Jaroslav ŽÁK
* 28. 11. 1906, Praha
† 29. 8. 1960, Praha
Humorista, satirik, prozaik a scénárista
Narodil se v rodině poštovního úředníka. Po absolvování klasického gymnázia v Praze (maturita 1925) a studiích latiny a francouzštiny na FF UK (1925–1929) se stal středoškolským profesorem. Před nástupem vojenské služby (1930–1932) krátce učil v Praze a ve Dvoře Králové, pak odešel na Slovensko, do Liptovského sv. Mikuláše. V roce 1936 se vrátil zpět a do roku 1946 působil na gymnáziu v Jaroměři. Po úspěchu knihy Študáci a kantoři a její divadelní verze Škola základ života uspořádal v roce 1938 přednáškové turné po Čechách na téma Študáci na jevišti, v literatuře a ve skutečnosti, za něž byl kritizován Ústředním spolkem čs. profesorů pro snižování vážnosti profesorského stavu. 1946 se přestěhoval do Prahy a věnoval se beletristické tvorbě, současně do 1948 pracoval jako lektor a scenárista
Čs. státního filmu. Po únoru 1948 byl za politickou satiru na současnost vyloučen ze
Syndikátu spisovatelů a nesměl publikovat. Pracoval pod cizími jmény jako překladatel a korektor, od poloviny 50. let byl zaměstnán na částečný úvazek v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci.
Již na gymnáziu psal žertovné prózy, redigoval třídní časopis a začal přispívat do humoristických časopisů, především do Humoristických listů, později publikoval v periodikách: Pražský ilustrovaný zpravodaj (zde na pokračování humoristické prózy Praktický přírodopis, 1943, a Lidový kurs fysiky, 1944), Svět, Rozhledy, Eva, Nová doba, Venkov,
Literární noviny, Lidové noviny (1931–1932 zde Dobrodružství šesti trampů... s tit. Příběhy šesti trampů aneb Nové pověsti české), České slovo aj.; po 1945:
Dikobraz, Svobodné slovo (zde 1948 na pokračování politická satira Ve stínu Kaktusu, jejíž otiskování bylo po únorovém převratu zastaveno), Svět práce, Svobodný zítřek, Práce, Mladá fronta, Ahoj na sobotu. –
Vedle Žákovy vlastní adaptace Študáků a kantorů pro divadlo E. F. Buriana (Škola základ života, 1937) vznikla také dramatizace Zdeňka Pošívala (Bitva v gymplu aneb Študáci a kantoři, rozmnož., 1966) a úprava režisérky Hany Burešové (Škola základ života, 1994). – Podle Žákovy předlohy byl natočen film Škola základ života (1938, režie Martin Frič, scénář Václav Wasserman), sám se pak s režisérem Martinem Fričem podílel na scénářích filmů Cesta do hlubin študákovy duše (1939, scénář + Jan Kaplan) a Čapkovy povídky (1946, scénář + František Vlček, podle Karla Čapka). Na motivy knih Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich a Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české vznikl šestidílný televizní seriál Dobrodružství šesti trampů (1970, režie a scénář Pavel Brezina). Pohádka Kouzelné rukavice byla 1971 Milošem Stránským upravena pro divadlo. – Žák užíval pseudonymů: Jerry Jack, Jerry, Jack (Humoristické listy), Discipulus (Lidové noviny). Po únoru 1948 tiskl drobné novinové články pod jménem Václava Wassermana. – Práce z pozůstalosti byly vydány až v devadesátých letech 20. století.
Vedle Žákovy vlastní adaptace Študáků a kantorů pro divadlo E. F. Buriana (Škola základ života, 1937) vznikla také dramatizace Zdeňka Pošívala (Bitva v gymplu aneb Študáci a kantoři, rozmnož., 1966) a úprava režisérky Hany Burešové (Škola základ života, 1994). – Podle Žákovy předlohy byl natočen film Škola základ života (1938, režie Martin Frič, scénář Václav Wasserman), sám se pak s režisérem Martinem Fričem podílel na scénářích filmů Cesta do hlubin študákovy duše (1939, scénář + Jan Kaplan) a Čapkovy povídky (1946, scénář + František Vlček, podle Karla Čapka). Na motivy knih Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich a Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české vznikl šestidílný televizní seriál Dobrodružství šesti trampů (1970, režie a scénář Pavel Brezina). Pohádka Kouzelné rukavice byla 1971 Milošem Stránským upravena pro divadlo. – Žák užíval pseudonymů: Jerry Jack, Jerry, Jack (Humoristické listy), Discipulus (Lidové noviny). Po únoru 1948 tiskl drobné novinové články pod jménem Václava Wassermana. – Práce z pozůstalosti byly vydány až v devadesátých letech 20. století.
