Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
Logo Státního tělovýchovného nakladatelství a Sportovního a turistického nakladatelství vytvořil grafik Zdeněk Šebesta


Logo Olympie vytvořené grafikem Jiřím Rathouským


Pohled do redakce STN v Pobřežní ulic čp. 2, mezi lety 1954–1956
































































 OLYMPIA 

 1954 - (dosud)  
 
 Nakladatelství zaměřené na odbornou sportovní literaturu, obrazové publikace, turistické průvodce a příručky; část produkce tvořily knihy o památkách, sportovní beletrie, dobrodružná literatura, detektivky, cestopisy a literatura pro mládež
 Vývoj názvu: Státní tělovýchovné nakladatelství (1954–1957); Sportovní a turistické nakladatelství (1957–1967); Olympia (od 1967).
 Vydávání knih a časopisů se sportovní tematikou bylo k 1. lednu 1953 převedeno ze Sokolského nakladatelství (dříve Nakladatelství Československé obce sokolské) do nakladatelství Orbis a o rok později do národního podniku Státní tělovýchovné nakladatelství (STN), jehož založení se připravovalo již od roku 1952. STN bylo zřízeno k 1. únoru 1954 jako jedno z řady nově vznikajících specializovaných oborových nakladatelství v souvislosti s přijetím zákona č. 71/1952 sb. o organizaci tělesné výchovy a sportu. Na základě tohoto zákona vznikl nový vrcholný orgán tělovýchovného hnutí v Československu pojmenovaný jako Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS), který tak nahradil původní Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport (SÚTVS) založený v roce 1949. Přijetí nového zákona znamenalo zavedení důsledného státního řízení a kontroly v tělovýchově a sportu, což vyústilo mj. v likvidaci Sokola.
Značný objem knižní i časopisecké produkce STN si vyžádal vytvoření tří redakcí – redakce tzv. velkých časopisů (Československý sport, Stadion a od roku 1968 Gól), redakce odborných tělovýchovných měsíčníků (tzv. malé časopisy) a redakce knižní (tzv. redakce publikací), jež se dále členila na tři úseky literatury tělovýchovné (sportovní), turistické a beletrie. Ediční plán STN připravovala a na jeho naplňování dohlížela ediční rada, jmenovaná na návrh SVTVS Ministerstvem kultury, jíž v prvních letech předsedal rektor Institutu tělesné výchovy a sportu Ladislav Serbus (1908–1987). Do funkce ředitele STN byl v roce 1954 jmenován Karel Borecký (1896–1954), který však zemřel již tři týdny po založení nakladatelství. STN tak de facto zahájilo svou činnost až po jmenování nového ředitele Viktora Procházky (1906–??) a šéfredaktora Josefa Šimona (1899–1987) v červenci 1954. Zásadní proměnou STN prošlo v roce 1957, kdy bylo vyňato z kompetence Ministerstva školství a kultury a stalo se účelovým zařízením nově vzniklého Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV; ustaven byl v březnu 1957 na základě zákona č. 68/1956 o organizaci tělesné výchovy). Změna právního statutu přinesla i změnu názvu na Sportovní a turistické nakladatelství, přičemž zkratka STN zůstala zachována. Ředitele nakladatelství napříště jmenoval a ediční plán schvaloval Ústřední výbor ČSTV (ÚV ČSTV), stejně tak hospodaření nakladatelství bylo napojeno na rozpočet nadřízené organizace. Podřízení centrálně řízené tělovýchovné organizaci znamenalo pro STN nárůst výroby o merkantilie (účelové pomůcky a tiskopisy) pro vnitřní potřebu svazu. Do čela transformovaného nakladatelství byl v roce 1958 jmenován stranický funkcionář Vladimír Badalec, který do té doby působil na Ministerstvu zemědělství, a funkci šéfredaktora převzal Jan Macháček (1923–1975), kterého roku 1962 vystřídal Antonín Ondík (*1927). V souvislosti s postupným uvolňováním poměrů v druhé polovině šedesátých let byl ředitel Badalec odvolán, jeho funkci roku 1967 převzal čerstvě zvolený člen předsednictva ÚV ČSTV Ludvík Uhlíř (1922–1988) a šéfredaktorem byl krátce nato jmenován Ctibor Rybár (1920–2013), dosavadní redaktor časopisu Czechoslovak Sport.
Uhlíř s Rybárem zásadně přehodnotili dosavadní knižní produkci, která se zaměřovala především na metodické příručky pro sportovce, a začali klást větší důraz na kvalitní polygrafické i obsahové zpracování reprezentativních obrazových publikací, turistických průvodců a domácí i překladové beletrie. K 1. říjnu 1967 přijalo nakladatelství nový název Olympia (autorem nového loga byl grafik Jiří Rathouský). Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se Olympia vypracovala mezi přední domácí nakladatelství, které oslovovalo široké spektrum čtenářů bohatým edičním plánem a nadstandardním grafickým zpracováním knih. V roce 1984 byl ředitelem jmenován Karel Zelníček (*1931, v nakladatelství působil ve funkci náměstka ředitele již od konce šedesátých let). Šéfredaktorem se po odchodu Ctibora Rybára stal Karel Procházka (*1932), který se však po listopadu 1989 dostal s vedením nakladatelství do sporu v souvislosti s vlastním nakladatelstvím Atos, jež Olympii konkurovalo při vydávání děl Jaroslava Foglara. Po Procházkově vynuceném odchodu se stal v roce 1990 novým šéfredaktorem Vladimír Dobrovodský (*1931).
V červnu 1991 došlo k transformaci nakladatelství na akciovou společnost, přičemž majoritním akcionářem se stal ČSTV. Nakladatelství začalo redukovat vydavatelské aktivity, v roce 1994 prodalo časopis Stadion, v roce 2001 deník Československý sport (od roku 1993 Sport) a v roce 2003 týdeník Gól. Během devadesátých let zanikla, popř. k jinému vydavateli přešla i většina odborných tělovýchovných měsíčníků, s ekonomickými problémy však nakladatelství zápasilo i nadále. V roce 2004 se stal novým ředitelem svazový funkcionář Vladimír Tikal (*1938) a v letech 2009–2012 řídil nakladatelství bývalý vládní zmocněnec pro výstavbu Sazka arény Ladislav Malý (*1947). Do funkce šéfredaktorky nastoupila v roce 1996 Slávka Poberová (*1943), kterou roku 2004 vystřídal Josef Šmatlák (*1950) a v roce 2006 Marcela Nováková (*1950). Od roku 2008 funkci vykonává Jaroslav Kotouč (*1946)..
V červenci 2011 byla Olympia uvedena do likvidace, nicméně již v květnu 2012 byla vyvázána z majetku ČSTV a odkoupena společností První partner, s. r. o., jejímiž podílníky jsou mj. bývalý ředitel nakladatelství Karel Zelníček, nový ředitel Karel Hejna (*1960) a šéfredaktor a jednatel Jaroslav Kotouč. V rámci této koupě došlo k převodu všech práv a ochranných známek na novou společnost s ručením omezeným a Nakladatelství Olympia tak nadále pokračuje v činnosti.
Během více než padesáti let nakladatelské činnosti prošla STN, resp. Olympií řada redaktorů, překladatelů, grafiků a výtvarných spolupracovníků. Od druhé poloviny padesátých let zde jako knižní redaktoři působili mj. Jarmila Čížková, Vladimír Dobrovodský, Milena Dostálová, Svatava Kučerová, Ladislav Lopata, Dagmar Lopatová, Marcel Ludvík, Zdeněk Novák, Soňa Scheinpflugová či Jarmila Šťastná. V šedesátých letech zde pracovaly jazyková redaktorka Věra Lustigová a překladatelka Vlasta Tafelová, v sedmdesátých a osmdesátých letech pak mj. Heda Bartíková, Blanka Bendlová, Otakar Mohyla či Slávka Poberová. Na výtvarné podobě knih se podílela řada grafiků a ilustrátorů, z nichž k nejvýraznějším patřili Adolf Born, Marko Čermák, Jan Fischer, Miloslav Fulín, Pavel Hrach, Milan Kopřiva, Gustav Krum, Miloš Nesvadba, Miloš Noll, Jiří Winter-NepraktaZdeněk Ziegler.
Od roku 1954 vydala Olympia kolem 4000 titulů. – Až do devadesátých let využívala pro tisk svých publikací většinu tehdejších tiskáren (mj. Grafia Zlín, Liberecké tiskárny, Moravské tiskárny Olomouc, tiskárny Naše vojsko, tiskárny Rudého práva, Severografie Ústí nad Labem, Typografie Praha), posléze zahájila provoz vlastní tiskárny Sportprint Praha, kde tiskne vlastní produkci i zakázky jiných vydavatelů a kde do roku 2012 tiskla i účelové náklady pro potřeby ČSTV.Ředitelství STN sídlilo nejprve v prostorách bývalého Sokolského nakladatelství v pražské Jungmannově ul. č. 24, knižní redakce v Pobřežní ul. č. 2 a časopisecké redakce získaly prostory v Jindřišské 5. V roce 1957 se vedení podniku a knižní redakce přesunuly do Klimentské 1. Reprezentační prodejna dlouhodobě sídlila v Hybernské ulici, v důsledku uplatněných restitučních nároků se však v devadesátých letech musela přesunout do sídla společnosti v Klimentské ul. č. 1. Z ekonomických důvodů nakladatelství dům v Klimentské ulici roku 2006 prodalo a přemístilo se do Vaníčkovy č. 2 v podloubí Strahovského stadionu, kde byl rovněž umístěn sklad knih a prodejna. Od roku 2012 Olympia sídlí ve Velkých Přílepech.
 

