Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Eduard HONČÍK

* 10. 11. 1914, Trmice (dnes Ústí nad Labem-Trmice) 
† 2. 4. 1988, Ústí nad Labem 
 
Prozaik
 Pocházel z pěti sourozenců; po smrti otce, sklářského dělníka (1919), musel už jako dítě pomáhat matce živit rodinu. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů (1928–31). Za hospodářské krize střídal rok příležitostné práce (na stavbě, při regulaci řeky apod.), od 1932 pracoval v dolech v Trmicích a od 1934 byl zámečníkem v Ústí nad Labem. 1936 nastoupil základní vojenskou službu v Litoměřicích; po návratu do civilu a záboru pohraničí se přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde pracoval nejprve jako umývač lahví, později jako brusič a frézař v automobilce (1939–45). V Ústí nad Labem, kam se s rodinou po osvobození vrátil, byl vedoucím výchovy učňů. 1948 však onemocněl dětskou obrnou. 1950 se jako zdravotně těžce postižený stal technickým úředníkem v Severočeských tukových závodech, zároveň zde 1953–56 redigoval závodní časopis Budovatel. Koncem 1961 odešel do invalidního důchodu.
 Přispíval do novin a časopisů: Dikobraz (1955 zde debut), Rudé právo (1968 zde na pokračování próza Uzel na oprátce), Průboj (Ústí nad Labem, 1961 zde na pokračování próza Kariéra), Kulturní tvorba, Dialog, Květy, Plamen, Svět práce, Revue Teplicka, Pravda, Literární měsíčník aj. Od 1953 spolupracoval s Čs. rozhlasem, který vysílal dramatizace jeho povídek (1968 realizována povídka 80 tisíc franků). Podle románu Spanilá jízda byl 1974 natočen televizní film Kolečkáři (sc. Josef Bouček). Pro časopis Průboj překládal z němčiny detektivní povídky pod pseudonymem Petr Vápeníček.
 Hončík knižně debutoval na sklonku 50. let. Opíraje se o vlastní zážitek bídy a hladové stávky v Trmicích, jakož i o předválečnou zkušenost se sudetskými Němci, napsal román s kolektivním dělnickým hrdinou Třicet šest pod zemí. Sociální a nacionální konflikty na severu Čech v 30. letech zachytil rovněž v další próze Spanilá jízda. Obě prózy jsou psány v duchu budovatelské poetiky: zvýrazňují kladné povahové rysy dělnických protagonistů a pouto mezilidské solidarity, která navzdory neúspěchu stávky vede k optimistickému vyznění výpovědi. Apriorní víra v životní klad, potřeba pozitivního řešení zápletky určuje i Hončíkovy prózy zachycující expresivně osudy postav, které se vlastní vinou ocitly na okraji společnosti (Kariéra, Šel pěšky za sluncem). Po ideologicky jednostranných špionážních novelách s emigrantskými motivy (Uzel na oprátce, Jízdenka do Kanady) se autor opět vrátil k hornické tematice historickou prózou o stávce z 80. let minulého století (A sedmý den...). Ženy jsou protagonistkami knih Zápis o mrtvé ženěNoc před volným pádem. Zatímco v první z nich, situované do období okupace, se zaměřil na dramatičnost a tragičnost ženského osudu, druhá, civilněji laděná próza je věnována každodenním sociálním a psychologickým problémům žen současných.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Třicet šest pod zemí (P 1959); Kariéra (P 1964); Šel pěšky za sluncem (P 1964); Spanilá jízda (P 1965); Uzel na oprátce (P 1968); Jízdenka do Kanady (P 1970); A sedmý den... (P 1976); Zápis o mrtvé ženě (P 1980); Noc před volným pádem (P 1985).
Scénicky: Není jiné cesty (dramatizace P Třicet šest pod zemí, 1961, s J. Říhou).
Příspěvky ve sbornících
: Zahrada Čech (1955); To všechno člověk (1964).

LITERATURA

Recenze: Třicet šest pod zemí: M. Jungmann, LitN 1960, č. 4 * Šel pěšky za sluncem: Z. Kožmín, LitN 1964, č. 39; M. Petříček, HD 1964, č. 9 * Spanilá jízda: S. Bartůšková, HD 1965, č. 10 * Zápis o mrtvé ženě: Z. Staňková, Nové knihy 1980, č. 51–52; * Noc před volným pádem: J. Mourková, Tvorba 1986, č. 19, příloha Kmen; V. Novotný, Zemědělské noviny 21. 5. 1986.
Nekrolog: V. Píša, LM 1988, č. 7.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Michaela Nondková (1995)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu