Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Karel CVEJN

* 23. 7. 1911, Solnice (u Rychnova nad Kněžnou)  
 
Básník, prozaik a literární historik.
 Syn koželuha; dětství prožil v rodišti a v Mirovicích v jižních Čechách. Od 1922 studoval klasické gymnázium v Písku (maturita 1930), poté Právnickou fakultu UK v Praze (1931–1936). Současně navštěvoval na FF UK přednášky z estetiky a literární historie a divadelní seminář Václava Tilleho. Složil zkoušku učitelské způsobilosti a vyučoval na obchodní akademii v Berouně (1937–1945), po přestěhování do Prahy na dívčí obchodní akademii (do 1948), na československé obchodní akademii (později střední ekonomická škola, do 1961) a Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Resslově ulici (do odchodu do důchodu, 1975). Poté externě spolupracoval s Fakultou sociálních věd a publicistiky UK. Již za svého působení v Berouně se Karel Cvejn podílel na různých kulturních aktivitách, později byl sekretářem Divadelního studentského ústředí v Praze a divadelním referentem Jihočeské župy studentských krajinských spolků. Po 1945 se věnoval činnosti přednáškové (v lidových univerzitách a Československém rozhlase) a osvětové (spolupracoval mj. se Středočeským muzeem v Roztokách, s Kruhem přátel umění Mikoláše Alše). Byl dlouholetým členem Spolku bibliofilů a až do své smrti jeho druhým místopředsedou.
 Básněmi, prózou, fejetony a články přispíval rovněž do periodik: Studentský časopis, Drúza (Příbram), Rozpravy Aventina, Národní osvobození, Kytice (1947 zde studie Zápisník MUDr. Hanuše Jurenky, přítele B. Němcové; 1948 Nad pozůstalostí B. Jelínka, separáty vyšly knižně 1948 s titulem Dvě zapomenuté tváře), Slovanský přehled, Květy, Vlasta, Dikobraz, Práce (fejetony po 1945), Svobodné slovo, Jihočeská pravda (České Budějovice), Svoboda, Rozhledy, Kulturní večerník D 34, Jiskra Rychnovska, Pochodeň (Náchod), Blok, Lidové noviny. Již na gymnáziu v Písku založil studentský časopis Gymnasion (1929–1930), později s Františkem Dvořákem vedl regionální revue pro kulturu, poezii a vědu Jih (České Budějovice, 1934–1937) a knižnici Jih (1935–1936); po válce redigoval s Jaroslavem Seifertem měsíčník Kytice (1946–1948) a jeho knižnici Rozpravy (1946–1949). Publikoval též ve sbornících Českolipsko literární (1975 zde Společenský podtext Arbesova a Máchova díla, 1978 Arbes a výtvarné umění). Pro Československý rozhlas připravoval literární pásma a medailonky. V počátku své tvorby užíval pseudonymu Jiří Skála, podepisoval se šiframi Cv., -e-, K. C., -n.
 Cvejnovy první básnické sbírky vznikaly ve spolupráci se spolužákem Jindrou Černohorským a jsou inspirovány jižními Čechami. Reflektují vedle intimních i sociální témata a prozrazují autorovo mladistvé okouzlení přírodou. Obdobně vyznívá i válečná skladba Rozhledna, pásmo obrazů z berounského kraje, v němž sílí Cvejnovo ovlivnění poetikou avantgardy a vlastenecké tóny. V bezmála o čtyřicet let mladší sbírce Pohlednice v pastelu se pak Cvejn představuje jako autor meditativně laděné intimní a přírodní lyriky, jako básník lyrických nálad. – Těžiště Cvejnovy práce ovšem leží v kulturní publicistice, zejména v činnosti ediční. Jeho orientaci na autory 19. století potvrzuje i poválečný pokus o připomenutí Bohdana Jelínka a Hanuše Jurenky (Dvě zapomenuté tváře). Uspořádal mnoho sborníků a výborů, mj. Dopisy JiříhoWolkra, po válce se věnoval hlavně tvorbě Karla Vokáče, Bohdana Jelínka, Josefa Václava Friče (mj. kritické vydání Pamětí) a vlastenecky orientované poezii (v reedici protifašistické poezie Křik Koruny české, vydané za války v Paříži, se pokusil dešifrovat jednotlivé autory). Jednotlivé edice často doprovázel doslovy a studiemi zaměřenými zvláště k sociologickému zřeteli a rovněž detailními komentáři. Cvejnova ediční práce je tak úzce propojena s jeho činností literárněhistorickou a popularizační. Literárněvědnou studii s edicí kombinoval i v knihách Božena NěmcováVeselý plamen (o Karlu Havlíčkovi). Výklad díla těchto autorů je však většinou až příliš poplatný jednostrannostem doby vzniku.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Odjezdy (BB 1932, s J. Černohorským); Slepec a včela (BB 1933, s J. Černohorským); Pohádka o chytrém Honzovi (1939); Vzpomínka 6.–7. 7. 1940 (B 1941, s J. Černohorským); Rozhledna (B 1945); Dvě zapomenuté tváře (medailony H. Jurenky a B. Jelínka, 1947); Božena Němcová (studie s ukázkami a dokumenty, 1956); Veselý plamen (studie o K. Havlíčkovi Borovském, s přetiskem Tyrolských elegií, 1957); Česká literatura a náboženství. Havlíček – Machar – Hašek (studie, 1961, + M. Jankovič + Z. Pešat); Pohlednice v pastelu (BB 1980); Zasloužilý umělec Karel Boušek (medailon 1982).
Uspořádal, vydal a redigoval: Dopisy Jiřího Wolkra (A. M. Píšovi, 1939); Památce Karla Vokáče. 12. července 1944 (sb., b. d., 1945); Památník k 25. výročí založení Obchodní akademie v Berouně (1945, s dalšími); Za Karlem Vokáčem (sb., 1946): K. Vokáč: Básně (1946); Křik Koruny české (výbor protifašistické poezie, 1947); Básně národního sebevědomí (výbor české poezie, 1948); B. Jelínek: Sněhová růže (výbor BB, 1948) + Dílo B. Jelínka (výbor BB, PP 1949); J. V. Frič: Písně z bašty a jiné básně (1952) + Naši předchůdci (výbor, 1953) + J. V. Frič v dopisech a denících (1955) + Paměti (3 sv., 1957–63); J. E. Sojka: Naši mužové. Biografie a charakteristiky mužů slovanských (1953); Antar bojující. Památce doc. MUDr. Václava Čedíka (výbor, 1963); Národ sobě. K stému výročí položení základních kamenů Národního divadla (1968, se Z. Budinkou a F. Petrouškem); Středočeským krajem (průvodce s obr. M. Alše; 1970); K. Sýs: Jan Neruda v Paříži (BB, + F. Dvořák, 1977); F. Nechvátal: Básně (výbor, 1980); Marginálie 1980 (sb. k 70. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů, 1980); V. Č. Bendl – J. Hašek: Nejnovější český Galanthomme čili Krásochovník (1985); Marginálie 1985 (sb. k 75. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů, 1985).

LITERATURA

Studie a články: L. Housková, Českobudějovická novinová scéna mezi dvěma světovými válkami – kulturně-společenská periodika, in: Výběr 2005, č. 1, s. 12.
Recenze: Odjezdy: V. H. (= V. Hrbek, tj. Z. Kalista), Lumír 59, 1932/33, s. 544 * Křik Koruny české: M. Novotný, LitN 1947, s. 115; G. (= F. Götz), Národní osvobození, 4. 7. 1947 * Božena Němcová: O. Vančata, Literatura ve škole 1956, s. 357; J. M., Věda a život 1956, s. 476 * J. E. Sojka, Naši mužové: J. Thon, ČL 1954, s. 291
K životním jubileím: J. Dvořák, LM 1981, č. 6; (zm) (= Z. Mráz), Českobudějovické listy 5. 8. 1993.
Nekrolog: V. Píša, LM 1987, č. 4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, neuspořádáno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Lexikon české literatury
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Autor hesla: Blanka Svadbová (1995)
Aktualizace hesla: 24. 5. 2006 (kb)
 
zpět na hlavní stranu