991, r. Věra Jordánová, 6 dílů), jako scenáristka se dále podílela na třídílné pohádkové sérii Starý dům (1994–1995, r. Miloš Bobek; obsahuje příběhy Zlá žena, Černý muž, Švédský rytíř), inscenaci Princ z pohádky (1995, r. Věra Jordánová, na motivy O’Henryho) a řadě televizních pohádek: Poutníci (1995, r. Vlasta Janečková, podle Boženy Němcové), Tajemství mořské panny (1998, r. Vlasta Janečková), Silák a strašidla (1999, r. Vlasta Janečková, podle Václava Říhy), Nevěsta s velkýma nohama (2002, r. Viktor Polesný, na motivy starofrancouzské legendy), Tajemný svícen (2003, r. Moris Issa, na motivy španělské pohádky) a Vánoční panenka (2004, r. Otakar Kosek). Napsala scénáře k animovaným seriálům pro televizní Večerníček: Pablo a jaguár (1979, r. P. Herold, 7 dílů), Nils a divoké husy (1998, r. Libuše Čihařová, výtvarnice Jitka Walterová, podle Selmy Lagerlöfové, 7 dílů). Na námět její prózy Domov pro Marťany vznikl film Archa pro Vojtu (2001, sc. + r. Monika Elšíková-Le Fay). Prózy pro děti a pohádky Martiny Drijverové často vycházejí na zvukových nosičích.
 

Martina Drijverová byla především autorkou knižních, rozhlasových a televizních pohádek a próz pro děti. Její pohádky – ať už jsou o zvířatech (Moura a Matylda, Tamarín a pomeranč), nebo obracejí „naruby“ klasickou předlohu a jsou situovány do reality současného světa (Pan Uplakán a bodlák) – charakterizuje jemný humor, fantazijní nadsázka a důraz na emocionální složku příběhu. Vypravěčské umění prokázala i v četných adaptacích domácího a světového pohádkového odkazu (Národní pohádky pro malé děti).
Autorčina znalost psychiky dětí i dospívajících stejně jako schopnost jasného a přehledného vyprávění se projevila rovněž v prózách, kde ústřední konfliktní situace vzniká ze vztahových problémů a kde často dochází ke střetům dětského světa se světem dospělých. Dětští hrdinové složitě hledají přátelství, vymezují svou pozici v rodině a přitom dochází k jejich vnitřnímu přerodu (volná trilogie pro začínající čtenáře Táta k příštím vánocům, Táta pro radost i pro zlost, Táta nemá smutky rád, prózy Nekonečné prázdniny, Povedené prázdniny). Protagonisté příběhů jsou nezřídka outsideři, které z dětské společnosti vyřazuje zdravotní či sociální handicap (Kryštof a Karel), mnohdy se však vyčleňujícím rysem těchto postav stává absolutizace jejich průměrnosti (Sísa Kyselá, Zajíc a sovy). Autorka dovedla přesvědčivě zachytit i vnitřní zmatky dospívající dívky, vystavené prvnímu milostnému zklamání a současně nečekanému rozchodu rodičů, kterou okolnosti nutí přehodnocovat své vztahy k lidem a nacházet skutečnou motivaci jejich jednání (Malé věci, velké věci). Dospělí, kteří neustojí vztahovou kolizi a vlastní životní prohru přenášejí na své potomky, stojí za příběhem chlapce, jenž po rozpadu rodiny čelí domácímu násilí ze strany matky-alkoholičky, školní šikaně a současně nevšímavosti a nepochopení okolí. Účinek vyprávění zesiluje forma strohé deníkové výpovědi týraného dítěte (To kvůli mně). Jako jedna z prvních v dětské literatuře Drijverová rozkryla také citlivé téma mentálního postižení. Desetiletá hrdinka prózy Domov pro Marťany přibližuje ve svém vypravěčském partu soužití s mladším bratrem, který trpí Downovým syndromem. Dívka, jež se v sourozeneckém vztahu potýká s obvyklými emocemi od lásky po nevraživost, odhaluje hodnoty skutečného přátelství právě v přístupu okolí k postiženému bratrovi. Autorka sledovala i osvětový plán přístupně informovat dětské adresáty o problematice Downova syndromu.
