Albert KAUFMANN
* 15. 2. 1952, Jihlava
Básník a překladatel
Vlastním jménem Vítězslav Čížek. Do roku 1970 žil ve svém rodišti, v němž získal základní vzdělání a ukončil SVVŠ (maturita 1970). Na FF UK v Praze studoval český jazyk a dějiny filmu (1970–1976, diplomová práce Český odborný filmový tisk od svého počátku do znárodnění kinematografie). Již před ukončením studií nastoupil v listopadu 1975 jako administrativní pracovník v Ústřední půjčovně filmů. Po návratu z roční vojenské služby (1976–1977, mj. ve Vimperku a Českých Budějovicích) v ní pracoval jako jazykový redaktor. Od roku 1991 byl ve svobodném povolání, v letech 1993–2002 působil v České televizi jako redaktor v centru dokumentární tvorby, poté se stal překladatelem na volné noze. Od roku 2019 si přivydělává též jako jazykový redaktor v časopisech Xantypa a Marie-Claire. Žije v Praze.
První verše a úvahy otiskl pod svým občanským jménem v jihlavském gymnaziálním časopise LSD (1968–1969). Do roku 1990 uveřejňoval své texty pouze v exilu a samizdatu pod uměleckým pseudonymem Albert Kaufmann, mj. ve
Svědectví (Paříž 1985), Listech – Čtení na léto (Řím 1988, 1989) a v Obsahu. V samizdatu vydal básnické sbírky Indiferentní krajina (Edice Petlice 1981), Otvírací doba (1985), Záznamy (Edice Petlice 1985). Přispěl do samizdatového sborníku Z Obsahu (1985), doslovem doprovodil samizdatovou knihu Petra Eislera (vl. jm. Jan Faktor) Texty 1980–1981 (b. d.). V roce 1972 patřil k zakládajícím členům recesistického spolku Protialkoholní společnost doktora Řismy (Societas contraalcoholica doctoris Řimsae), jejíchž kongresů se dosud aktivně účastní; zapojil se i do řimsologické činnosti samizdatové (Radosti hraběte Höllentiefa – Tragické pornoromanetto /1974/1975; 2. vyd. 2004). – Od roku 1989 publikoval v
Moderním analfabetu a stal se členem stejnojmenného literárního sdružení. Dále přispíval do
Literárních novin, Lidových novin, Tvaru (v roce 1994 zde v příloze Tvary próza Itinerář /knižně 2011/) a
Světové literatury. V letech 2002–2018 psal fejetony pro rozhlasový pořad Blanky Stárkové vysílaný na ČRo Vltava.
Pod svým vlastním jménem překládá z němčiny (s jedinou výjimkou je mj. exkluzivním překladatelem spisovatele Franka Schätzinga; kromě knih překládá i titulky k filmům, např. ke snímkům režiséra Rainera Wernera Fassbindera). Pod pseudonymem Vlasta Horská v letech 1992–1993 překládal – pro obživu i z recese – svazky sešitové edice Večery pod lampou vydávané nakladatelstvím Ivo Železný. Podílel se rovněž na knižních vydáních populárních kalendářů, v nichž byl autorem astrologických komentářů. Od roku 1996 publikoval horoskopy a tzv. astroportréty v časopise Xantypa, od roku 2021 je píše pro časopis téhož vydavatele Marie-Claire. Astrologické příspěvky dále publikoval v Květech, Tvaru, Co vás zajímá a v bratislavském magazínu Mystery. – Příležitostně užíval šifry V. H.
Pod svým vlastním jménem překládá z němčiny (s jedinou výjimkou je mj. exkluzivním překladatelem spisovatele Franka Schätzinga; kromě knih překládá i titulky k filmům, např. ke snímkům režiséra Rainera Wernera Fassbindera). Pod pseudonymem Vlasta Horská v letech 1992–1993 překládal – pro obživu i z recese – svazky sešitové edice Večery pod lampou vydávané nakladatelstvím Ivo Železný. Podílel se rovněž na knižních vydáních populárních kalendářů, v nichž byl autorem astrologických komentářů. Od roku 1996 publikoval horoskopy a tzv. astroportréty v časopise Xantypa, od roku 2021 je píše pro časopis téhož vydavatele Marie-Claire. Astrologické příspěvky dále publikoval v Květech, Tvaru, Co vás zajímá a v bratislavském magazínu Mystery. – Příležitostně užíval šifry V. H.
V souboru veršů z let 1978–1981 Indiferentní krajina Kaufmann ztělesnil životní pocity nonkonformní části své generace, která programově odmítala občanské a estetické kontakty s establishmentem, vnímaným jako sféra morálního a citového znicotnění. Při generalizaci tohoto postoje autor užívá argotu a vulgarismů, jeho výpověď je pak racionálním komentářem moderní relativizace mravnosti a míří k vyslovení prožitku hnusu jako určující tvůrčí filozofie sedmdesátých let. Pozadí Kaufmannova odmítání současného stavu civilizace tvoří jeho zoufalá touha po emocionální a myšlenkové vzájemnosti v lidských vztazích. Potvrzují to i existenciální milostné motivy v reflexivní sbírce Otvírací doba, v níž nad obžalobou společnosti převažuje pocit permanentní skepse, směřující až k poloze zpovědi a k sebereflexi vlastního já. Svébytným básnickým deníkem je soubor dvanácti sešitů, souhrnně nazvaný Záznamy: metodou lapidárních sentencí, zlomkovitých úvah a poetických aforismů zde Kaufmann konfrontuje drama vlastní tvůrčí individuality s obecnou etickou a gnozeologickou krizí novodobého člověka. Prozaický deník z března až září 1990, vydaný pod názvem Itinerář – automatický text na ruční pohon, je pozoruhodný deziluzivní perspektivou a tomu odpovídající stylizací deníkového subjektu, který zůstává imunní vůči dobovému porevolučnímu nadšení a romantismu, důsledně se drží svého nonkonformismu a ve své „rozhněvané“ promluvě (v jejímž pozadí ovšem prosvítá emocionální zranitelnost a osamělost) reflektuje s prvky sociální kritiky a černého humoru aktuální dění v oblasti literatury, společnosti i politiky.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Indiferentní krajina. Básně 1978–1981 (2001); Otvírací doba. Básně 1981–1985. Záznamy 1985–1986 (2005); Itinerář – automatický text na ruční pohon (2011).Ostatní práce: Pasekův kratochvilný astrologický kalendář 1991 (1990, s I. Beránkem a J. Kašovou); Pasekův kratochvilný astrologický kalendář 1992 (1991, s J. Kašovou); Pasekův kratochvilný astrologický kalendář 1993 (1992, s T. Kybalem); Horoskop 2001 (grafika, 2000, s M. Huptychem); Astrologický kalendář 2001 (2000); Astrologický kalendář 2005. Rok Merkura (2004).
Překlady: O. Emersleben: Řeka bez mostu (1983); H. Blickensdörfer: Sůl v kávě (1985); H. Bankl: Příhody soudního patologa 2 (2005) + Příhody soudního patologa 3 (2007); H. Havas: Trénink inteligence (2005); F. Schätzing: Vzpoura oceánů (2006) + Zprávy z hlubin: odhalená tajemství oceánů (2007) + Nehlučně (2008) + Limit (2011) + Breaking news (2015) + Motýlí tyranie (2019) + Zachraňme naši planetu! Globální krize klimatu (2022); A. a P. Schinckovi: Potápění: výstroj, rizika, potápěčské kurzy (2007); I. Lorentzová: Obchodnice se zlatem (2009) + Vandrovní apatykářka (2022) + Láska vandrovní apatykářky (2022) + Únos vandrovní apatykářky (2023); R. Schache: Tajemství sedmi závojů (2010) + Tajemství síly srdce (2011); P.Vandenberg: Kletba faraonů: moderní věda luští dávný mýtus (2010) + Zapomenutá Hellas: znovuobjevování starověkého Řecka (2011); F. Rayová: Setba (2011); K. Eckhardt: V Agia Galini číhá smrt (2012) + Omamná chuť anýzu: případy Jaka Anatolise (2016); M. Giordano: Apokalypsa (2013) + Apokalypsa II (2014); B. Goldsteinová: Zapomenutý papež (2013) + Boží schrána (2013) + Šalomounův prsten (2014); D. Kindermann: Habsburkové bez říše: historie rodiny od roku 1918 (2013); H. Kneifel: Anděl Apokalypsy (2013); V. Etzold: Final cut (2014); S. Fitzek: Sběratel očí (2014) + Lovec očí (2015); T. Thiemeyer: Koróna (2014); E. R. Koch: Povolení zabíjet: vraždící komanda Mosadu a ostatních tajných služeb (2015); J. Todenhöfer: Inside IS – 10 dnů v „Islámském státě“ (2015); H. Abdel-Samad: Islámský fašismus: analýza (2016) + Účtování s Mohamedem (2016); S. Ebertová: 1815 – krvavý mír (2016); A. Jacobsová: Panský dům: počátek rodinné ságy (2017) + Panský dům a jeho dcery (2018) + Panský dům a jeho dědictví (2018) + Panský dům: Návrat (2021) + Panský dům: Bouře (2022); B. Pomselová – T. D. Hansen Jeden německý život: příběh poslední sekretářky Josepha Goebbelse (2017); P. Archer – Johno Ellison: Tři kamarádi, jeden taxík, žádný plán... ale přesto se jede kolem světa (2019); W. Hable: Moje rande se světem (2019); Německo: 200 nejkrásnějších turistických tras (2019, s A. Wallingerovou); W. Serno: Potulný apatykář (2019); H. Strunk: U Zlaté rukavice (2019); A. Hessová: Osvětimský proces (2020); Německo křížem krážem (2020); A. Pittler: Vídeňské zločiny. 1913 – případ podivné sebevraždy (2020) + Vídeňské zločiny. 1918 – vražda na konci války (2021) + Vídeňské zločiny 3. Horký červenec 1927 (2023); Ch. Brandová: Slepec (2021); R. Hausmannová: Marta spí (2021); D. Klein: Putování s Epikurem: jak mě hledání naplněného života přivedlo na jeden z řeckých ostrovů (2021, s H. Čížkovou); N. Martin: Co se do životopisu nevešlo (2021); K. E. Williams – L. J. Seiverling: Děti vybíravé v jídle: základní postupy pro rodiče dětí nejen s PAS (2021); Vše jenom ne tradiční: neobjevená Evropa (2021, s A. Wallingerovou). – Pod jménem V. Horská: P. Vandenbergová: Pomozme si navzájem (1992) + Černá ovce (1992) + Všechno je jinak (1993) + Úspěšná žena (1993) + Děkuji Ti za všechno (1993); C. ter Möhlenová: Nová kolegyně (1992) + Nezapomenutelné hodiny (1992) + Opět spolu (1993) + Mýlila ses, Sabino (1993) + Láska nebeská (1993); H. Bergenová: Zázračné uzdravení? (1993); B. Freyová: Osudný pracovní úraz (1993).
Příspěvky ve sbornících, almanaších a antologiích: Almanach Pant: Pant klub 1990–1995 (1996); Antologie české poezie. 1. díl (2009); Antologie řimsologických textů, in L. Pořízková: Societas contraalcoholica doctoris Řimsae / Protialkoholní společnost doktora Řimsy (2012).
LITERATURA
Studie a články: V. Pistorius in Stárnoucí literatura (1991); L. Pořízková in Societas contraalcoholica doctoris Řimsae / Protialkoholní společnost doktora Řimsy (2012).Recenze: Indiferentní krajina: J. Ješ (= S. Machonin), Svědectví (Paříž) 1985, č. 76; R. Kopáč, MFD 26. 1. 2002; M. Kovářík, Tvar 2002, č. 7; M. Libiger, Psí víno 2002, č. 21; J. Zizler, LitN 2002, č. 27 * Itinerář: V. Novotný, Tvar 1994, č. 14, též in Literární kritiky: bohemika (1997); J. Šofar, Dobrá adresa [online] 2011, č. 7 * Otvírací doba: R. Kopáč, LidN 28. 1. 2006, příl. Orientace; -mw- (= M. Wagnerová), A2 2006, č. 3.
Rozhovory: B. Správcová, Tvar 1998, č. 5 (zde); R. Kopáč, Psí víno 2002, č. 21 + Psí víno 2006, č. 36 (zde), též in R. K., Popiš mi tu proměnu (2010).
Autor hesla: Vladimír Novotný (1995); Veronika Košnarová (2023)
Aktualizace hesla: 19. 5. 2023
(vk)
Aktualizace bibliografie: 19. 5. 2023
(vk)