Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Alois BEJBLÍK

* 2. 1. 1926, Praha 
† 23. 6. 1990, Praha 
 
Překladatel, anglista, literární historik
 Bejblíkův otec byl po návratu z ruských legií členem hradní stráže. Alois Bejblík maturoval na gymnáziu v Praze (1945). Studia anglistiky, bohemistiky a srovnávací literatury na FF UK (zde na něj působil zejména Otakar Vočadlo) ukončil roku 1950 (PhDr. prací John Webster. Tři pohledy na jeho dílo). Poté byl vyslán na gymnázium do České Lípy jako učitel matematiky a tělocviku, ale záhy se vrátil do Prahy. Zaměstnán byl ve Státním ústavu důchodového zabezpečení (později ministerstvo práce), roku 1960 byl tři čtvrtě roku zástupcem Československa v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. V roce 1967 absolvoval roční stipendijní pobyt v Cambridgi. Jako spisovatel a překladatel z povolání pracoval od roku 1970. Působil v Shakespearově společnosti při Kruhu moderních filologů ČSAV. Od roku 1987 byl dramaturgem Divadla F. X. Šaldy v Liberci a přednášel na DAMU dějiny anglického divadla. Během krátkodobého pobytu v Anglii v roce 1989 projektoval se Susan Bassnettovou práci Shakespeare a Čechy. Roku 1990 se ve funkci předsedy akademické rady zásadním způsobem podílel na vypracování nové koncepce DAMU. Zemřel na následky autonehody.
 

Přispíval do různých časopisů a deníků: Divadlo, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Literární noviny, Rudé právo, Plamen, Listy filologické, Slovenská veda (Bratislava), Časopis pro moderní filologii, Slovenská literatúra (Bratislava), Slovenské divadlo (Bratislava), Slovo a slovesnost, Světová literatura, ze zahraničních časopisů mj. do International Social Security Review (Velká Británie). Přispěl též do rukopisného sborníku Rudolfu Havlovi k jeho 70. narozeninám. Byl pořadatelem pozůstalosti Jozefa Gregora Tajovského. Užíval šifer: A. B., ab., b., bej., Bej.

 

