Jaroslav ŽÁK

 Humorista a satirik Jaroslav Žák začínal – ve dvojici s malířem Vlastimilem Radou – parodiemi oblíbené lidové četby, jež kombinovaly inspiraci indiánkami a romány z Divokého západu s českými reáliemi, s trampským hnutím i národními mýty, např. s rukopisnými boji. Knihy Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české a také parodie na detektivní a gangsterské romány Z tajností žižkovského podsvětí přitom již představily typické vlastnosti celé Žákovy následné tvorby: smysl pro groteskní nadsázku, recesi a mystifikaci, využívající četných aktuálních politických a kulturních narážek, jakož i smysl pro situační a jazykovou komiku, která vyrůstala ze střetu literárně květnatého stylu s obecnou češtinou a se slangy. Tento osobitý typ komiky, opírající se tentokrát o slang studentský, určil také Žákovy populární prózy ze školního prostředí. Autor, ze své profese dobře obeznámený s tématem, si pro ně zprvu zvolil formu parodie na zoologické pojednání, jež prostřednictvím exaktní typologie a řady definic sleduje jednotlivé druhy „člověka školního“ (Študáci a kantoři). Druhý plán výpovědi přitom utváří ironický obraz soudobé střední školy, který je prostoupen autorovou nedůvěrou v konzervativní systém, v dogmatismus výuky pracující s mrtvými poučkami. To je patrné zvláště tam, kde autor přešel od živočichopisu k vyprávění příběhů, v nichž protipólem školní strnulosti často bývá sport (hra Škola základ života, próza Cesta do hlubin študákovy duše). Ke kritice nedostatků školního vzdělání, ale i k recesi a černému humoru se později vrátil rovněž knihou Kámen mudrců.
Během války a krátce po ní se Žák představil především jako osobitý esejista a fejetonista, věnoval se nejrůznějším tématům, za okupace i se snahou symbolicky posilovat národ v odvaze (Vydržte až do finiše, Svět se mění nenápadně). V textech, věnovaných humoru, vědě, filmu, cestování i různým lidským typům a činnostem, přitom s oblibou opět užíval formy parodie na historické nástiny, typologie a definice (Bavíme se ušlechtile, Z palce). Humoristickým a popularizujícím výkladem filozofie Henriho Bergsona je kniha Mezi nebem a zemí, formulující také autorovo pojetí humoru.
V druhé polovině 40. let Žák napsal trojici satirických románů, které nemohly být v této době publikovány, neboť byly polemikou s komunistickou interpretací soudobých dějin. Světová válka utváří historický rámec alegorického obrazu fiktivního jihoamerického národa: karikatury národní povahy Čechů, v jejichž vypočítavosti satirik spatřuje příčinu deformace společenského a politického dění (Ve stínu Kaktusu). Únoru 1948 a „uchopení moci lidem“ na malém městě je věnována dvojice satirických románů Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.
Po nucené odmlce Žák v druhé polovině 50. let navázal na své prózy se studentskou a sportovní tematikou humoristickým příběhem z 20. let o sportujících středoškolácích (Dobrý borec Antonín) i pohádkou (Kouzelné rukavice).