Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel JAVOR

* 24. 6. 1916, Martinice 
† 22. 1. 1981, Montreal (Kanada)  
 
Básník
 Vlastním jménem Jiří Škvor. Pseudonym, který pro svou literární tvorbu začal užívat až v emigraci, vznikl spojením křesního jména syna a své redakční šifry J.-vor. Jeho otec Jan Škvor, zemědělec, byl ve 30. letech poslancem Národního shromáždění za agrární stranu. Javor studoval na reálném gymnáziu v Benešově (1928–35) a poté na Právnické fakultě UK (až do uzavření vysokých škol 1939). Souběžně byl v letech 1936–43 zaměstnán v sekretariátu České kulturní rady v Praze. Již od dospívání se aktivně účastnil veřejného života v dorostu agrární strany; později byl mj. generálním tajemníkem a předsedou agrární kulturní a výchovné instituce Svobodné učení selské i jednatelem Masarykova lidovýchovného ústavu (centra osvětových a výchovných organizací ČSR). Ke konci 30. let se hlásil k volné literární skupině Aktivisté (J. Janoušek, J. Kadlec, V. Kolátor, V. Rozner). 1943–45 byl internován v německém pracovním táboře. Roku 1945 dokončil studia práv (JUDr.). Protože agrární strana byla zakázána, vstoupil do Čs. strany národně socialistické, pracoval v odboru mladých národních socialistů a stal se redaktorem Svobodného slova. Poté, co na něj byl v únoru 1948 vystaven zatykač, uprchl (bez ženy a syna) do SRN. Ve Stuttgartu a Würzburgu pracoval nejprve jako pomocný dělník, později jako politický a právní poradce Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IRQ). Po odchodu do Kanady (1950) byl rok kovbojem na ranči na úpatí Skalistých hor a po přestěhování do Montrealu krátce dělníkem. V roce 1951 se stal redaktorem Radio Canada International (Canadian Broadcasting Corporation) a aktivně se zapojil do práce spolků Čechů žijících v Kanadě. V letech 1955–60 externě studoval na Faculté des lettres montrealské univerzity. Od roku 1958 zde byl lektorem české a slovenské literatury a jazyka; po získání titulu Ph.D. (1960, prací Les réflexions de la premiere guerre mondiale dans la littérature tcheque) se stal asistentem a 1962 profesorem. Působil rovněž jako člen Kanadské slavistické asociace (od 1955, od 1967 generální sekretář východní větve), mezinárodního PEN-klubu (od 1952), centra pro kulturní aktivity etnických skupin Promethean Society of Canada (od 1964 viceprezident). Členem Společnosti pro vědy a umění v New Yorku byl od jejího založení v roce 1958, od 1968 viceprezidentem, 1971–79 pak výkonným redaktorem jejího čtvrtletníku Proměny.
 Před svým odchodem do exilu publikoval v periodikách Aktivisté, Lumír, Osvěta venkova, Venkov, České slovo, Živá tvorba, později v odborných časopisech zahraničních (např. Faculté des lettres l’Université de Montréal, Slavic and East European Studies, Indian Journal of Social Research, Indian Sociological Bulletin, Études Slaves et Est-Européennes– Montreal) a exilových (Tribuna, Skutečnost, Revue, Perspektivy, Proměny). Ve Slovanském nakladatelství, vzniklém z Javorova podnětu v Montrealu, vedl knižnici Dobrá kniha (1953–55), v níž vydal tři tituly. V 1976–77 redigoval básnickou edici Bílá růže v curyšském nakladatelství Konfrontace. Užíval šifry J. -vor, po odchodu do exilu publikoval beletrii pod svým literárním pseudonymem, u publicistiky a odborných textů často používal i vlastní jméno Jiří Škvor a šifry jš a J. Š..
 Javorovy verše z období před jeho odchodem do zahraničí představují přírodní, milostnou a reflexivní lyriku se silnou citovou vazbou k selskému stavu, který je pro něj symbolem základních lidských hodnot: pracovitosti, věrnosti rodné zemi jako duchovní opoře i živitelce (Modré studánky). Prožitek válečného strádání a katarze osvobození dynamizují jeho básnické gesto ve verších z období okupace a bezprostředně poválečných dní (Kalendář). Javorova poezie pozdější, za niž si několikrát vysloužil označení „oficiální básník exilu“, je prodchnuta reflexí prožitých duchovních útrap po vynuceném opuštění domova. Permanentní je v ní pocit vykořeněnosti, smutku a stesku po duchovní vlasti i blízkých lidech. Burcující silou je neutuchající naděje na návrat ještě dříve, než vyprší básníkův čas (Daleký hlas). Symbolických rozměrů v tomto kontextu nabývá motiv matčiny smrti. Stranou Javorova zájmu nezůstává ani oblast politické lyriky, která nachází svůj výraz většinou v politických invektivách vůči řádu, který básníka přinutil odejít do zahraničí, ale také k dobové smířlivé politice západních velmocí vůči komunistickým zemím (Krůpěje). Tóny smíření s údělem, zklidnění, hořkého vyrovnávání se střídají s patetickými výzvami a apostrofami často na prostoru jedné sbírky. Jeho vyjadřovacím způsobem je převážně čtyřveršová strofa pravidelně rýmovaná, trochejského nebo daktylského spádu. – Svou životní pouť zachytil v autobiografickém románu Kus života těžkého. Javor je rovněž autorem knihy pro mládež Sir Clarence alias Pajda pes. – V odborných pracích se Javor zabýval českým romantismem a jeho vztahy s literaturou polskou, odrazem první světové války v české i světové literatuře a značnou pozornost věnoval začlenění české literatury meziválečné a exilové do humanistického a demokratického kulturního proudu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Zlatokop (BB 1938, pod jm. Jiří Škvor); Vítr v krovech (BB 1941, pod jm. Jiří Škvor); Mladý čas (BB 1941, pod jm. Jiří Škvor); Modré studánky (BB 1944, pod jm. Jiří Škvor); Kalendář (BB 1946, pod jm. Jiří Škvor); Polnice (BB 1946, pod jm. Jiří Škvor); Pozdrav domů (BB, New York 1951); Chudá sklizeň – Récolte pauvre (BB, Paris 1953, český a franc. text); Daleký hlas (BB, Toronto 1953); Nad plamenem píseň (BB, Stockholm 1955); Tak na ně vzpomínáme (B, Paris 1957); Nápěvy (BB, Toronto 1958); Hořké verše (BB, Toronto 1958); Nedosněno, nedomilováno... (BB, New York 1964); Kus života těžkého (P, Toronto 1967); Chléb podaný hostu (BB, Salzburg 1975); Alšův kalendář 1976 (ke kresbám M. Alše, Haarlem 1975); Jediný domov (BB, München 1977); Krůpěje (BB, Zürich 1977); Nápěvy (BB, Toronto 1978); Sa raison de vivre (P, Montreal 1979); Pat et son maître (P Montreal 1979); Torzo lásky (BB, Eggenfelden 1981); Sir Clarence alias Pajda pes (P pro ml., Eggenfelden 1982).
Výbory: Morgenwege (BB, Stockholm 1955); Kouř z Ithaky (BB, New York 1960); Země křižovaná (BB, Montreal 1970); Plamen a píseň (BB, Toronto 1981, ed. A. Brousek); Far from you (Toronto 1981, přel. Ron D. K. Banerjee).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Písně za pluhem (1940); Luděk Stránský 1900-1950 in memoriam (New York 1952); Básně (usp. J. Uhlířová, New York 1953); Svatý Václav (Řím 1953); Neviditelný domov (Paris 1954); Poetae in exilio (Stockholm 1955); Amerika Masarykovi (Chicago 1955); Zahrada v zemi nikoho (Stockholm 1955); Milada Horáková (Washington 1960); T. G. Masaryk 1850–1937–1962; Památník Sokola Washington (Washington 1962); Památník ČSPJ (Winnipeg 1963); Padesát let. Sborník úvah a vzpomínek na Masarykovu republiku (Toronto 1968); Má vlast V. (usp. Josef Kratochvil, Stuttgart 1971); Egon Hostovský (Toronto 1974); 11. všesokolský slet 1948 (Curych 1976); Almanach české zahraniční poezie (München 1979); 5. jubilejní slet Čs. Sokolstva v zahraničí (Toronto/?/ 1982).
Uspořádal a vydal: Písně za pluhem (antologie, 1940).

