Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 K. F. SEDLÁČEK

* 2. 11. 1911, Praha 
† 25. 6. 1971, Praha 
 
Prozaik
 Plným jménem Květoslav František Sedláček. Jeho mladší bratr František Sedláček psal příspěvky do novin. Sedláček pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Vyučil se strojním zámečníkem (1925–28) v Českomoravských strojírnách v Praze-Libni a poté tam pracoval jako kovodělník. 1933 byl přechodně bez zaměstnání, 1934 nastoupil do menšího podniku ERA v Praze-Karlíně, od 1937 pracoval opět v Českomoravských strojírnách. Těsně po válce spolupracoval s rozhlasovým vysíláním ÚRO (Ústřední rada odborů). 1945–50 působil v deníku Práce, a to postupně jako reportér, zástupce vedoucího reportážního oddělení, redaktor v hospodářské rubrice a od 1949 jako druhý zástupce šéfredaktora. Od 1948 současně zastával funkci šéfa tiskového oddělení Čs. stavebních závodů a vedoucího redaktora podnikového časopisu Stavíme. Souběžně byl scenáristou Čs. státního filmu (1949–53). Od 1953 spisovatel z povolání (1959–60 zástupcem šéfredaktora časopisu Plamen).
 Přispíval do novin a časopisů: Práce, Rudé právo, Literární noviny, Nový život, Mateřídouška, Ohníček, Plamen. Je spoluautorem scénáře filmu Dva ohně (1949, r. Václav Kubásek, sc. + Bohumír Štěpánek, námět totožný se stejnojmennou prózou). Závod ve stínu zdramatizoval pro Čs. rozhlas Karel Zajíček (1957). Sedláček užíval šifry kfs.
 Sedláček byl autodidakt, který viděl v literatuře vždy především nástroj společenské výchovy a politické agitace. Ze své původní profese si přinesl důkladnou znalost továrního prostředí; povahu jeho psaní trvale určovala i osobní zkušenost s nezaměstnaností a z toho plynoucí nenávist ke kapitalismu. V sociálních románech z doby hospodářské krize (Pod klenbou mamuta, Vítr se nevrací) jsou působivé situace existenční nejistoty překryty konvenční melodramatickou fabulací a sentimentalitou. Pracovní prostředí, které je od počátku hlavním dějištěm života Sedláčkových postav, se v dílech psaných po únoru 1948 stává dějištěm téměř výhradním. V souladu s tím autor chápe lidské osudy především jako součást zápasu o co nejlepší využití techniky a výrobní technologie v malé cihelně (Dva ohně), v sabotáží poničeném povrchovém dole (Luisiana se probouzí) a na stavbě přehrady a traktorového závodu v odlehlém horském kraji (trilogie Závod ve stínu). Extenzivní a vnějškovou dějovostí naplněná trilogie, pojatá v žánru budovatelského románu jako transparentní průmět historického střetu mezi komunismem a „reakcí“ do sféry každodenního života, vstupovala již v době dokončení do změněného literárního klimatu a jevila se jako anachronismus. Svůj stabilní tematický inventář se pak Sedláček pokusil zintimnit a výrazově zintenzivnit v povídkových cyklech s odstíněnějším viděním lidských povah, ale i s přetrvávajícím apriorním rozvrhem (Životy žijí lidé, Větřík lampu nezhasne).

BIBLIOGRAFIE

Próza: Pod klenbou mamuta (R 1943); Vítr se nevrací (R 1946); Dva ohně (P 1950); 10 000 km budujícím Československem (RpRp 1950, s B. Václavíkem a L. Balcárkovou); Luisiana se probouzí (R 1952; přeprac. 1963); Holčička s copánky (P pro děti, 1954; jedna kapitola vyd. samostatně s tit. Stromeček jako peříčko); Závod ve stínu 1–3 (RR, 1. Karpelanské jaro, 1954; 2. Zanechte naděje, 1956; 3. Hladový kámen, 1960); Životy žijí lidé (PP 1962); Stromeček jako peříčko (P pro děti, 1963); Větřík lampu nezhasne (PP 1965).
Ostatní práce: Kdysi tu bylo pole (text k obrazové publikaci o dějinách závodu ČKD, b. d., 1961).
Uspořádal a vydal: Čítanka pro druhý ročník všeobecně vzdělávacích škol (1957, s dalšími).

LITERATURA

Recenze: Pod klenbou mamuta: V. T. (V. Tichý), Národní práce 8. 4. 1944 * Luisiana se probouzí: F. Pilař, NŽ 1952, s. 1716; V. Stejskal, RP 12. 10. 1952 * Závod ve stínu 1 (Karpelanské jaro): S. Machonin, LitN 1954, č. 44; L. Doležel, Květen 1, 1955/56, s. 23 a 52; J. Hájek, NŽ 1955, s. 638, též in Literatura a život (1955) * Závod ve stínu 2 (Zanechte naděje): F. Buriánek, LitN 1957, č. 4; A. Jelínek, Květen 2, 1956/57, s. 266 * Závod ve stínu 3 (Hladový kámen): M. Jungmann, LitN 1960, č. 21; J. Opelík, Kultura 1960, č. 24 * Životy žijí lidé: J. Opelík, Kultura 1962, č. 44 * Větřík lampu nezhasne: O. Sus, HD 1966, č. 3; B. Balajka, Plamen 1966, č. 2; O. Sus, HD 1966, č. 3.
Nekrology: (RF) (René Frühauf), Svět práce 1971, č. 27; -tm- (Martin Tůma), Tvorba 1971, č. 27.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, neuspořádáno.
Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (1998)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu