Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jaroslav VELINSKÝ

* 18. 12. 1932, Praha  
† 19. 2. 2012, Ústí nad Labem 
 
Autor detektivních, fantastických a dobrodružných románů, trampský písničkář
 Dědeček Václav Rabský a matka Lída Rabská-Velinská byli herci divadla Urania (matka poté ještě členkou různých zájezdových společností), otec Jaroslav V. pracoval u různých divadel v technických funkcích. – V Praze Velinský vychodil obecnou školu, klasické gymnázium ani Střední grafickou školu nedokončil. Pracoval jako pomocný dělník, zaučený soustružník v závodě Pragoferra, posléze krátký čas jako brigádník v kladenských dolech. Prezenční vojenskou službu prožil zčásti v Orlických horách, zčásti ve slovenských Malackách (1952–1954); po návratu se začal aktivně věnovat trampingu. Roku 1959 odešel do Liberce, kde se stal aranžérem a písmomalířem v podniku Liberecké výstavní trhy, uměleckým pracovníkem Divadla hudby, topičem v ZOO, opravářem sportovního nářadí a nakonec opět reklamním grafikem v podniku Restaurace. Roku 1968 se přestěhoval do Ústí nad Labem a pracoval jako reklamní grafik v Domě kultury a v družstvu Kontakt. Od roku 1983 byl ve svobodném povolání a žil v severočeském Libouchci. Od roku 1999 provozoval s manželkou Vladimírou Velinskou nakladatelství Kapitán Kid, kde publikoval své vlastní literární práce a zčásti také hudební nahrávky. Distribuce se opírá o Klub kamarádů Kapitána Kida (www.kkkk.cz), který sdružuje funkce zásilkového čtenářského klubu, fanklubu a internetové prezentace autora.
 

Od konce 50. let psal libreta pro amatérská divadla a divadla malých forem (např. Divadlo hudby a poezie v Liberci). Povídky začal publikovat koncem 60. let v Průboji (Ústí nad Labem) a v trampském časopise Trail, od 80. let své sci-fi prózy sporadicky tiskl v Technickém týdeníku, Tvorbě, Ikarii, AF 167, Nemesis. V Lidových novinách vyšly na pokračování Velinského detektivní romány Konec perského prince (2000, část tiskem, část na internetu) a Osud motýlka (2000–2001). Nemalá část Velinského autorského i redakčního úsilí je uložena v sešitových románových edicích. Již v 80. letech přispěl do Karavany, v roce 1990 pak podnítil znovuzavedení Rodokapsu (prvních šest čísel spoluredigoval). Po rozchodu s nakladatelstvím Ivo Železného založil ve vydavatelství ITA edici KaRo (Kapesní romány) a „trampskou kulturní revui“ Intertramp. Později redigoval ještě edici Story (Jablonec nad Nisou). Ve stejné oblasti působil také jako knižní grafik, některé své romány doprovodil ilustracemi. V důsledku orientace na periodické publikace i spolupráce s okrajovými vydavateli je bibliografický obraz Velinského literární práce z 90. let chaotický. Týká se to i jeho novelistických sérií z této doby. Na řadu původních i adaptovaných detektivních novel o Leónu Cliftonovi, vydávaných v samostatných sešitcích (viz Bibliografie), navázal autor v Napínavých novinách (1995 zde Sedm oběšenců, Pekelná brána). Dobrodružné sci-fi epizody S. I. Man Dan Young, zprvu rovněž vydávané v samostatné sešitkové řadě (viz Bibliografie), vycházely poté ještě v periodiku Dobrodruzi (1994 zde Příšery Ishtar Terra, Král Kong, Blesk Gamalův). Po různých magazínech a sešitových edicích byla nejprve roztroušena série kriminálních novel z Oklahomy 30. let 20. století, spojená postavou šerifa Lee (1991 Šerif Buck Lee, přítisk k románu P. E. Lehmana Vlci pastvin, edice Story; 1994 Blizzard, magazín Dobrodruzi), další publikovány samostatně (viz Bibliografie). První pokus o publikační konsolidaci této série představovalo pět čísel Rodokapsu z roku 1999 (vše pod pseud. Charlie P. Stonebridge): Šerif Buck Lee (obsahuje: Smrt Toma Haggertyho, Zločin na Morris Hillu), Smrt v dešti (obsahuje: Soudce Lynch, Smrt v bouřlivé noci), Krutá zima v Complimentu, Svědectví mrtvých (obsahuje: Hlavní výhra smrt, Jacksonovo zlato), Peníze z nebe. Od roku 2000 autor své povídkové práce i novelistické série definitivně konsolidoval na bázi knižních souborů a reedic. – Roku 1967 Velinský spoluzaložil festival Porta a dlohoudobě působil v jeho organizačním štábu. Vydal autorská alba trampských písní No to se (1983, rozš. pod tit. Krinolína, 1994), Songy (1992), Schizokrajné lásky (1995), Písně moří kaňonů (1997), Zpověď unaveného clowna (1998, s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou); dramaturgicky a interpretačně se věnoval také tradičnímu repertoáru (Dávno již, 1992; Staré trampské písně, 1996). Autorský soubor písničkářské tvorby 21x Kapitán Kid dosud zahrnul alba Tempo di kůň (2007) a Dum-dum-dumky (2009). Jeden z Velinského autorských zpěvníků vyšel jako interní publikace Folk a country klubu (Kapitán Kid, 1977). – V oblasti trampské písně trvale užíval pseudonymu Kapitán Kid. Kvůli publikačním potížím na počátku tzv. normalizace (mj. neuskutečněné vydání detektivního románu Mys mrtvého muže, ohlašovaného severočeskými nakladatelstvími v letech 1970–1971) ojediněle sáhl k rodovému uměleckému jménu Václav Rabský, v 90. letech psal také jako Agáta Bílá, Dick (Richard) Clarkson, Charlie P. Stonebridge.

