MODRÝ KVĚT
Charakter časopisu vyplýval ze snahy jeho zakladatelů odlišit se od vnějškové exkluzivity oficiálních literárních periodik s jejich sklonem k přezírání autorů neprosazených či polozapomenutých. Výběr příspěvků, krátké publicistické komentáře (téměř výlučně I. Motýl a P. Motýl), skromné typografické řešení časopisu odpovídaly bezručovskému gestu a stylizaci obou bratří do role outsiderů na periferii kulturního dění. MK přinášel tvorbu méně známých autorů narozených v 60. a 70. letech, majících v té době za sebou knižní debut, často v soukromých či polosoukromých tiscích, nebo jen publikaci časopiseckou. Poezii zde tiskli Vít Adamus, Milan Andrássy, Naďa Čvančarová, Milan Děžinský, Robert Fajkus, Vojtěch Kučera, Slavomír Kudláček, Radovan Lipus, Petr Maděra, Oskar Mainx, Petr Motýl, Vít Slíva, Martin Josef Stöhr, Roman Szpuk, Marek Toman, Bogdan Trojak aj., prózu Jan Balabán, Václav Kahuda, Sabrina Karasová, Mirek 6 Kroš, Petr Motýl, Vladimír Pavlovič, Petr Payne aj., z autorů již obecně známějších Pavel Řezníček. Ojediněle se objevovaly dramatické práce (Zdeněk Chobot), záznamy rozhlasových pořadů nebo písňové texty (Mira Noga).
Druhou ambicí časopisu bylo objevování zvláštností severovýchodní Moravy a Slezska a projevů příbuznosti tohoto regionu s přilehlým kulturním prostředím polským a slovenským. Dělo se tak s entuziasmem, ale i s ironií vůči vážnosti vlastivědného bádání. Tvorba jinojazyčných autorů (např. Kazimierz Kaszper, Janusz Klimsza, Franciszek Nastulczyk, Jacek Sikora z Těšínska a Polska, Jana Beňová, Zuzana Lichnerová, Rado Olos ze Slovenska) byla často publikována v originále; zvláštnosti dialektu byly zachovávány i v mnoha českých příspěvcích, zvláště s národopisným zaměřením. Mnohé texty přetiskoval MK z jiných publikací, z literárních časopisů i periodik jinak zaměřených (ČD-Magazín pro cestující veřejnost, Volejbal, Lesnická práce aj.), technických příruček, botanických atlasů a především z národopisných publikací a archivních materiálů (spolupráce s Muzeem Beskyd ve Frýdku-Místku). Z přetisků bylo sestaveno i tematické vánoční číslo 4.
K pravidelným rubrikám patřily: Opisovači, vykradači a píšící stíny Petra Bezruče (ukázky z díla Čeňka Ostravického, Ferdinanda Pěčky-Místeckého aj.), Národopisné květy (slezské pověsti a vyprávění), Okénko Milana Krupy, Utrhnout slova andělům (texty k výročím známých autorů). Jednotlivá čísla uzavíraly Recenze a poznámky, obojí často spíše v rozsahu glos s fejetonní nezávazností a sklonem k mystifikaci (jen výjimečně jejich autory nejsou bratři Motýlové).
Svou koncepcí na MK zčásti navázal časopis Weles, který vychází od 1996. Velmi podobný charakter měl také časopis Sojky v hlavě, který v roce 1999 vydával Petr Motýl zhruba jednou měsíčně (12 č. + vánoční příloha) v rozsahu 20-28 str. a počtu dvaceti neprodejných výtisků. Časopis měl stejně nenápadnou grafickou podobu, ve své většině shodný autorský okruh (převaha poezie) i obdobný charakter glos a recenzí, také výtvarných, divadelních, filmových a hudebních, zaměřených zejména na dění v Praze (vedle Petra Motýla byl jejich autorem Mirek 6 Kroš).