Naučné a vzdělávací cíle neopustila Drijverová ani v řadě svých dalších beletristických počinů. S humornou nadsázkou a nenásilným ponaučením se v knihách pro začínající čtenáře vypořádala s dětskými zlozvyky a drobnými prohřešky proti slušnému chování (Zlobilky, Nezbedníci). V prózách věnovaných historii oslovila čtenáře různých věkových kategorií: nejmladším je adresováno mj. převyprávění Českých pověstí pro malé děti nebo Starých řeckých bájí a pověstí pro malé děti; čtenářům mladšího školního věku jsou určeny například Pověsti o hradech nebo Příběhy z hradů a zámků, které charakterizuje jednoduchá dějová linie a rychlý spád vyprávění. Kromě přístupné formy přiblížila autorka dětem historické skutečnosti i důrazem na zajímavé aspekty událostí nebo povahové vlastnosti jejich aktérů (Příběhy o Karlu IV., Příběhy o Rudolfu II., Čeští panovníci byli taky jenom lidi), přičemž využila i fiktivní svědectví účastníků děje (České dějiny podle kata Mydláře). Jednoduchý a výstižný obraz české historie načrtla například také prostřednictvím svérázného interpreta – psa, který se jako vtipný glosátor potuluje dějinami (České dějiny očima psa, České dějiny očima psa 2). Poznání přináší i pohádkové příběhy zasazené do reálných kulis v knihách Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami Ztracený trpaslík aneb Procházka českými a moravskými jeskyněmi. Pro dospělé autorka napsala životopisné prózy žánrově ukotvené na pomezí beletrie a literatury faktu (Lásky českých spisovatelů, Lásky českých malířů, Lásky českých hudebníků). Tematicky celistvou oblast tvorby M. Drijverové tvoří dobrodružná literatura pro děti a mládež, v níž je napínavý příběh propojen s naučným obsahem. Vyprávění o objevitelských výpravách, jimž dominují historické postavy významných cestovatelů, mořeplavců nebo polárníků, evokují deníkový či kronikářský záznam (Duchové na mé lodi, Ďáblova písmena, Lví kouzlo). Také na poli umělecko- a populárně-naučné literatury se autorka opět věnovala dětem (Tajemné a kouzelné stromy, Moje první zahrádka ad.) i dospělým čtenářům (To první a to druhé dítě, Moje miminko).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Táta k příštím vánocům (P pro děti, 1979); Kryštof a Karel (P pro děti, 1982); Moura a Matylda (pohádky, 1982); Táta pro radost i pro zlost (P pro děti, 1984); Táta nemá smutky rád (P pro děti, 1985); Pan Uplakán a bodlák (pohádky, 1986); Nekonečné prázdniny (P pro děti, 1987); Sísa Kyselá (P pro děti, 1988); Zajíc a sovy (P pro děti, 1990); Heřmánci (PP pro ml., 1992); Anna za dveřmi (P pro ml., 1993, přepracováno pod názvem Už neposlouchám za dveřmi, 2001); Robinové (pohádky, 1995); Vánoční pohádky z celého světa (1995); Kočka Moura a její přátelé (pohádky, 1997); Pes Jíra a jeho přátelé (pohádky, 1997); Veverka Bára a její přátelé (pohádky, 1998); Domov pro Marťany (P pro děti, 1998); Pohádky o vodě (1998); Medvěd Péťa a jeho přátelé (pohádky, 1999); Princové a princezny (pohádky, 1999); Povedené prázdniny (P pro děti, 2000); Pohádky o strašidlech (2000); Pohádky z celého světa o chytrácích (2001); Skleněný les (pohádky, 2002); Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř (P pro děti, 2002); České pověsti pro malé děti (2002); Národní pohádky pro malé děti (2003, 2., rozšíř. vyd. 2017); Pohádky z hor (2003); České pověsti pro malé děti 2 (2004); Lenka au pair (P pro ml., 2004); České dějiny očima psa (uměleckonaučná próza pro děti, 2004); Michal a jeho sestra Monika (P pro děti, 2005); Rytířovo kopí (R fantasy pro ml., 2005); České dějiny očima psa 2 (uměleckonaučná próza pro děti, 2006); Posílám ti pohádku (pohádky, 2006); Příšerné bytosti žijící ve vodě (P fantasy pro ml., 2006); Tamarín a pomeranč (P pro děti, 2006); Příběhy z hradů a zámků (P pro děti, 2007, 2., upravené vyd. 2017); Kouzelná píšťalka (pohádky, 2007); Kouzelná zvířátka (pohádky, 2008); Ježíš a jeho příběh (P pro děti, 2009); Zakletá zvířátka (pohádky, 2009); Zlobilky (P pro děti, 2009); Čeští panovníci byli taky jenom lidi. Zajímavosti ze života českých vladařů (uměleckonaučná próza pro děti, 2010); Kamarádi z velké dálky. Povídání o dětech z různých částí světa a pohádky z jejich zemí (P pro děti + pohádky, 2011); Lásky českých spisovatelů (PP 2011); Nezbedníci (P pro děti, 2011); Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami (P pro děti, 2012); Lásky českých hudebníků (PP 2013); Lásky českých malířů (PP 2013); Malé věci, velké věci (R pro ml., 2013); Kouzlo voodoo (P pro ml., 2014); Příšerné zlobilky (P pro děti, 2014); Ztracený trpaslík aneb Procházka českými a moravskými jeskyněmi (P pro děti, 2014); Ďáblova písmena (P pro ml., 2015); Příšerní nezbedníci (P pro děti, 2015); Duchové na mé lodi (P pro ml., 2016); Příběhy o Karlu IV. (uměleckonaučná próza pro děti, 2016); Den za dnem s Janou a Danem (P pro děti, 2017); Lví kouzlo. Příběh Emila Holuba (P pro ml., 2017); Příběhy o Rudolfu II. (uměleckonaučná próza pro děti, 2017); Příšery všude kolem (P fantasy pro ml., 2018); Staré řecké báje a pověsti pro malé děti (2018); České dějiny podle kata Mydláře (uměleckonaučná próza pro ml., 2019); Pověsti o hradech (2019); Staré řecké báje a pověsti pro malé děti 2 (2019); Pověsti o zámcích (2020); To kvůli mně (R pro ml., 2020); Holky a kluci pořád zlobí (PP pro děti, 2021); scénicky (pro Divadlo Evy Hruškové a Jana Přeučila): Princezna se zlatou hvězdou (prem. 2006, podle B. Němcové), Čert a Káča (prem. 2009).
Příspěvky ve sbornících
: Beránek s černou skvrnou a jiné pohádky (1990); Dědeček vypráví pohádky (1997); Čítanka pro nejmenší (1998); Černobílé pohádky (2019).
Ostatní práce
: Zvědavé sluníčko (uměleckonaučná knížka pro děti, 1990); Máme doma zvířata (uměleckonaučná knížka pro děti, 1993); To první a to druhé dítě (knížka pro rodiče, 1993, 2., doplněné vyd. 2005); Naše vlast – můj domov (čítanka k vlastivědě a dějepisu pro 4. a 5. ročník ZŠ, 1994); Moje miminko (knížka pro matky, 1994); Co má umět předškolák (hry a úkoly, 2003); Příroda pro nejmenší (uměleckonaučná knížka pro děti, 2006); Pracovní karty ke Světu okolo nás (motivační texty a úlohy k učebnici prvouky pro 2. ročník ZŠ, 2008); Kdo to je, co to je, jakpak se to jmenuje? (naučná kniha pro předškoláky, 2010); Tkanička Anička (nácvik jemné motoriky, 2010); Zuzanka a Petr v bludišti. Udělej si vlastní knížku (hry a úkoly, 2011);Dětská ilustrovaná bible – Starý a Nový zákon (2013); Pozorování v přírodě. Týden po týdnu po celý rok (uměleckonaučná knížka pro děti, 2015); Hravé české dějiny 1 (interaktivní knížka pro děti, 2016, s dalšími); Tajemné a kouzelné stromy (uměleckonaučná próza pro děti, 2016); Hravé české dějiny 2 (interaktivní kniha pro děti, 2018, s dalšími); Jak se cítíš? (uměleckonaučná kniha pro děti, 2018); Moje první zahrádka (uměleckonaučná kniha pro děti, 2019); Pozorujeme a pomáháme v přírodě. Týden po týdnu po celý rok (uměleckonaučná kniha pro děti, 2022).

LITERATURA

Studie a články: an.: Jména z titulních stránek. Martina Drijverová, Albatros 1986, č. 10; S. Urbanová: Hledání nových cest k mladým čtenářům, Kulturní měsíčník 1987, č. 6; M. Drijverová: Mám ráda svou rodinu, ZM 1994, č. 3/4 (Spisovatelé o sobě a svém díle); V. Vařejková: K problematice novely pro děti, Ladění 1998, č. 4; M. Šubrtová: K narační strategii v novele pro děti, in Vnútrotextové priestory textu v literatúre pre deti a mládež (2001, Prešov); I. Hutařová – M. Hanzová: Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež (2003; odpovědi spisovatelů na anketní otázky); S. Urbanová a kol. in Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století (2004); J. Schreiberová – H. Schreiber: Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5. Díl 3 (2010).
Recenze: Táta k příštím vánocům: O. Š. (= O. Štruncová), NK 1979, č. 51; M. Žilková, ZM 1984, č. 3; R. Ditmar, NK 1996, č. 3 * Kryštof a Karel: L. Dvořáková, ZM 1983, č. 10 * Táta pro radost i pro zlost: Mat (= M. Matějovicová), NK 1984, č. 51; M. Horáková, Komenský 1984/1985, č. 10 * Táta nemá smutky rád: Mat (= M. Matějovicová), NK 1985, č. 28 * Nekonečné prázdniny: V. Nezkusil, ZM 1987, č. 8 * Sísa Kyselá: V. Nezkusil, ZM 1989, č. 8 * Zajíc a sovy: M. Fronková, LD 18. 6. 1991; D. Šafaříková, ZM 1991, č. 5; V. Vařejková, Komenský 1991/1992, č. 4 * Zvědavé sluníčko: V. Vařejková, Komenský 1991/1992, č. 1 * Máme doma zvířata: zh (= Z. Heřman), NK 1993, č. 42; V. Stanovský, ZM 1994, č. 3/4 * Anna za dveřmi: R. Ditmar, NK 1993, č. 46; S. Urbanová, ZM 1994, č. 5/6 * Vánoční pohádky z celého světa: (jš), NK 1995, č. 48 * Domov pro Marťany: J. Jašová, NK 1998, č. 25; M. Šubrtová, Ladění 1998, č. 3; M. Šubrtová, iLiteratura, 3. 6. 2012 (zde) * Kočka Moura a její přátelé + Pes Jíra a jeho přátelé: J. Jašová, NK 1998, č. 26 * Veverka Bára a její přátelé: J. Jašová, NK 1998, č. 45 * Medvěd Péťa a jeho přátelé: A. Červenková, NK 1999, č. 38 * Pohádky o strašidlech: (ač) (= A. Červenková), NK 2001, č. 8 * Už neposlouchám za dveřmi: M. Ditrichová-Bednářová, NK 2001, č. 13 * České pověsti pro malé děti: vv (= V. Vařejková), Ladění 2002, č. 3 * Sísa Kyselá a ušmudlaný rytíř: R. Ditmar, NK 2003, č. 5; M. Šubrtová, Ladění 2003, č. 1 * Co má umět předškolák: N. Sieglová, Ladění 2003, č. 4 * Skleněný les: J. Obruč, LitN 2003, č. 2, příl. Nové knihy * České dějiny očima psa: J. Slomek, LidN 6. 9. 2004; M. Reissner, Ladění 2004, č. 3 * Ježíš a jeho příběh: Z. Vavrušková, Ladění 2010, č. 4, též in iLiteratura, 23. 1. 2012 (zde) * Lásky českých spisovatelů: K. Kubíčková, MFD 18. 10. 2011; J. Semelková, Vaše Literatura, 17. 11. 2011 (zde); O. Kubeczková, iLiteratura, 14. 12. 2011 (zde) * Nezbedníci: A. Badinová, Klub knihomolů, 3. 2. 2012 (zde) * Tajemný kůň aneb Cesta za českými památkami: I. Pešková, Klub knihomolů, 23. 1. 2013 (zde) * České pověsti pro malé děti: I. Pešková, Klub knihomolů, 31. 1. 2013 (zde) * České dějiny očima psa: V. Dupynová, Kultura21, 5. 11. 2013 (zde) * Kouzelná zvířátka: I. Fencl, Čítárny, 11. 1. 2018 (zde).
Rozhovory: I. Matyášová, Vlasta 1985, č. 35; M. Nyklová, ZM 1987, č. 7; Z. Fojtíková, Rodina a škola 1990, č. 8; I. Zítková, NK 1993, č. 47; H. Herbrychová, Večerník Praha 13. 4. 1994; P. Klevisová, NK 1994, č. 41; E. Hořánková, Vlasta 1996, č. 12; J. Semelková, Kultura21, 1. 6. 2012 (zde); J. Syptáková, Čítárny, 10. 7. 2016 (zde); V. Pechová, Naše rodina 2021, č. 21.
Nekrolog: P. Eliáš, blog nakladatelství Albatros, 2. 12. 2022 (zde),
Absolventské práce: V. Voráčová: Tvorba Martiny Drijverové pro děti a mládež (diplomová práce), MU Brno 2004; K. Hrodková: Etické výzvy ve volné trilogii Martiny Drijverové (diplomová práce), ZČU Plzeň 2019.

Autor hesla: Růžena Hamanová (1995); Milena Šubrtová (2008)
Aktualizace hesla: 29. 11. 2024 (av)
Aktualizace bibliografie: 29. 11. 2024 (av)
 
zpět na hlavní stranu