Státní tělovýchovné nakladatelství se od svého vzniku zaměřovalo především na odbornou tělovýchovnou, metodickou a sportovní literaturu, publikace o památkových objektech, turistické průvodce a v menší míře i obrazové publikace. Sportovní beletrie, vzpomínky a biografie tvořily zpočátku jen velmi malou část tehdejší produkce. Z nakladatelství Orbis STN převzalo a nadále personálně i výrobně zajišťovalo deník Československý sport a týdeník Stadion (oba tituly byly založeny již v roce 1953), vydavatelem obou periodik však nadále zůstával SVTVS (a od roku 1957 na něj navazující ČSTV). Vedle těchto celorepublikových periodik, vycházejících ve statisícových nákladech a určených pro nejširší veřejnost, zajišťovalo STN výrobu více než třiceti specializovaných měsíčníků (mj. Za krásami domova, Cyklistika, Házená, Horolezec, Jezdectví, Kopaná, Košíková, Kuželky, Lední hokej, Lehká atletika, Lodní sporty, Lyžařství, Plavectví, Rohování, Sportovní gymnastika, Tělovýchovný pracovník, Turistika, Základní tělesná výchova). K periodickým publikacím patřily též ročenky a sborníky (např. Sportovní sláva, Sportovní ročenka, Ročenka ČSTV, Fotbalová ročenka) vydávané až do poloviny devadesátých let. Od zrušeného vydavatelství národního podniku Čedok převzalo STN vydávání turistických průvodců, map a publikací o památkových objektech a v zájmu udržení kontinuity a kvality těchto příruček byli z Čedoku a Orbisu převedeni do STN i někteří redaktoři. Výrazné zastoupení v produkci nakladatelství měla literatura památkářská, nakladatelství ovšem zajišťovalo pouze výrobu jednotlivých svazků a práci redaktorů, přičemž zadavatelem a koordinátorem příslušné edice byla Státní památková správa (Publikace Státní památkové správy, 1954–1976, 31 sv., red. František Janský, Hugo Rokyta a Václav Zikmund.). K významným oblastem zájmu STN patřila turistická literatura (mj. ediční řady Turistické průvodce ČSSR (ČSFR), 1967–1991, 33 sv.; Knižnice mladého turisty, 1959–1965, 8 sv.; Vodácký průvodce ČSSR, 1961–1966, 4 sv. či Průvodce ČSSR pro motoristy, 1963–1966, 4 sv.). Tyto příručky vycházely rovněž v mnoha jazykových mutacích. Od běžných turistických průvodců se svým obsahem odlišoval Literární průvodce pro turisty (1962) Jaroslava Nečase, který čtenáře seznamoval s oblastmi spojenými s rodišti, působišti a tvorbou českých a slovenských spisovatelů, popř. literární průvodce Dvě procházky Prahou Jakuba Arbesa (1954) Břetislava Ludvíka.
Od počátku se STN orientovalo také na výpravné obrazové publikace s cestopisnou tématikou. V roce 1957 vyšla fotografická kniha Ladislava Sitenského Na řeku (s komentářem a úvodní statí překladatele Jindřicha Pokorného), na niž pak autor navázal publikacemi Putování na kole, Praha, její krásy a v roce 1989 jednou ze svých nejúspěšnějších prací Praha mého mládí. Cestopisné obrazové publikace se staly trvalou součástí nakladatelské strategie (mj. oceňované fotografické knihy Viléma Heckela s horolezeckou tematikou). Výtvarný akcent je společný i dalším cestopisným publikacím (knihy horolezce a překladatele Arnošta Černíka, švýcarského horolezce Maxe Eiselina nebo reportáže novináře Ivana Milana Jedličky).
Beletristická produkce stála zpočátku spíše na okraji edičních zájmů STN (mj. povídky Vladimíra Škutiny Pět kotoulů nazad). Ambiciózní záměry edice Sportovní četba (1958–1960, 9 sv., red. Svatava Kučerová a Jarmila Šťastná), v níž měly vycházet původní i přeložené prózy se sportovní tématikou, byly naplněny jen zčásti. Edici zahájil pohádkový příběh Jaroslava Žáka Kouzelné rukavice (první autorova kniha po dvanáctileté nucené odmlce) a dále v ní vyšly práce Čestmíra Kubíka, Jana Mareše, Mirko Paráčka, Mirko Paška či Josefa Štyrsy). Výrazné zastoupení v nakladatelské produkci však měla literatura pro děti a mládež. Starším dětem a mládeži byly určeny beletrizované životopisy a vzpomínky sportovců (připravovali je Jiří Hanzl, Rudolf Hrbek, Bohuslav Karlík, František Kožík, Josef Mašek, František Rabenseifner či Emil Seifert), autobiografie automobilového závodníka Manfreda von Brauchitsche Boj o metry a vteřiny, povídky a příručky jevíčského pedagoga Františka Továrka, Jiřího Tožičky či Miloše Zapletala.
Na základě usnesení III. sjezdu ČSTV z roku 1967 se mělo nakladatelství ještě více zaměřit na vydávání kvalitní beletrie, především pro děti a mládež. Nejmenším čtenářům byla určena nová edice Kotva (1967–1971, 9 sv.), do níž přispěli mj. Jan Alda, Jiří Havel, Jaromír Hořec či Vladimír Stuchl a jejíž výtvarnou podobu utvářeli ilustrátoři Karel Franta, František Škoda, Luděk Vimr a Vilma Vrbová-Kotrbová, kteří s nakladatelstvím spolupracovali i na přípravě omalovánek. Čtenářskému zájmu se těšily knihy komiksových příběhů kocoura Vavřince s ilustracemi Věry Altové a textem Zdeňka Karla Slabého a Dagmar Lhotové. Ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros se Olympia podílela na vydání dvou svazku edice Klubu mladých čtenářů (František Kožík a Adolf Wenig). Dospívajícím čtenářům byla určena edice Maratón (1967–1969, 8 sv.), zaměřená na cestopisnou a dobrodružnou literaturu. S ilustracemi Zdeňka Buriana zde vyšel například příběh Vladimíra Henzla Dobrodružství doktora Haiga, reportáže Arnošta Černíka, povídky Vladimíra Rogla Správnou stopou (úvodní motivační příběh Zápas o Modřínový srub napsal Jaroslav Foglar) či indiánské příběhy Miroslava Stingla. Sportovně zaměřená edice Rekord (1967–1970, 8 sv.) přinášela beletrizované životopisy slavných sportovců a příběhy z dějin sportu (např. práce Jaroslava Čejky, Jiřího Laciny, Jaroslava Prchala a Vladimíra Škutiny). Mimo edice vycházely životopisné portréty domácích a zahraničních sportovců (Muhamad Ali, Josef Odložil, Emil Zátopek), v roce 1968 vyšla obrazová monografie o gymnastce Věře Čáslavské s doprovodným textem Vratislava Blažka.
S příchodem Ctibora Rybára se profil nakladatelství v druhé polovině šedesátých let a především na přelomu šedesátých a sedmdesátých let výrazně proměnil. V roce 1968 se podařilo prosadit vydání románu Smolař Bernarda Malamuda z prostředí baseballového sportu a v roce 1970 vyšel v českém překladu Arnošta Černíka vůbec poprvé bestseller Heinricha Harrera Sedm let v Tibetu. Rovněž v roce 1970 vyšel v Olympii první ze série dobrodružných příběhů Ernesta Thompsona Setona, charakteristické shodnou grafickou úpravou. Ve stejném roce začaly vycházet cestopisy dánského fotografa Arna Falk-Ronneho a dobrodružné příběhy z prostředí Divokého západu (Zane Grey). Na pomezí cestopisné a dobrodružné literatury pak stály vzpomínky anglického mořeplavce Francise Chichestera Jen moře a nebe a potápěče Hanse Hasseho Lidé a žraloci. Nejvýraznějším edičním počinem v oblasti překladové produkce se však stala volná řada detektivních příběhů Dicka Francise (jako první zde vyšel roku 1972 román Oheň a bič v překladu Ervína Hrycha, další knihy překládala Jaroslava Moserová-Davidová). Francisovy romány byly až do devadesátých let dominantou beletristické produkce nakladatelství, vycházely ve statisícových nákladech a v mnoha vydáních.
V oblasti dobrodružné literatury pro mládež zahájila Olympia na začátku sedmdesátých let znovuvydávání románů Karla Maye v jednotné grafické úpravě s ilustracemi Gustava Kruma, které tak vytvořily volnou řadu "knih Karla Maye" (1970–1995, 23 sv., red. Vlasta Tafelová). Oproti starším překladům ovšem docházelo k řadě podstatných edičních zásahů, při nichž byly kromě krácení popisných odstavců retušovány též náboženské pasáže. Po vydání šestidílného cyklu Ve stínu padišáha následovala dvojdílná série z Jižní Ameriky Dobyvatelé Gran Chaca (Na Rio de la Plata V Kordillerách), trojdílný román V zemi Mahdího (Lovci lidí, Mahdí, V Súdánu) a několik příběhu z Divokého západu s populárními postavami apačského náčelníka Vinnetoua a Old Shatterhanda (Poklad ve Stříbrném jezeře, Petrolejový princ, Syn lovce medvědů, Duch Llana Estacada ad.). V rámci souboru mohla až v roce 1992 vyjít autobiografie Karla Maye Já, náčelník Apačů. Sérii "mayovek" nakladatelství uzavřelo prvním vydáním dobrodružného románu z pašeráckého prostředí na německé straně Krušných hor Přízrak. Ke komerčně nejúspěšnějším patřily svazky volné řady souborného "díla Jaroslava Foglara" (1960–1970, 4. sv., red. Jitka Melicharová-Vinařová a Jarmila Šťastná) s graficky charakteristickou úpravou Bohumila Konečného a Gustava Kruma. Z široce koncipovaného soboru však vyšlo pouze torzo: mj. v prvním vydání román Dobrodružství v Zemi nikoho a v prvních autorizovaných vydáních též romány Devadesátka pokračuje (časopisecky již v letech 1945–1947) a Stínadla se bouří (poprvé v roce 1947 jako příloha časopisu Vpřed). K Foglarovým knihám se Olympia mohla vrátit až na sklonku osmdesátých let, kdy Alexej Pludek předmluvou zaštítil nové vydání Hochů od Bobří řeky. V roce 1969 bylo zahájeno vydávání Spisů Jaroslava Žáka (1970–1971, 4 sv., red. Vlasta Tafelová), z připravovaných osmi svazků však byly vydány jen čtyři; mimo Spisy vyšla v letech 1969–1970 ve třech svazcích Žákova Bohatýrská trilogie (spoluautor Vlastimil Rada).
Navzdory omezením, vyplývajícím z politických zájmů nastupujícího normalizačního režimu, nakladatelství udrželo kvalitu obrazových publikací z oblasti sportu, turistiky a cestovního ruchu. Také v tomto období Olympia vydávala několik edičních řad turistických průvodců v různých jazykových mutacích (Průvodce Olympia, 1968–1991, 71 sv.; Malý průvodce Olympia, 1975–1984, 8 sv.; Malé suvenýry, 1976–1983, 8 sv.). V oblasti sportovní literatury měla zřetelný ideologický podtext nově založená edice Spartakus (1971–1990, 37 sv.), v níž vycházely knihy věnované problematice politické výchovy a propagandě KSČ (mj. práce Miroslava Jecha Komunistická morálka v tělesné výchově, 1972). V oblasti cestopisné literatury vznikla edice Cestopisy (1974–1991, 22 sv.), přinášející původní i překladové tituly (Richard Konkolski, Farley Mowat, Václav Potužník, Jaromír Wolf ad.). Další nově založené edice propagovaly zdravý životní styl a domácí cvičení (mj. Sport a zdraví, 1974–1985, 24 sv.; Kondice, 1981–1992, 12 sv. a Sport pro každého, 1985–1988, 4 sv.). Profesionálním sportovcům byla adresována obsáhlá edice Sport (1968–1991, 49 sv.), jež zahrnovala metodické a praktické příručky, popřípadě pravidla jednotlivých sportovních disciplín.
V sedmdesátých letech ustupuje beletristická produkce Olympie opět do pozadí a soustředí se především do oblasti literatury pro děti a mládež. Od roku 1972 zde začínají pravidelně vycházet knihy Stanislava Rudolfa (Metráček, Údolí krásných žab, Časová ztráta), objevuje se detektivní próza Zvonimíra Šupicha Chodba končí ve tmě či příběh mladého sportovce Na startu je delfín Arno Krause, zpracovaný podle scénáře stejnojmenného filmu. Nejmenším čtenářům byly určeny povětšinou reedice knih Jiřího Marka, Eduarda Petišky či Ondřeje Sekory. Výběr beletristických děl vydaných v Olympii v tomto období prozrazuje spíše jistou nahodilost a komerční motivaci: vedle již zmíněného Stanislava Rudolfa zde publikovali Roman Cílek, Miroslav Horníček, Ota Pavel, Jaroslav Šikl, Zdeněk Šmíd, Karel Štorkán, Miloslav ŠvandrlíkMiloš Zapletal; mnohdy však šlo o nová vydání úspěšných titulů původně vydaných jiným nakladatelem. Z překladové produkce vycházely vedle knih Karla Maye, Zane Greye a Dicka Francise zejména dobrodružné romány a detektivní příběhy (James Oliver Curwood, Celia Fremlinová, Wolfgang Zeiske). Významným počinem bylo vydání Olympijských pamětí Pierra de Coubertina (1977) a první české vydání populární Guinnessovy knihy rekordů (1975).
Literatura se sportovní a turistickou tematikou byla v tomto období rozvržena do několika edičních řad. K těm původním nyní přibyla knižnice Stadion (1981–1990, 33 sv.), která svou grafikou, logem i názvem odkazovala ke stejnojmennému týdeníku a která se zaměřovala na historii sportu, vzpomínky sportovců a jejich biografie (Josef Davídek: Sólo pro Panenku, Ivo Viktor, Můj dres číslo 1, Michal Horáček: Království za koně, Jarmila Kratochvílová: Čekání, Luděk Brábník: Třikrát s hokejovým útočníkem ad.). Edice Malá encyklopedie (1982–1990, 9 sv.) nabízela příručky k jednotlivým sportovním disciplínám a edice Sport v obrazech (od 1988 dosud, do roku 2010 celkem 11 sv.) navázala na tradici fotografických a reportážních knih a prostřednictvím velkoformátových obrazových publikací připomíná důležité sportovní události, zejména zimní a letní olympijské hry.
Polistopadové období přineslo Olympii odlišné ekonomické podmínky, zánik některých edic, ale současně též nové ediční příležitosti. Na zvýšenou poptávku po turistických průvodcích do zemí, jež dříve nebylo možno svobodně navštěvovat, reagovala Olympia specializovanou edicí Globus (1990–2011, 54 sv.). Na tradici kvalitních průvodců po českých zemích navázala edice Navštivte… (1997–2011, 23 sv.). I nadále vydávala Olympia literaturu a tiskové materiály pro svazové potřeby, výrazný posun v profilu nakladatelství je však patrný v příklonu ke komerční a populární literatuře. K tomu mělo přispět několik nových beletristických edic a především vydání Sebraných spisů Jaroslava Foglara (1991–2007, 27 sv., ed. Miloš Zapletal a Václav Nosek-Windy, red. Vladimír Dobrovodský).
Na produkci devadesátých let je patrná značná rozkolísanost a koncepční neujasněnost, v jejímž důsledku nově založené edice obvykle brzy zanikaly. Čtenářkám byla adresována Růžová knihovna (1991–1993, 15 sv.), v níž vycházely povětšinou reedice a úpravy románů Marie Blažkové, Ivana Klicpery, Maryny Radoměřské nebo překlady knih Eugenie Marlittové, Eleanor Porterové ad. Zájem o dobrodružnou literaturu měla uspokojit sešitová edice Dodokaps – Dobrodružství do kapsy (1990–1996, 73 sv., obnovena 2011, 4 sv.), jejímž iniciátorem a redaktorem byl Alexandr Žurman, který se zde pod pseudonymem Al Jourmont uplatnil rovněž jako autor (Šerif Dean Aston, Psanec Dean Aston, Profesionál); i zde byly využity reedice a úpravy starších textů. V rámci edice Magazín Dodokapsu vyšel v úpravě redaktorky Marcely Novákové v osmi sešitech román Červený bedrník baronky Orczyové. Se slabším ohlasem se setkala sešitová edice Klasický americký western (1994–1995, 2 sv.) a edice Dobrodružný svět (1993–1994, 6 sv.), kde vycházely reedice a adaptace dobrodružných příběhů (Max Brand, Robert Kraft). Na začátku nového tisíciletí se Olympia pokusila oživit zájem o díla Eduarda Štorcha reedicemi méně známých románů Meč proti meči O Děvín a Velehrad, které vyšly s novými ilustracemi Michala Kudělky. Trvalý čtenářský zájem o knihy Dicka Francise nakladatelství podnítil k založení edice detektivek z prostředí dostihového sportu Klub Dicka Francise (2001–2004, 15 sv.), v níž mj. vycházely příběhy bývalých žokejů Johna Francoma a Richarda Pitmana.
V letech 1996–2000 se Olympia podílela ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze na knižním projektu Česká móda. Čtyři obsáhlé a bohatě ilustrované svazky obsáhly vývoj českého odívání v období let 1780–1970.
V posledním desetiletí nakladatelství programově rezignovalo na koncepčně vytvářené beletristické knižnice. Dílčí soustředěné ediční zájmy prozrazují např. příběhy z jihofrancouzské Provence Petera Mayla (Rok v Provence, Navždy v Provenci, Francouzské hodokvasy), detektivky Quintina Jardina (např. Rakev pro dva, Líbánky se smrtí, Otrávené třešně), z českých autorů dosahovaly největší popularity knihy Zdeňka Šmída, který v Olympii publikoval již od konce sedmdesátých let. Stálou úroveň si udržují edice domácích a zahraničních průvodců, které vycházejí v aktualizovaných vydáních. Nakladatelství se v posledních letech rovněž vrátilo k tradici vydávání příruček podporujících zdravý životní styl, např. v edici Wellness (1995–2008, 14 sv.). V roce 2012 vznikla nová edice Studentské čtení (2012–dosud, 1. sv), kde vyšel souběžný text Máchova Máje v původním a současném pravopise. Začínajícím autorům je určena edice Prvotiny (2013–dosud, 2 sv.), jež prozatím přinesla svazek poezie Katky Havlíkové Snůška moudrostí a erotickou novelu Antonína Zajíčka Sladkosti.

Od roku 1954 nakladatelství vydalo kolem 4000 titulů. Nejvyšších nákladů dosahovaly beletristické tituly, především knihy Dicka Francise, Karla Maye a Jaroslava Foglara (až 100 000 výtisků). Sportovní a metodické příručky vycházely v nákladu 3000–7000 ks, náklad obrazových publikací, turistických průvodců a knih o památkách se pohyboval v rozmezí 10 000–30 000 výtisků.

 

V letech 1957–1959 vydávalo STN informační měsíčník o nově vydaných knihách 10:0 pro čtenáře. V roce 1965 se podílelo na vzniku populární ankety Fotbalista roku a v roce 1969 stálo u zrodu ankety Zlatá hokejka. V roce 1974 převzala Olympia záštitu nad zřízením pamětní desky Oty Pavla v Branově u Křivoklátu. Od roku 1987 je nakladatelství členen Československé (od 1993 České) olympijské akademie. V roce 1994 byl pod patronací Felixe Francise založen při Olympii Klub čtenářů knih Dicka Francise, který členům nabízel slevu na vydané tituly a informoval je o připravovaných Francisových knihách.

 
 Ediční řady

Sbírka pohlednicových map (1954); Sbírka pravidel (1954); Šachová knihovna (též jako Šachová knižnice, 1954–1955); Poznej svou vlast (1954–1956); Publikace Státní památkové správy (1954–1976); Sbírka učebně metodických příruček (1955); Oblastní turistické průvodce (1955–1960); Sbírka turistických příruček (1955–1960); Hromadná a pódiová vystoupení mládeže (1956–1957); Sbírka skladeb pro veřejná vystoupení (1956–1957); Sbírka pódiových skladeb (1957–1962); Sportovní četba (1958–1960); Poznáváme starou a novou Prahu (1958–1964); Sbírka příruček pro cvičitele ZTV (1958–1989, od 1974 jako Cvičitel ZRTV); Učební texty ČSTV (1958–1990); Knižnice mladého turisty (1959–1965); Vodácký průvodce ČSSR (1961–1966); Atletika do kapsy I. (1962–1963); Průvodce ČSSR pro motoristy (1963–1966); Edice malých suvenýrů (1966–1970); Maratón (1967–1969); Rekord (1967–1970); Kotva (1967–1971); Turistické průvodce ČSSR (ČSFR) (1967–1991); Cvičte s námi (1968–1972); Průvodce Olympia (1968–1991); Sport (1968–1991); "dílo Jaroslava Foglara (1969–1970); Spisy Jaroslava Žáka (1970–1971); "knihy Karla Maye" (1970–1995); Spartakus (1971–1990); Československá spartakiáda 1975 (1974); Sport a zdraví (1974–1985); Cestopisy (1974–1991); Malý průvodce Olympia (1975–1984); Atletika do kapsy II. (1975–1985); Malé suvenýry (1976–1983); Buď fit (1977); A–Z na cesty (1978–1990); Československá spartakiáda 1980 (1979); Stadion (1981–1990); Kondice (1981–1992); Malá encyklopedie (1982–1990); Československá spartakiáda 1985 (1984); ABC sportu (1984–1992); Sportovní aktuality (1985–1986); Sport pro každého (1985–1988); Naučná literatura (1986–1989); Knihovnička šachisty (1986–1990); Olymp (1986–1990); Rodné kraje (1986–1990); Obzory (1988–1989); Sport v obrazech (1988–2008); Československá spartakiáda 1990 (1989); Sport pro všechny (1989–1992); Věda pro praxi (1990–1991); Dodokaps – Dobrodružství do kapsy (1990–1996, 2011); Globus (1990–2011); Růžová knihovna (1991–1993); Sebrané spisy Jaroslava Foglara (1991–2007); Lucy v sedle (1993); Magazín Dodokapsu (1993); Dívčí romány (1993–1994); Dobrodružný svět (1993–1994); Star Wars (1993–1995); Klasický americký western (1994–1995); Minimum (1994–2000); Dobrodružný dějepis (1995); Sestřičky (1995); Wellness (1995–2008); Navštivte... (1997–2011); Sazka (1998–2004); Atletika (2000–2009); Klub Dicka Francise (2001–2004); Průvodce po České republice (2002–2007); Román pro ženy (2004–2005); Edice malých cestopisů (2004–2007); Bestseller (2005–2007); Můj problém (2007–2008); Detektivní příběh pro děti a školu (2009–dosud); Studentské čtení (2012–dosud); Prvotiny (2013–dosud).

 Souborná vydání: Spisy Jaroslava Žáka (1970–1971); Sebrané spisy Jaroslava Foglara (1991–2007).
 Časopisy a informační bulletiny: Sokolský pracovník (1954–1955); Všeobecná průprava (1954–1955); Rohování (1954–1957); Zápas – Vzpírání – Branný zápas – Judo (1954–1957, od 1955 s tit. Judo – Zápas – Vzpírání); Házená – Česká házená (1954–1958); Jezdectví – Střelba – Šerm (1954–1958); Košíková (1954–1958); Kuželky (1954–1958); Lodní sporty (1954–1958); Odbíjená (1954–1958); Plavectví (1954–1958); Rugby – Pozemní hokej (1954–1958); Stolní tenis (1954–1958); Tenis (1954–1958); Kopaná (1954–1962); Lední hokej – Bruslení (1954–1962); Lehká atletika (1954–1968); Czechoslovak Sport (1954–1971); Sportovní gymnastika (1954–1990); Teorie a praxe tělesné výchovy a sportu (1954–1990); Cyklistika (1954–1991); Lyžařství (1954–1994); Stadion (1954–1994); Československý sport (1954–2001, od 1993 s tit. Sport); Horolezec (1955–1958); Turistika (1955–1958); Za krásami domova (1955–1961); Základní tělesná výchova (1956–1972); 10:0 pro čtenáře (1957–1959); Tělovýchovný pracovník (1957–2009, od 1993 s tit. TP – Časopis pro sport a tělovýchovu); Košíková – Odbíjená (1958–1969); Házená – Česká házená – Tenis – Stolní tenis (1959–1961); Vodní sporty (1959–1992); Házená (1962–1967); Kopaná – Hokej (1963–1968); Šťastnou cestu (1968); Gól (1968–2003); Atletika (1969–1993); Základní tělesná výchova a pohybová rekreace (1973–1974); Lékař a tělesná výchova (1973–1990); Základní a rekreační tělesná výchova (1976–1990); Metodik turistiky (1978–1988); Judo (1986–1988); Tenis (1990–1993); Pohyb a my (1991–1992); Sazka radí, baví, informuje (1993–2005).
 Udílená ocenění: 

Od roku 1971 udělovala Olympia Nakladatelské ceny a od roku 1983 Ceny ČÚV ČSTV. Od roku 1970 se Olympia rovněž účastnila Soutěže o nejkrásnější knihy.

 Členové řídících a poradních orgánů: Ředitelé: Karel Borecký (1954); Viktor Procházka (1954–1958); Vladimír Badalec (1958–1967); Ludvík Uhlíř (1967–1984); Karel Zelníček (1984–2004); Vladimír Tikal (2004–2009); Ladislav Malý (2009–dosud).
Šéfredaktoři knižní redakce: Josef Šimon (1954–1958); Jan Macháček (1958–1962); Antonín Ondík (1962–1967); Ctibor Rybár (1967–1984); Karel Procházka (1984–1990); Vladimír Dobrovodský (1990–1996); Jaroslava Poberová (1996–2004); Josef Šmatlák (2004–2006); Marcela Nováková (2006–2008); Jaroslav Kotouč (2008–dosud).
 Výtvarní spolupracovníci: Born, Adolf; Burian, Zdeněk; Čermák, Marko; Fischer, Jan; Forejt, Franta, Karel; Vlastimil; Fulín Miloslav; Hrach, Pavel; Horáková, Draha; Kalcovský, Antonín; Kalousek, Jiří; Konečný, Bohumil; Kopřiva, Milan; Kudělka Michal; Krum, Gustav; Lopour, František; Mader, Rudolf; Malák, Jaroslav; Mašek, Otakar; Morávek, František; Nesvadba, Miloš; Noll, Miloš; Pošmurný, Oldřich; Rada, Vlastimil; Rathouský Jiří; Renčín, Vladimír; Schönberg, Miroslav; Skála, František, st.; Šebesta, Zdeněk; Škoda, František; Štrébl, Karel; Ungermann, Valdemar; Urbánek, Ivo; Valášek, Stanislav; Váša, Miroslav; Vašák, Bohumil; Vimr, Luděk; Vrbová Kotrbová, Vilma; Winter-Neprakta, Jiří; Ziegler, Zdeněk; Žáková-Štrupová, Světla.
 Technické informace: Celkem přibližně 4000 titulů. Beletristické publikace v případě komerčně nejúspěšnějších titulů dosahovaly nákladu až 100 000 výtisků (Foglar, Francis, May), obrazové publikace a průvodce až 30 000 ks, sportovní publikace a metodické příručky obvykle 3000–7000 ks. – Do devadesátých Olympia spolupracovala s mnoha tehdejšími tiskárnami (mj. Grafia Zlín, Liberecké tiskárny, Moravské tiskárny Olomouc, tiskárny Naše vojsko, tiskárny Rudého práva, Severografie Ústí nad Labem, Typografie Praha), později zřídila vlastní tiskárnu Sportprint Praha.

LITERATURA

Prameny: Národní archiv Praha, fond Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, Praha, složka Státní tělovýchovné nakladatelství 1954–1956, karton č. 62; Národní archiv Praha, fond Československý svaz tělesné výchovy – ústřední výbor 1957–1990 (nezpracováno); Národní archiv, fond Ministerstvo školství a kultury – kolegium ministra, 1945–1967.
Bibliografie: Výběr knih nakladatelství Olympia 1954–1973 (1974); J. Sladkovský (ed.): Výběr knih nakladatelství Olympia 1974–1978 (1979); J. Sladkovský (ed.): Výběr knih nakladatelství Olympia 1979–1983 (1984); 30 let nakladatelství Olympia (1984); J. Sladkovský (ed.): Výběr knih nakladatelství Olympia 1984–1988 (1989); J. Barešová (ed): Katalog knih Nakladatelství Olympia, a. s., 1996–2005 (2006).
Knižně: 30 let nakladatelství Olympia (1984).
Články: F. X. Choutka: O vydávání sportovní a tělovýchovné literatury, Za čtenářem 1960, č. 11; V. Badalec: Čím přispěje na knižní trh tělovýchovná literatura, Stadion 1964, č. 6; C. Rybár: Velké plány – málo papíru. Je sportovní literatura popelkou?, Stadion 1967, č. 1; pich: Výroční ceny Olympie, RP, 7. 1. 1971; (ch): Co chystá Olympia, RP 26. 1. 1972; F. Morávek – Z. Šebesta: Profil nakladatelství Olympia, Typografia 1972, č. 4; jš (= J. Jaroš): Dvacet let Olympie. Československé nakladatelství sportovní a turistické literatury, Československý sport 24. 4. 1974; pich: Olympia jubiluje, RP 24. 4. 1974; TP: 25 let Olympie, Tělovýchovný pracovník 23, 1979, č. 8, s. 3; O. Mohyla: Profil nakladatelství Olympia, Typografia 1980, č. 4; V. Urban: 30 let nakladatelství Olympia, Typografia 1984, č. 7; hol. (= J. Holoubek): Pařížská konference..., Kmen 1988, č. 51; J. A. Varga: Nové knihy Karla Maye v rukách mladých čtenářů..., Proglas 1993, č. 2; I. Zítková: Pro malé a větší slečny, NK 12. 4. 1995; O. Štindl: Vstanou noví Dušínové? LidN 31. 10. 1998; J. Jašová: Nabízet dětem kvalitu, NK 29. 3. 2000; D. Anýž: Olympia připravila Foglarovy hry, MFD 29. 6. 2000; M. Reissner: Olympia míří k dětem, Ladění 2000, č. 1; M. Švagrová: Jezdec královen a spisovatel davů, LidN 12. 4. 2001; K. Kadlecová: Nakladatelství Olympia končí. Prozatím..., Reflex 2011, č. 30.
Rozhovory: V. Badalec: Interview krátce po startu (tazatel neuveden), Československý sport 17. 1. 1964; L. Uhlíř: Čím se představíme. Před knižním veletrhem (tazatel neuveden), Práce 9. 3. 1970; S. Poberová: Nakladatelství Olympia (tazatel neuveden), NK 1986. č. 38; K. Zelníček: Olympia není jen v Řecku (připr. M. Nyklová), SvSl 4. 4. 1992, příloha Slovo na sobotu; Z. Pobuda: O Olympii, Rychlých šípech a černých průvodcích (připr. S. Hrbotický), Haló noviny 25. 6. 1999; D. Francis: Jeden román ročně mi bohatě stačí (připr. M. Váňová), Hospodářské noviny 13. 4. 2001; V. Tikal: Nakladatelství Olympia slaví padesátiny (připr. J. Dlouhá), K revue 2004, č. 39; K. Zelníček: Foglarova schopnost oslovit děti kamarádstvím je nenapodobitelná (připr. F. Cinger), Právo 10. 5. 2007; A. Žurman: Malér, když kniha není do týdne venku (připr. J. Císař), Grand Biblio 2008, č. 6.
Vzpomínky: J. Moserová-Davidová: Historky. Na koho se nezapomíná (2003).

Související odkazy

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Stánky nakladatelství Olympia
J. Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006

  Autor hesla: Eduard Burget (2011)
  Aktualizace textu hesla: 30. 4. 2015 (eb)
  Aktualizace bibliografie: 30. 4. 2015 (eb)
zpět na hlavní stranu