Humorista a satirik
Jaroslav Žák začínal – ve dvojici s malířem
Vlastimilem Radou – parodiemi oblíbené lidové četby, jež kombinovaly inspiraci indiánkami a romány z Divokého západu s českými reáliemi, s trampským hnutím i národními mýty, např. s rukopisnými boji. Knihy Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české a také parodie na detektivní a gangsterské romány Z tajností žižkovského podsvětí přitom již představily typické vlastnosti celé Žákovy následné tvorby: smysl pro groteskní nadsázku, recesi a mystifikaci, využívající četných aktuálních politických a kulturních narážek, jakož i smysl pro situační a jazykovou komiku, která vyrůstala ze střetu literárně květnatého stylu s obecnou češtinou a se slangy. Tento osobitý typ komiky, opírající se tentokrát o slang studentský, určil také Žákovy populární prózy ze školního prostředí. Autor, ze své profese dobře obeznámený s tématem, si pro ně zprvu zvolil formu parodie na zoologické pojednání, jež prostřednictvím exaktní typologie a řady definic sleduje jednotlivé druhy „člověka školního“ (Študáci a kantoři). Druhý plán výpovědi přitom utváří ironický obraz soudobé střední školy, který je prostoupen autorovou nedůvěrou v konzervativní systém, v dogmatismus výuky pracující s mrtvými poučkami. To je patrné zvláště tam, kde autor přešel od živočichopisu k vyprávění příběhů, v nichž protipólem školní strnulosti často bývá sport (hra Škola základ života, próza Cesta do hlubin študákovy duše). Ke kritice nedostatků školního vzdělání, ale i k recesi a černému humoru se později vrátil rovněž knihou Kámen mudrců.
Během války a krátce po ní se Žák představil především jako osobitý esejista a fejetonista, věnoval se nejrůznějším tématům, za okupace i se snahou symbolicky posilovat národ v odvaze (Vydržte až do finiše, Svět se mění nenápadně). V textech, věnovaných humoru, vědě, filmu, cestování i různým lidským typům a činnostem, přitom s oblibou opět užíval formy parodie na historické nástiny, typologie a definice (Bavíme se ušlechtile, Z palce). Humoristickým a popularizujícím výkladem filozofie Henriho Bergsona je kniha Mezi nebem a zemí, formulující také autorovo pojetí humoru.
V druhé polovině 40. let Žák napsal trojici satirických románů, které nemohly být v této době publikovány, neboť byly polemikou s komunistickou interpretací soudobých dějin. Světová válka utváří historický rámec alegorického obrazu fiktivního jihoamerického národa: karikatury národní povahy Čechů, v jejichž vypočítavosti satirik spatřuje příčinu deformace společenského a politického dění (Ve stínu Kaktusu). Únoru 1948 a „uchopení moci lidem“ na malém městě je věnována dvojice satirických románů Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.
Po nucené odmlce Žák v druhé polovině 50. let navázal na své prózy se studentskou a sportovní tematikou humoristickým příběhem z 20. let o sportujících středoškolácích (Dobrý borec Antonín) i pohádkou (Kouzelné rukavice).
Během války a krátce po ní se Žák představil především jako osobitý esejista a fejetonista, věnoval se nejrůznějším tématům, za okupace i se snahou symbolicky posilovat národ v odvaze (Vydržte až do finiše, Svět se mění nenápadně). V textech, věnovaných humoru, vědě, filmu, cestování i různým lidským typům a činnostem, přitom s oblibou opět užíval formy parodie na historické nástiny, typologie a definice (Bavíme se ušlechtile, Z palce). Humoristickým a popularizujícím výkladem filozofie Henriho Bergsona je kniha Mezi nebem a zemí, formulující také autorovo pojetí humoru.
V druhé polovině 40. let Žák napsal trojici satirických románů, které nemohly být v této době publikovány, neboť byly polemikou s komunistickou interpretací soudobých dějin. Světová válka utváří historický rámec alegorického obrazu fiktivního jihoamerického národa: karikatury národní povahy Čechů, v jejichž vypočítavosti satirik spatřuje příčinu deformace společenského a politického dění (Ve stínu Kaktusu). Únoru 1948 a „uchopení moci lidem“ na malém městě je věnována dvojice satirických románů Konec starých časů a Na úsvitě nové doby.
