Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Halina PAWLOWSKÁ

* 21. 3. 1955, Praha 
 
 
Redaktorka, scénáristka, moderátorka televizních talk-shaw, autorka populárních próz
 Rodným jménem Kločureková. Její otec je ukrajinské národnosti a pochází z Podkarpatské Rusi; její příbuzný, Štěpán Kločurak (1895–1980), byl významným rusínským agrárním politikem: na přelomu 1918–19 byl hlavou tzv. Huculské republiky v podkarpatoruské Jasině, za první Československé republiky politikem a novinářem, 1939 ministrem Karpatské Ukrajiny, 1945–57 vězněn v SSSR.
Pawlowská vyrůstala v Praze, kde také 1970–74 absolvovala gymnázium. Po maturitě vystřídala několik krátkodobých zaměstnání (mj. vychovatelka v Jedličkově ústavu), 1976–81 studovala dramaturgii a scenáristiku na FAMU (abs. dipl. scénářem Sardinky aneb život jedné rodinky a prací Geneze jedné komedie). V 80. letech byla ve svobodném povolání a jako scenáristka spolupracovala s redakcí zábavných pořadů Československé televize. 1988 se zde stala nakrátko dramaturgyní a poté byla dva měsíce scenáristkou FS Barrandov.
Od 1991 pracuje jako novinářka a publicistka, nejprve ve společenské a kulturní rubrice deníku Metropolitan a později v deníku Telegraf (1993 zástupkyně šéfredaktora). Mezi lety 1994 až 2001 působila jako šéfredaktorka časopisu Story, v roce 2001 založila založila vlastní časopis Šťastný Jim, v němž opět až do roku 2005 vykonávala funkci šéfredaktorky. Vydávání časopisu Halina TD, později Halina, založeného v roce 2004, bylo v roce 2005 zastaveno. V roce 2006 založila časopis Glanc.
 

Publicistice se Pawlowská začala věnovat od 1990. Fejetony a sloupky publikovala zejména v novinách a časopisech, v nichž pracovala (Metropolitan, Telegraf, Story, Šťastný Jim – zde na pokračování román Tři v háji), a v týdeníku Vlasta (1993 zde na pokrač. novela Zoufalé ženy dělají zoufalé věci). – Podle scénářů Haliny Pawlowské byly natočeny filmy Evo, vdej se (1983, r. Jaroslava Vošmiková), Můj hříšný muž (1986, r. Václav Matějka, sc. + Drahoslav Makovička), Vrať se do hrobu (1989, r. Milan Šteindler, sc. + M. Šteindler), Díky za každé nové ráno (1994, podle autobiografické filmové povídky, r. M. Šteindler, Český lev 1994 za nejlepší scénář) a O život (2008, r. M. Šteindler, sc. + Jiří Vejdělek a Jaroslav Pozzi). Realizovány byly rovněž její televizní komedie Berete se dobrovolně (1984, sc + Miroslav Adamec, r. Lubomír Lipský ml.); Sardinky aneb Život jedné rodinky (1986, r. Ivo Paukert), Šaty až na zem (1987, r. Jaroslav Hanuš, sc. + M. Adamec), Pokušení doktora Burdy (1987, r. Zdeněk Podskalský), Románek se vším možným (1988, r. Jitka Němcová), Maestro (1990, sc. + r. M. Šteindler) a adaptace stejnojmenné knihy Christiny Nöstlingerové Róza, strážné strašidlo (1994, r. Jaroslav Hykl, sc. + Jana Procházková). Scenáristicky se podílela rovněž na televizních cyklech Bakaláři (Kongres, 1988, r. Zdeněk Podskalský, sc. + David Smoljak; Apríl, 1988, r. Pavlína Moskalyková), Malé dějiny jedné rodiny (1988–89, díly: A zase ta škola, sc. + Jiří Bednář, Návštěvníci, Chystáme se na ples, Slavíme MDŽ, Finta, Smutek, vše r. Ivo Paukert), na hudebním zábavném pořadu Ve znamení Berana (1991, r. Filip Renč, sc. + Soňa Štroblová) a na televizním seriálu Bubu a Filip (1998, sc. + Jindřich Polák, Miloš Macourek, r. M. Šteindler).
Od 1992 připravovala pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 periodickou astrologickou rubriku Hvězdy radí, připravuje pořad Špeky. Od téhož roku působila v Československé (České) televizi jako scénáristka a moderátorka společenského magazínu V žitě – ze života vyšší společnosti, od 1996 pod názvem Žito (ČT), později pořad Dokonalé štěstí (TV Prima 1997); od roku 1998 uváděla Česká televize její cestopisný pořad Zanzibar (sc. + r. s Karlem Czabanem), v letech 1999-2007 její talk-show Banánové rybičky.

 Jako spisovatelka je Pawlowská především autorkou populárních próz na rozhraní krátké povídky a fejetonu, které v poloze tragikomické, leč čtenářsky nenáročné grotesky zprvu vykreslovaly zejména soukromé lapálie milostné a manželské, jakož i kuriózní svět autorčina dětství a mládí. Určuje je temperamentní vypravěčská dikce, jen příležitostně podléhající sklonu k lyrizaci prožitku a nostalgii životního pocitu; autobiografická inspirace jim pak často vtiskuje charakter předčasných bilancí nebo memoárů, případně aktuálních subjektivních komentářů, které variují tradiční tzv. ženská témata (traumata dívčího věku, láska, přátelství, cit, rodinné zázemí, rodičovství) a kladou důraz na odlišnost ženské perspektivy ve světě mužů. Epickou stavbu drobných intimních historií Pawlowská spojuje s lapidárností a ironičností vypravěčského stylu, usilujícího – někdy za každou cenu – o vtip a bonmot, jakož i o důvěrný dialog se shodně naladěnou adresátkou. Ve filmové novele Díky za každé nové ráno autorka ztvárnila rovněž problematiku v Čechách žijícího nečeského etnika (především z Podkarpatské Rusi a Ukrajiny), konfrontovaného s historií a proměnami české společnosti zejména od srpna 1968 do přítomnosti. Román Tři v háji charakterizuje snaha propojit tři autorské styly (spoluautory jsou Iva HercíkováMichal Viewegh) a fikční perspektivu tří hlavních postav v jediný celek; ústředním tématem textu je promiskuita a manželská nevěra, klíčovou polohou jejich ironické a humorné zobrazení.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci (P 1993); Díky za každé nové ráno (P 1994); Proč jsem se neoběsila (FF, sloupky, 1994); Ať zešílí láskou (FF, sloupky, 1995); Ó, jak ti závidím (FF 1995); Hroši nepláčou (PP 1996); Jak být šťastný. Dvanáct nemorálních rad (FF 1996); Charakter mlčel a mluvilo tělo (PP 1997); Dá-li pánbůh zdraví, i hříchy budou (FF, sloupky, causerie, 1998); Banánové rybičky (causerie 2000); Banánové chybičky (causerie 2003); Tři v háji (R "na pokračování", knižně 2004, spolu s Ivou Hercíkovou a Michalem Vieweghem); Záhada žlutých žabek (PP, causerie 2005); Jak blbá, tak široká (PP, causerie 2006); 365 rad Haliny Pawlowské (2007).
Příspěvky ve sborníku: Daylight in Nightclub Inferno (North Haven 1997); Povídky o ženách (2007).
Zvukové nosiče: CD Banánové rybičky (2003).

LITERATURA

Články: M. Coufalová: H. P., Reflex 1995, č. 26; P. Šustrová, Nový brak – H. P. aneb Vzývání svatého Kazimíra, KPRR 1996, č. 5; J. Machalická: Výprodej talentu a šarmu, LidN 14. 1. 2006.
Recenze: Zoufalé ženy dělají zoufalé věci: J. Lukeš, LidN 14. 10. 1993, příloha Národní 9; I. Mirovská, Český dialog 1993, č. 22; I. Zítková, NK 1993, č. 31 * Díky za každé nové ráno: J. Lukeš, LidN 16. 7. 1994, příloha Národní 9; I. Zítková, NK 1994, č. 19; A. Stankovič, KPRR 1995, č. 2 (zejména o filmové adaptaci knihy) * Hroši nepláčou: N. Klevisová, Hospodářské noviny 4. 10. 1996, příloha HN na víkend, č. 195 * Tři v háji: O. Stehlíková, LidN 21. 8. 2004.
Rozhovory: Z. Červenková, MF 25. 1. 1983; Das (= D. Sedlická), Tvorba 1987, č. 7, příloha Kmen; L. Svobodová, Knihy 93, 1993, č. 26–27; M. Grimmová, Práce 4. 11. 1994; V. Budín, NK 1994, č. 45; A. Halada, MS 1994, č. 48, též in Na kus řeči (1996); M. Spáčilová, MFD 23. 12. 1995; O. Doubravová, MS 1996, č. 50; J. Moťková, Moravskoslezský den 23. 3. 1998; O. Horák, LidN 27. 1. 2007.

Autor hesla: Vladimír Novotný (1998); Klára Kudlová (2007)
Aktualizace hesla: 13. 11. 2007 (kk)
Aktualizace bibliografie: 13. 11. 2007 (kk)
 
zpět na hlavní stranu