Radek JOHN
Otec Ctirad John (1920–2018) byl profesorem mikrobiologie a imunologie na 1. lékařské fakultě UK, matka Božena Johnová (1920–1992) pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon. Radek John studoval pražské gymnázium Botičská (maturoval 1974) a scenáristiku a dramaturgii na pražské FAMU (1974–1979), poté začal pracovat jako novinář ve svobodném povolání. Po roční vojenské službě nastoupil roku 1981 do redakce týdeníku Mladý svět, kde zprvu pracoval v kulturní rubrice, později přešel do oddělení reportérů. Pracovně byl na delší zahraniční cestě na Srí Lance (v Mladém světě 1983 seriál reportáží Ceylon fálí) a na Tchaj-wanu (tamtéž 1992 seriál Byl jsem kytičkou na Tchaj-wanu); v roce 1989 absolvoval roční stipendijní pobyt na World Press Institute v St. Paul v USA. V letech 1994–2009 pracoval v televizi Nova, kde v letech 1997–2007 řídil publicistickou redakci (mj. pořad Na vlastní oči). V letech 2009–2013 byl předsedou politické strany Věci veřejné, v letech 2010–2011 místopředsedou vlády a ministrem vnitra ČR. V letech 2014–2015 byl šéfredaktorem internetové verze Security Magazínu. Jeho první manželka Alena Karešová (*1954, sňatek 1980, nyní Ortenová) působila jako produkční v Čs. televizi, později pracovala v Kanceláři prezidenta republiky ČT, v Nadaci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a nyní je členkou Genderové expertní komory ČR. Druhá manželka Zlata Adamovská (*1959, sňatek 1984) je herečka, třetí manželka Markéta Zámyslická-Johnová (*1974, sňatek 2021) byla fotomodelkou.
Jako prozaik John debutoval pokusem o generační výpověď, románem Džínový svět, v němž se snažil deníkovou formou zachytit životní pocity mládeže dospívající v sedmdesátých letech, její nesnadné hledání vlastních hodnotových kritérií, komplikovaný citový vývoj ve vztahu k vrstevníkům, a především ke generaci rodičů. Johnova následná literární tvorba, jejíž těžiště tkví v osmdesátých letech, je úzce spjata s jeho profesí novináře a scenáristy a se stálým zájmem o čtenářsky atraktivní, ve své době ožehavá až tabuizovaná témata, zejména o sociální patologii okrajových skupin mládeže. Jestliže se ve své publicistice věnoval mj. drogám, prostituci, AIDS, romské kriminalitě či rasismu, k filmovým scénářům jej inspirovalo násilí páchané fotbalovými vlajkonoši (Proč? ) či prostředí veksláků (Bony a klid). Také jeho prózy se zaměřují na popis vnitřních motivací a pojmenování společenských kořenů nekonformních až asociálních postojů mladých lidí; autor přitom vědomě používá publicistických metod práce s materiálem. V románu Začátek letopočtu takto zachytil psychologickou a sociální situaci svobodných matek. V próze Memento se soustředil na problematiku narkomanie a na její klinické i sociální projevy. Zvláště v této knize, zachycující v rychlém retrospektivním sledu epizod příběh narkomana (od vzniku drogové závislosti až po úplný rozpad osobnosti), převažuje nad fabulací informativní, dokumentární složka. Na základě studijního pobytu v USA, kam odcestoval v červnu 1989, vydal John soubor literárních reportáží Jak jsem viděl Ameriku. V devadesátých letech se věnoval převážně televizní publicistice; ke scenáristice se vrátil až v novém století a dva realizované filmy doprovodil knižními tituly. Filmová povídka Sněženky a machři po čtvrt století (s Ivo Pelantem) navazuje na úspěšný film z roku 1983, jehož příběh v prostřizích připomíná, a nové osudy někdejších gymnazistů zachycuje v kontextu polistopadové společenské reality. Do prozaické podoby John přepsal také svůj scénář krimikomedie Prachy dělaj člověka, inspirovaný reálnými úspěšnými loupežemi v Praze na přelomu devadesátých a nultých let, uvedenými do souvislostí fiktivního příběhu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a publicistika: Džínový svět (P 1980); Začátek letopočtu (R 1984, s I. Pelantem); Memento (P 1986); Memento (D, rozmnož., 1989, prem. 1987); Jak jsem viděl Ameriku (RpRp 1990); Drogy! 106 otázek a odpovědí (naučná pro ml., b. d., 1996, s Jiřím Preslem); Sněženky a Machři po čtvrt století (P 2005, s I. Pelantem); Prachy dělaj člověka (P 2006).
LITERATURA
Studie a články: V. Königsmark, doslov in R. J.: Džínový svět (1984); P. Bílek, doslov in R. J.: Memento (1989); L. Machala, Hledání „prozaické skutečnosti“..., Tvar 2003, č. 21; L. Hamplová – M. Hudema, Strážce morálky, Reflex 2009, č. 10.
Recenze: Džínový svět: (vln) (= V. Novotný), Zemědělské noviny 29. 5. 1981; J. Lukeš, Práce 10. 6. 1981; Z. Bastlová, MF 14. 7. 1981; J. Hájek, RP 9. 9. 1981; pb (= P. Bílek), NK 1981, č. 16; S. Juga, Učitelské noviny 1981, č. 31; Š. Vlašín, Tvorba 1981, č. 35; D. Šimečková, Slovenské pohľady (Bratislava) 1982, č. 3; P. Kosatík, ZM 1985, č. 2 * Začátek letopočtu: J. Mervart, Rovnost 24. 10. 1984; F. Cinger, RP 26. 10. 1984; F. Schildberger, Brněnský večerník 6. 11. 1984; J. Lukeš, SvSl 8. 11. 1984; Z. Pavelka, Tvorba 1984, příl. Kmen č. 47; V. Novotný, ZN 30. 12. 1984; S. Juga, LM 1985, č. 8; L. Machala, Kulturní měsíčník 1985, č. 4; B. Truhlář, Romboid (Bratislava) 1985, č. 12 * Memento: V. Píša, RP 7. 10. 1986; S. Juga, Nová svoboda (Ostrava) 18. 10. 1986; F. Schildberger, Rovnost 8. 11. 1986; (vn) (= V. Novotný), Zemědělské noviny 12. 11. 1986; I. Zítková, Práce 3. 12. 1986; D. Vlašínová, Brněnský večerník 4. 12. 1986; J. Lukeš, SvSl 18. 12. 1986; Z. Fišer, Rovnost 14. 3. 1987; S. Juga, Učitelské noviny 1986, č. 42; S. Urbanová, Kulturní měsíčník 1986, č. 12; L. Čúzy, Romboid (Bratislava) 1987, č. 7; I. Matějka, Tvorba 1987, příl. Kmen č. 11 (k tomu polemika čk, Čs. voják 1987, č. 9); J. Nejedlá, LM 1987, č. 6 * Jak jsem viděl Ameriku: P. Janáček, LidN 9. 1. 1991; M. Blahynka, Nové slovo (Bratislava) 24. 1. 1991; J. Pavelka, Rok 1991, č. 2; Z. Troup, LitN 1991, č. 38 (k tomu polemika: V. Novotný, MFD 30. 9. 1991 + J. Pechar, LitN 1991, č. 50).
Rozhovory: P. Veselý, Mladý svět 1980, č. 52; J. Kašpar, Mladý svět 1981, č. 40; V. Šulc, MF 27. 4. 1982; P. Šabach, Tvorba 1983, příl. Kmen č. 45; R. Tognerová, O knihách a autorech, jaro 1986; A. Bechtoldová, Ahoj na sobotu 1987, č. 29; R. Slánský, Naše rodina 1987, č. 34; P. Frýbort – O. Neff, Kmen 1988, č. 1; J. Kasalová, MF 6. 1. 1989; M. Cais, Občanský deník 3. 9. 1990 + 16. 11. 1990, příl. Na konec týdne; M. Nezval, MFD 4. 7. 1991, příl. Víkend; O. Nutz – J. Vejvoda, Rozhlas 1991, č. 2/3; M. Cais, RP 31. 7. 1992; S. Matásková, Týdeník Televize 1994, č. 47; Z. Ptáčková, Ahoj na sobotu 1995, č. 22; P. Bílek, Týdeník Televize 1998, č. 11; A. Halada, Mladý svět 1998, č. 25; R. Křesťan, Týdeník Televize 1999, č. 10; M. Kolomacká, Večerník Praha 28. 1. 2000; D. Braunová, Právo 19. 3. 2005; J. Malinda, MFD, příl. Magazín Dnes 2009, č. 9; M. Pecháčková, Instinkt 2009, č. 9; M. Mitrofanová, Právo 11. 7. 2009, příl. Magazín Právo; B. Tachecí, MFD 23. 4. 2014.