 

Východiskem Velinského beletristické činnosti je důvěrná obeznámenost s českou zábavnou literaturou před rokem 1948, na jejíž emblematické žánry, tituly a publikační typy navázal v prvním desetiletí po zániku kulturněpolitických omezení socialistického období i jako vydavatel, adaptátor či redaktor. Toto podhoubí se promítlo do škály motivických panelů a žánrových typů, jež jsou ve Velinského prozaické a veršované tvorbě zastoupeny. Próza El hombre Dorado je variantou tzv. leteckého románu; autorovy písňové texty (často balady či elegie) navazují na westernovou romantiku předválečné trampské písně; drama Než vyšlo slunce oživuje téma nesmiřitelného zúčtování s protektorátní kolaborací, které bylo charakteristické pro literární produkci těsně po květnu 1945; v autorových detektivních sériích se návaznost na tradice české populární beletrie projevuje množstvím citací a aluzí, využívaných i ve funkci dějových motivů. Vyvrcholení tohoto vztahu k dědictví masové četby představuje román pro chlapce Poslední tajemství Jana T., v němž Velinský využívá nedořešených zápletek a „opuštěných motivů“ tzv. stínadelské trilogie Jaroslava Foglara a příběh pátrání Rychlých šípů po tajemství létacího kola uzavírá. S využitím precizní znalosti detailů trilogie a při zachování charakteristických atributů Foglarova stylu překračuje některé limity původní trilogie, když do centra příběhu v duchu hodnot aktuální kultury vtahuje dívčí hrdinky. – S ambicióznější složkou reflexivní spojil Jaroslav Velinský dobrodružné prvky především ve třech vědecko-fantastických románech: ve spletitém příběhu odvrácené apokalypsy, kterým navázal na spekulativní linii české sci-fi 60. let (Zápisky z Garthu / Leonora), v antiutopii líčící zrod a zánik bizarní středoevropské říše, založené na konci první světové války v podzemí Čech konzervativními příslušníky rakousko-uherské elity (Engerlingové, dokončeno 1984), a ve fantaskní moralitě o putování do země snů, próze prostoupené ideou souběžnosti a nestálosti subjektivních časoprostorů (Dzwille). – Vedle autonomní tradice dobrodružné a fantastické beletrie měla na Velinského tvorbu zřetelný vliv (výrazněji před listopadem 1989) rovněž dobová situace umělecké literatury. Série detektivek situovaných nejprve do 50. let a propojených postavou amatérského detektiva, soustružníka a svazáka Oty Finka odrážela s jistou ironií pokusy oficiální literatury tzv. normalizace o znovuzpřítomnění budovatelské kultury (Tmavá Studnice, Našeptavač, Čenž se smrtí). Velinského vypravěčství se zde zároveň inspirovalo narativními postupy české prózy 60. let (Josef Škvorecký) a dikcí detektivkářů americké tvrdé školy, zdomácnělé v českých překladech v téže dekádě (zejména Raymond Chandler). Chandlerovský model mužného hrdiny jako chronicky osamoceného bojovníka proti zkorumpované společenské elitě, vyprávění vedené v ich-formě hovorovým či obecným jazykem a prokládané skeptickými glosami protagonisty autor v plné míře exponoval nejprve v sérii vědecko-fantastických akčních příběhů situovaných do Antarktidy budoucnosti (první z novel již v antologii Stalo se zítra, samostatně s v trilogii Kontinent neomezených možností, čtvrtý příběh v knize Fialky pro královnu). Od poloviny 90. let pak tento model rozvinul v sérii detektivních románů ze současnosti, jejichž protagonistou je zestárlý Ota Fink, provozující v penzijním věku v Praze na Žižkově detektivní kancelář Discret (Konec perského prince, Bestie z Tamberku, Osud motýlka, Posel neštěstí, Kletba rodu Cajthamlů, Labutí píseň, Vlčí zub). Jevy společenské transformace jsou v této sérii komentovány z okázale plebejského stanoviska. Jeho hodnotovým protějškem je neideologická optika, s níž Velinský od konce 90. let zpřítomňuje v pokračování série o mladém Finkovi, detektivu-soustružníkovi, reálie socialistického období. Počínaje Zmizením princezny představují příběhy této obnovené série hlavní linii autorovy literární práce. Mezi jednotlivými romány nechává přitom Velinský plynout biografický i historický čas, takže představují – v mezích žánru – i svého druhu kroniku 50. a 60. let.