LITERATURA

Studie a články: J. Michal: Básně Pavla Javora, Nový život (Řím) 1957, č. 1; A. Kratochvil: Svědek našich dnů, Studie (Řím) 1971, č. 4(28); M. Němcová Banerjee: Pavel Javor a patos exilu, Proměny 1979, č. 4; A. Brousek, doslov in Plamen a píseň (1981); Z. Slavík: Politická vražda?, České slovo (Mnichov) 1982, č. 2.
Recenze:Kalendář: AMP (A. M. Píša), Práce 3. 10. 1946 * Polnice: K. B. (K. Bednář), SvSl 31. 1. 1947 * Daleký hlas: J. Jíra, Sklizeň (Hamburk) 1954, č. 1 * Nad plamenem píseň: M. Podivínský, Nový život (Řím) 1956, č. 1 * Nedosněno, nedomilováno: P. Den, Proměny (New York) 1965, č. 4 * Kus života těžkého: P. Den, České slovo (Mnichov) 1967, č. 10; J. Schneider, Národní politika (Mnichov) 1979, č. 7/8.
Rozhovory: red, Demokracie v exilu (Mnichov) 1957, č. 3; V. Valenta, Telegram (Edmonton) 3, 1972/73, č. 1.
Nekrology: O. Hora, Zpravodaj (Curych) 1981, č. 3; K. Cvachovec, Proměny (New York) 1981, č. 2.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Česká literatura v exilu 1948–1989
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1994)
redakce (1994)
Aktualizace hesla: 31. 8. 2006 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 8. 2006 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu