Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Pavel FRANCOUZ

* 12. 5. 1932, Jasenná (u Vizovic)  
† 1. 4. 1995, Plzeň  
 
Scénárista a prozaik
 Dětství prožil v Přešticích u Plzně, 1946–49 studoval na klatovském gymnáziu. Gymnaziální studia dokončil v Plané u Mariánských Lázní (mat. 1952). Poté pracoval rok jako učitel ZŠ v Plané a 25 let jako ředitel malotřídních škol v Broumově, Číhané (okres Cheb), Brodu nad Tichou (okres Tachov) a Sytně u Stříbra. Přitom 1957 složil doplňovací maturitu na Pedagogické škole pro vzdělání učitelů národních škol v Karlových Varech. 1962–67 dálkově studoval na AMU filmovou a televizní dramaturgii (promován 1968). 1977–82 pracoval jako úředník ve SČSS v Praze. Od 1982 žil trvale v Sytně, od 1984 v invalidním důchodu.
 Debutoval 1961 v západočeské Pravdě, publikoval v Zemědělských novinách, Rudém právu, Mladém světě, Literárním měsíčníku aj. Povídka Tátova škola se stala námětem absolventského filmu režiséra Karla Němce (1963).
 Francouz začínal v 60. letech jako televizní scenárista, teprve od 70. let psal souběžně povídkové knihy, do nichž zařadil i prozaické zpracování dvou svých televizních her. Jeho kratičké povídky, těžící z každodenního života ve venkovském prostředí (Takové ticho), se soustřeďují na psychiku hlavních hrdinů nejrůznějších věkových kategorií; jsou založeny na jednoduchém příběhu, který mnohdy nabývá anekdotické podoby s kladně vyznívající mravně nabádavou pointou. V druhé Francouzově knize Dívka, na které nezáleželo, a také ve Znepokojení, se objevují povídky, kde děj slouží pouze přesvědčivému navození situace, v níž dochází k silnému citovému prožitku hrdinů. To se daří především u bolestných a výjimečně i radostných zkušeností hrdinů chlapeckých. Zde se také nejorganičtěji uplatňuje Francouzova schopnost odhalit lyrismus ve všední situaci.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hodinky s vodotryskem (TV sc. pro ml., rozmnož., Bratislava 1968); Velká dobrodružná cesta (TV sc. pro ml., rozmnož., Bratislava 1969); C-dur (TV sc. pro ml., rozmnož., Bratislava 1970); Případ Daniel (TV sc., rozmnož., Bratislava 1973); Takové ticho (PP 1974); O Jakubovi a Květě (TV sc., rozmnož., Bratislava 1975); Společný jmenovatel (TV sc., rozmnož., Bratislava 1978); Dívka, na které nezáleželo (PP 1979, zde též próza O Jakubovi a Květě napsaná podle TV sc.); Znepokojení (PP 1982, zde též próza Oči po tátovi, podle TVsc. Společný jmenovatel), Trochu jinak (PP, 1998).

LITERATURA

Recenze:Takové ticho: V. Dostál, Tvorba 1974, č. 40, příloha LUK, též in Zrcadla podél cesty (1987); * Dívka, na které nezáleželo: O. Rafaj, LM 1979, č. 6.; * Znepokojení: J. Adam, Tvorba 1983, č.10, M. Resutík, Slovenské pohľady 1983, č.8.
K životním jubileím: A. Hájková, LM 1982, č.5; LM 1987, č. 5.

Autor hesla: Alena Hájková (1995)
Aktualizace hesla: 2. 8. 2006 (ef)
 
zpět na hlavní stranu