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Kapitán Kid (autorský zpěvník, 1968); Zápisky z Garthu / Leonora (R sci-fi, 1969; rozšíř. s tit. Zápisky z Garthu /Leonora/, 1995); Spravedlivá pistole (R detekt., 1969); Hra na smrt (R detekt., 1972, pod pseud. Václav Rabský); Než vyšlo slunce. Hra z posledních dnů druhé světové války (D rozmnož., 1975, i prem.); Tmavá Studnice (RR detekt., 1984; obsahuje: Tmavá Studnice, samostatně 2003; Lidožrout, samostatně 2004); Muž v zeleném poli (R hist., 1987); Našeptavač (R detekt., 1989); Čenž se smrtí (RR detekt., 1989; obsahuje: Čenž, samostatně 2005; Smrt komára, samostatně 2006); Cestou dračích lodí (R hist., 1989, edice Karavana); Mrtvý z Olivetské hory (R detekt., 1990, edice Rodokaps); Přídí k severu (R hist., 1991, edice Karavana); Setkání v Oloho (R west., 1991, pod pseud. Charlie Stonebridge, edice Rodokaps); El hombre Dorado (R dobrodruž., 1993, pod pseud. Kapitán Kid, edice Rodokaps); Šerif Buck Lee (R detekt., b. d., 1993, pod pseud. Charlie P. Stonebridge, edice Velká Serie Dobrodružství; obsahuje: Šerif Buck Lee a zločin na Morris Hillu, Šerif Buck Lee a soudce Lynch); Drak z Chickasha (R detekt., 1994, pod pseud. Charlie P. Stonebridge, edice Velká Serie Dobrodružství); Ve znamení Střelce (R detekt., b. d., 1994, pod pseud. Agáta Bílá, edice Rodokaps); Zrezavělý ostruhy (autorský zpěvník, 1994, pod pseud. Kapitán Kid); Engerlingové (R fantasy, 1995); Konec perského prince (R detekt., 1995); Kontinent neomezených možností (PP sci-fi, 1995, obsahuje: Den a noc, Ostrov kapitána Doughertyho, Obchodník s ledem); Dzwille (R sci-fi, 1996); Kapitán Kid – 107 písní (autorský zpěvník, 1998); Hranice pomsty (P fantasy, 1999); Zmizení princezny (R detekt., 1999); Bestie z Tamberku (R detekt. 2000); Dáma se zeleným slonem (R detekt., 2001); Osud motýlka (R detekt., 2001); Případ Atlantis (LF 2001); Šerif Buck Lee (PP 2002, obsahuje: Konec Toma Haggertyho, Zločin na Morris Hillu, Soudce Lynch, Smrt v bouřlivé noci); Strašidlo minulosti (R detekt., 2002); Posel neštěstí (R detekt., 2002); Poslední tajemství Jana T. (R pro ml., 2003); Velice dlouhé schody (R detekt., 2003); Divnobraní (PP sci-fi, 2003); Volání odnikud (R detekt., 2003); Cesta pro vraha (R detekt., 2004); Kletba rodu Cajthamlů (R detekt., 2004); Dívka s copem (R detekt., 2005); Přibližné řešení (R detekt., 2005); Zahrádka smrti (R detekt., 2006); Labutí píseň (R detekt., 2006); Fialky pro královnu (R sci-fi, 2007); Bouda (R detekt., 2007); Případ výjimečné klibny (R detekt., 2008); Mosazná postel (R detekt., 2008); Vlčí zub (R detekt., 2009); Studená sprcha (R detekt., 2009); série S. I. Man Dan Young: Muž se čtyřmi prsty; Ďáblovo kladivo; Comeback Johnson; Děti upíra (vše P sci-fi, b. d., 1993, společně pod tit. Dan Young I. - Nebezpečí odjinud, 2008); Cesta spásy; Posel z Hyad (vše P sci-fi, b. d., 1993); série Leónu Cliftonovi: Oběti jezera Michigan (adaptace, 1991, pod pseud. Richard Clarkson); Zlatá cihla (1991, pod pseud. Dick Clarkson); Vražda v Harlemském divadle (1992, pod pseud. Dick Clarkson; vše P detekt.).
Účast týmové práci: Čas hradů v Čechách 3 (1996).
Příspěvky antologiích: Hvězdy v trávě (1984); Stalo se zítra (1984); SF: Svět, fakta, fantazie (1989); Lety zakázanou rychlostí (1990); Let na Měsíc (1993); Městopis (2000); 2004: český horor (2003); Orbitální šerloci (2006).

LITERATURA

Studie a články: J. Černý: Otevřený dopis nejednoduché trampské legendě, Folk & country 1997, č. 12; A. K. K. Kudláč: „Tajemno, hrůzno, mužno, pitoreskno i směšno...“, in sb. Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století (2005, k účasti J. V. při obnovení edice Rodokaps po roce 1989) + Odvážní mužové a ženy ve fantaskních světech, Host 2007, č. 2 (k místu J. V. v současné fantastice) + Soustružník versus soukromé očko, Slovenská literatúra 2009, č. 5–6 (ke vztahu Velinského detektivních románů k poetice Raymonda Chandlera); J. Jandourek: Pestrá tvorba Foglarových sirotků, MFD 7. 7. 2007 + M. Přibáň: Foglarovi dědicové, pohrobci a levobočci, Host 2007, č. 6 (o Velinského „čtvrtém“ dílu stínadelské trilogie v kontextu podobných pokusů jiných autorů).
Recenze
: Engerlingové: P. Kosatík, Reflex 1995, č. 51; P. A. Bílek, Tvar 1996, č. 14 * Konec perského prince: I. Zítková, NK 1995, č. 47 * Zápisky z Garthu /Leonora/: I. Adamovič, Ikarie 1995, č. 8 * Poslední tajemství Jana T.: J. Vlček, MFD 11. 6. 2003; R. Ditmar, LtN 2003, č. 24, příloha Nové knihy; A. K. K. Kudláč, LidN 15. 7. 2003 * Zahrádka smrti: H. Stiessová, LidN 16. 12. 2006, příloha Orientace * Bouda: H. Stiessová, LidN 13. 10. 2007, příloha Orientace * Posel neštěstí: Jan Vaněk jr., A2 2008, č. 29.
Rozhovory: T. Feřtek, Reflex 1995, č. 40; P. Zavadil, LidN 22. 12. 2000; M. Jareš, Tvar 2001, č. 7; P. Mandys, Týden 2003, č. 40; J. Machalická, LidN 4. 9. 2008.

Autor hesla: Pavel Janáček (1998; 2009)
Aktualizace hesla: 20. 12. 2009 (pal)
Aktualizace bibliografie: 20. 12. 2009 (pal)
 
zpět na hlavní stranu