Jako náš přední překladatel z angličtiny se zabýval pozdně středověkou a renesanční literaturou, zvláště pak dramatem. Jeho cenné převody Bouře, Othella, Komedie masopustu (= Večer tříkrálový), Snu noci svatojánské aj. inspirovaly nový divadelní pohled na tvorbu Williama Shakespeara, především v inscenacích Jana Kačera a Jana Grossmana. Stejný zájmový okruh (rozšířený o českou literaturu) charakterizuje i jeho ediční činnost a práce odborné. V šedesátých a sedmdesátých letech využil svých hlubokých znalostí anglické literatury nejen v řadě doslovů k překladům z anglosaské literatury, ale též v komentářích a poznámkách k překladům Shakespearových dramat do slovenštiny.
Bejblíkovy knižní studie o Shakespearovi navazují formou a poutavým způsobem podání na tradici anglického eseje a stojí na pomezí vědy a literatury faktu. Směřují od analýzy dramatických postupů a strukturní výstavby textů k novému výkladu díla, jehož součástí je rovněž interpretace veřejných i soukromých historických dokumentů ve vztahu ke stylu doby, k její kultuře a atmosféře (Shakespearův svět, Život a smrt renesančního kavalíra), jakož i k postižení souvislostí anglické, evropské a české kultury daného historického období (Shakespeare a dobrá královna Anna). Významná je také Bejblíkova účast na trojdílné reprezentativní práci Alžbětinské divadlo, na níž se spolupodílel jako překladatel, editor i autor řady studií (Anatomie alžbětinského kosmu, Ekonomické a společenské pozadí alžbětinského dramatu, Nárys specifických znaků řeči a syžetu alžbětinského dramatu) a monografických kapitol.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Shakespearův svět (studie, 1979); Život a smrt renesančního kavalíra (studie, 1989); Shakespeare a dobrá královna Anna (studie, 1989).
Překlady: J. Froissart: Kronika stoleté války (1977); F. Moryson – J. Taylor: Cesta do Čech (1977); B. Hecht – Ch. Mac Arthur: První stránka (rozmnož., 1978, s J. Pleskotem); W. Shakespeare: Sen svatojánské noci (rozmnož., 1977) + Komedie masopustu (= Večer tříkrálový, rozmnož., 1978) + Macbeth (1978) + Pět her (1980, s B. Hodkem a M. Lukešem) + Bouře (rozmnož., 1987) + Oko za oko (rozmnož., 1987) + Othello (rozmnož., 1988) + Komedie 1 (1988, s dalšími); F. Bacon: Nová Atlantida a Eseje (1980) + Eseje (1985); J. Osborne: Ohlédni se v hněvu (rozmnož., 1981, s J. Pleskotem); M. Bontempelli: Naše Dea (rozmnož., 1984); J. Webster: Vévodkyně z Amalfi (rozmnož. 1984, knižně 2008); P. Sidney: Astrofel a Stella (1987); E. A. Poe: Havran (1985, i ed.); D. Wilson: Pirátova plavba kolem světa (1986); D. Brewer: Chaucer a jeho svět (1988); P. Brook: Prázdný prostor (1988).
Příspěvky ve sbornících
: J. Gregor Tajovský: V kritike a spomienkach (Bratislava 1956); Sborník současných zahraničních studií (1970); Sborník Kruhu přátel českého jazyka (rozmnož., 1982 a 1983); České divadlo (1990 a 1991) aj.
Uspořádal a vydal: J. V. Sládek – J. Zeyer: Vzájemná korespondence (1957); J. Gregor Tajovský: Dvanáct duší (Bratislava 1958); V. Lucemburský: Netoužím po ráji (1975); Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, které on v tureckém hlavním městě K. viděl (1977); Alžbětinské divadlo (1. Shakespearovi předchůdci, 1978; 2. Shakespearovi současníci, 1980; 3. Drama po Shakespearovi, 1985, s J. Hornátem a M. Lukešem; obsahuje kromě Bejblíkových zásadních studií a monografických kapitol i jeho překlady her či výňatků z dramat: in sv. 1 – R. Greene: Pamětihodná historie o otci Baconovi a otci Bungaym; Ch. Marlowe: Tragická historie o doktoru Faustovi; in sv. 3 – J. Webster: Vévodkyně z Amalfi aj.); E. A. Poe: Havran. Šestnáct českých překladů (1985).

LITERATURA

Studie: T. Hlobil: K Bejblíkově analýze českých překladů Poeova Havrana, Estetika 1991, č. 2; S. Škodová: Shakespearova komedie Sen noci svatojánské, Češtinář 2011/12, č. 5.
Recenze: Alžbětinské divadlo: jac, Tvorba 1979, č. 50 * Shakespearův svět: -da, Amatérská scéna 1980, č. 4; L. Richter, Čs. loutkář 1982, č. 2 * Život a smrt renesančního kavalíra: J. Paterová, LD 25. 5. 1989; B. Dokoupil, Tvorba 1989, č. 25; I. Harák, Region 1992, č. 60 * Shakespeare a dobrá královna Anna: J. Paterová, LD 1. 3. 1990; I. Pospíšil, Rt 22. 3. 1990; M. Procházka, Tvar 1990, č. 18; I. Kotrlá, Akord 2007/08, č. 5.
Nekrology: Z. A. Tichý, LidN 27. 6. 1990; G. Francl, LD 3.7. 1990; an, Scéna 1990, č. 14; Z. Stříbrný, Litteraria Pragensia 1991, č. 2; M. Procházka, Svět literatury 1991, č. 2.

Autor hesla: Blanka Svadbová (1995)
Aktualizace hesla: 23. 12. 2015 (red)
Aktualizace bibliografie: 23. 12. 2015 (red)
 
zpět na hlavní stranu