Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Hana BOŘKOVCOVÁ

* 4. 6. 1927, Praha 
† 25. 2. 2009, Praha 
 
Prozaička, autorka knih pro děti a mládež
 Rozená Knappová. Pocházela z rodiny drobného podnikatele. V roce 1938 začala studovat na gymnáziu v Praze, po dvou letech však musela přejít do židovské měšťanské školy. Roku 1943 byla s celou rodinou transportována do koncentračního tábora v Terezíně, později do Osvětimi, kde zahynul její otec a mladší bratr. V roce 1946 se provdala a věnovala se především výchově pěti dětí. Zaměstnaná byla jen krátce: v letech 1964–66 jako úřednice ve Fyziologickém ústavu ČSAV, roku 1967 v tiskárenském časopise Typografia.
 Publikovat začala roku 1964 v Plameni a Hostu do domu. Podle novely Cizí holka natočil režisér Ludvík Ráža v roce 1984 stejnojmenný televizní film.
 Již v knižním debutu Světýlka se Bořkovcová představila jako autorka jemného postřehu a smyslu pro vykreslení citové a myšlenkové reakce dětí, žen a starších lidí. Také v následujících prózách pro děti a mládež se autorka spíše než na dějové napětí soustředila na kresbu různorodých povah, na konfliktní situace i porozumění mezi dětmi a dospělými, přičemž stále více akcentovala hledisko dětského či dospívajícího hrdiny. V knížce My tři cvoci usilovala o bezprostřední zobrazení svérázného myšlenkového světa mladého hrdiny, ještě více tuto metodu zvýraznila v próze Cesta kolem světa za osmdesát let, zachycující situaci chlapce upoutaného po úrazu na lůžko. Spontánní hovorovost projevu, snaha o autenticitu vidění a hodnocení skutečnosti jsou rovněž zdrojem poutavosti prózy Stan, do kterého prší, osobitého vyprávění hrdiny (středoškoláka) o jednom dni významných životních rozhodnutí. Složitý úděl děvčete vyrůstajícího nejprve vedle mravně narušené matky a posléze v prostředí nové pěstounské rodiny ztvárnila Bořkovcová v novele Cizí holka. Problematiku hodnotové orientace řeší srovnáním pragmatického uvažování vlastní rodiny s nově objevenými ideály křesťanství hrdinka dívčího románu Jdi pryč. Próza Zakázané holky se obrací k tématu holocaustu a vyjevuje jeho tragiku na příběhu přátelství, vyvzdorovaného v atmosféře strachu. Autobiograficky laděný román Soukromý rozhovor je bilančním dialogem vedeným přes propast času s někdejším dětským a dospívajícím "já". Odhalují se v něm vzpomínky, sny, iluze a přání, konfrontované se skutečnými životními peripetiemi; rozkrývá se cesta k víře, ke společným hodnotám judaismu a křesťanství, které pomáhaly přežít v nejtěžších chvílích.
Přestože prózy Bořkovcové více či méně duševní život dětského a dospívajícího hrdiny problematizují, směřují vždy k harmonizující etické pointě.

BIBLIOGRAFIE

Světýlka (PP 1971); My tři cvoci (P pro ml., 1973); Vzteklouni (P pro ml., 1975); Cizí holka (P pro ml., 1977); Cesta kolem světa za osmdesát let (P pro ml., 1982); Stan, do kterého prší (P pro ml., 1986); Jdi pryč (R pro ml, 1994); Zakázané holky (P pro ml., 1995); Soukromý rozhovor (R 2004).

LITERATURA

Studie a články: N. Sieglová: Funkčnost a zážitkovost v dílech o holocaustu, in Urbanová, S., Sedm klíčů k otevření literatury pro děti a mládež 90. let XX. století (2004).
Recenze: Světýlka: J. Hrabák, Tvorba 1971, č. 32; * My tři cvoci: V. N. (= V. Nezkusil), ZM 1973, č. 8; * Vzteklouni: V. Nezkusil, ZM 1976, č. 8; * Cizí holka: (-jo-)(=J. Červenka), LD 1. 6. 1978; * Cesta kolem světa za osmdesát let: R. Hamanová, ZM 1983, č. 3; * Stan, do kterého prší: R. Hamanová, ZM 1987, č. 4; V. Nezkusil, LM 1987, č. 6; * Zakázané holky: R. Ditmar, NK 1995, č. 29; * Soukromý rozhovor: J. Lukavec, LitN 2004, č. 33; V. Broučková, A2 2005, č. 6.
Rozhovory: K. Hvížďala, ZM 1974, č. 1; E. Hájková, Naše rodina 1978, č. 45.
Autor hesla: Marie Mravcová (1995); Milena Šubrtová (2008)
Aktualizace hesla: 12. 2. 2008 (mš)
Aktualizace bibliografie: 12. 2. 2008 (mš)
 
zpět na hlavní stranu