Po nucené odmlce Žák v druhé polovině 50. let navázal na své prózy se studentskou a sportovní tematikou humoristickým příběhem z 20. let o sportujících středoškolácích (Dobrý borec Antonín) i pohádkou (Kouzelné rukavice).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Dittrich (P humorist., 1930, pod pseud. Jerry Jack, s V. Radou; poté in Bohatýrská trilogie); Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české (P humorist., 1933, s V. Radou; poté in Bohatýrská trilogie); Z tajností žižkovského podsvětí (P humorist., 1933, s V. Radou; poté in Bohatýrská trilogie); Študáci a kantoři (P humorist., 1937); Příběhy dědy Posledy (P humorist., 1937, s V. Radou; přeprac. s tit. Pan Posleda, přítel študáků, 1939); Škola základ života (D 1937, i prem., na základě prózy Študáci a kantoři); Cesta do hlubin študákovy duše (P humorist., 1938); Vydržte až do finiše (EE humorist., 1939); Svět se mění nenápadně (EE humorist., 1940); Hvězdy nad Roupkovem (P humorist., 1941, s F. Supem /= F. Soukup/); Oheň (EE humorist., 1943); Bavíme se ušlechtile (EE humorist., 1945); Z palce (EE humorist., 1946); Mezi nebem a zemí (EE humorist., 1946); Kámen mudrců (EE 1946); Kouzelné rukavice (pohádka, 1958); Dobrý borec Antonín (P pro ml., 1959); Bohatýrská trilogie (1959, s V. Radou, obsahuje Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, Dobrodružství šesti trampů, Z tajností žižkovského podsvětí); Ve stínu Kaktusu (R satir., 1990); Konec starých časů (R satir., 1991); Na úsvitě nové doby (R satir., 1993, navazuje na předchozí román); Nesportovní povídky (2001, obsahuje Tajemství domovníka Jaroslava, Létající mnich, Vojtíšek); scénicky: Čistka (1947).Výbory: Žákovská knížka Žáka Jaroslava (1991, ed. M. Krulichová).
Adaptace: Babička čaruje (filmový scénář podle V. Tůmy, rozmnož., 1946, s V. Tůmou a J. Weissem); K. Čapek: Z jedné kapsy do druhé (filmový scénář podle K. Čapka, rozmnož. 1946, s. M. Fričem).
Souborné vydání: Spisy J. Ž. (Olympia, 1969–1971, 3 sv.).
Zvukové nosiče: Dobrodružství šesti trampů (2002).
LITERATURA
Studie a články: V. Kocourek: doslov, in Študáci a kantoři (1968); M. Horníček: předmluva, in Študáci a kantoři (1982); F. J. Soukup in Letokruhy (1982); M. Krulichová: doslovy, in: Cesta do hlubin študákovy duše (1990), Ve stínu Kaktusu (1990), Žákovská knížka Žáka Jaroslava (1991), Konec starých časů (1991), Na úsvitě nové doby (1993), Nesportovní povídky (2001); J. Rambousek: Čeští spisovatelé o škole, Komenský 122, 1997/1998, č. 5/6; M. Křístek: Stylizovaný školní rozbor uměleckého textu: Hálkova báseň očima postav Jaroslava Žáka, in: Dvojí průhled do světa literatury (ed. M. Přibáň, 1999); M. Hybler: Lechtající žák, KPRR 2003, č. 25; J. Rambousek: Nesportovní povídky Jaroslava Žáka, in: Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (ed. E. Gilk, 2004); H. Taudyová: „Ó kolena! Kolena nechť přiblíží se k jezeru“ aneb Zpráva o písemné pozůstalosti kantora a humoristy Jaroslava Žáka, Literární archiv (Česká literární kritika 20. století) 2006, č. 37.Recenze: Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české: K. Sezima, Lumír 59, 1932/1933, s. 537 * Študáci a kantoři: B. Jedlička, LidN 25. 10. 1937 * Škola základ života (film): -gra-, Právo lidu 13. 11. 1938 * Cesta do hlubin študákovy duše: jd, LidN 12. 2. 1939 * Cesta do hlubin študákovy duše (film): jz, Telegraf 1939, č. 248 * Kámen mudrců: -ě-, RP 25. 12. 1946 * Čistka: S. Machonin, Svobodné noviny 29. 3. 1947 * Kouzelné rukavice: O. Pavel, Čs. voják 1958, č. 25 * Konec starých časů: (mpk) (M. Petříček), NK 1992, č. 40; R. Krejčík, Tvar 1994, č. 3 (též Ve stínu Kaktusu, Na úsvitě nové doby); J. Peňás, LidN 20. 3. 2010 * Nesportovní povídky: I. Adamovič, Ikarie 2002, č. 4.
K životním jubileím: F. Knopp, LD 26. 11. 1981; M. Procházka, Český jazyk a literatura 51, 2000/2001, č. 1/2; A. Hlaváček, Filologické studie 2001 (2003).
Nekrolog: J. Dresler, České slovo (Mnichov) 1960, č. 9.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (nezpracováno).
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 30. 1. 2007
(ef, kb)
Aktualizace bibliografie: 30. 1. 2007
(ef, kb)