Zdena FRÝBOVÁ
Už debut Rok na haciendě, retrospektivní příběh mladého zootechnika střetávajícího se s lhostejností okolního světa, naznačoval autorčin zájem o pracovní problematiku a o mísení postupů reportážní, psychologické a kriminalistické prózy. Následující knihy o partnerských konfliktech a manželských krizích (Příběh z lékárny, Falešní hráči, Den jako stvořený pro vážnou známost, Hrůzy lásky a nenávisti, Noc jako stvořená pro nevěru!, Neděle jako stvořená pro vraždu) se pokoušejí vyslovit k morálnímu úpadku společnosti. Zobrazují povrchní jedince, jež pojetí života jako nezávazné hry vede ke střetům s okolím, případně až ke zločinu. Stylově oscilují na hranici novinářského přístupu a literárních stereotypů; autorka v nich pro sebe objevila možnost beletrizace poznatků získaných spoluprací s odborníkem na danou oblast. Platí to i o rozsáhlých románech Připravte operační sál a Z neznámých důvodů, které jsou inspirovány profesními romány
Arthura Haileyho a těží z líčení atraktivních prostředí (špičkové kardiochirurgické pracoviště, vědecký ústav organické chemie a biochemie). Převahu vnější odborné fakticity autorka kompenzovala dějovými digresemi, senzačními motivy a dramatickými zápletkami. V následné tvorbě pak Frýbové snaha vyjít čtenáři vstříc vedla k řemeslně obratné kritice společenského mechanismu a lidské morálky v posledních letech totality (Mafie po česku) a k přímočaré skandalizaci společenských a politických poměrů polistopadových (Mafie po listopadu, Malinkatý kretén aneb „Od šoku k šoku na věčné časy a nikdy jinak“). Polistopadovou éru autorka přitom viděla především ve znamení korupce a z toho plynoucí hospodářské a násilné kriminality (Polda, Polda a jeho soudce). Reakcí na společenský úpadek je hrdinovo rozhodnutí vzít spravedlnost do svých rukou, což je ke grotesknímu vrcholu dovedeno v románu Milostí prezidenta, končícím vraždou hlavy státu. Zcela jiný žánr představují autorčiny rodinné humoristické romány, kde jedním z klíčových motivů je soužití psa a člověka (Robin, Robin Druhý a jeho rodina, přepracovaná verze románu Malinkatý kretén, Otcem i matkou proti své vůli, román napsaný na motivy knihy Johna Habbertona Hýta a Batul). K humoristické linii autorčiny tvorby náleží i autobiografická kniha Dvě dámy v tísni, líčící svérázné automobilové putování dvou přítelkyň po Švýcarsku a Francii. Samostatným žánrem se postupně staly autorčiny doslovy k jejím novějším knihám i k reedicím knih starších. S příznačnou ironií a místy až sarkasmem tu Frýbová odpovídá na dotazy čtenářů, objasňuje zrod svých knih, ale vyjadřuje se i k současnému dění a společenským problémům.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se stala spoluautorkou několika knih o manželství, napsaných ve spolupráci s psychiatrem Miroslavem Plzákem (1925–2010).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Rok na haciendě (P 1963, pod pseud. Zdenka Redlová); Příběh z lékárny (P 1964, pod pseud. Zdenka Redlová); Připravte operační sál (R 1979); Falešní hráči (R 1982, odborná spolupráce M. Plzák); Robin (P 1983); Z neznámých důvodů (R 1988, odborná spolupráce J. Škoda); Den jako stvořený pro vážnou známost (PP 1989, odborná spolupráce K. Fanta); Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky (R 1990, odborná spolupráce J. Kalista); Hrůzy lásky a nenávisti (PP 1991, odborná spolupráce K. Fanta a J. Teryngel); Mafie po listopadu aneb Ryba páchne od hlavy (R 1992, odborná spolupráce J. Teryngel); Malinkatý kretén aneb „Od šoku k šoku na věčné časy a nikdy jinak“ (R 1993; 2. přepr. vyd. 1997); Polda (P 1995); Polda a jeho soudce (1996); Noc jako stvořená pro nevěru! (1997); Robin Druhý a jeho rodina (1999); Otcem i matkou proti své vůli (2000); Neděle jako stvořená pro vraždu (2002); Dvě dámy v tísni (2004); Milostí prezidenta (2007).Ostatní práce: K lásce připraven (1979, s M. Plzákem); K manželství připraven (1980, s M. Plzákem); Do nepohody připraven (1981, s M. Plzákem).
LITERATURA
Studie: J. Alan: Hrůzy sebelásky a nenávisti, in J. Alan – M. Petrusek, Sociologie, literatura a politika (1996); I. Kolářová: Žena při setkání s nezákonným jednáním v románech Zdeny Frýbové, in Žena v české a slovenské literatuře (edd. J. J. K. Nebeský – L. Pavera, 2006); P. Janáček: Chaos bez hranic: Populární beletristé normalizačního období v devadesátých letech, in Příspěvky přednesené na čtvrtém sympoziu Česká kultura a umění ve 20. století, věnovaném tématu Kontakty a konflikty kultur,
Bohemica Olomucensia 2009, sv. 2 – Symposiana (pod tit. Od Veksláka k Vekslákovi tři: Česká populární beletrie na přechodu z osmdesátých do devadesátých let též in Host 2008, č. 6); L. Oates-Indruchová: Řekni, kde ty traktoristky jsou? Kulturní reprezentace genderu v pozdním socialismu (kap. Feminita jako odpor a vznikající protofeminismus: buržoazní noblesa potkává superženu), in Vyvlastněný hlas: proměny genderové kultury české společnosti 1948–1989 (sb. 2015).
Recenze: Připravte operační sál: vln ( = V. Novotný), ZN 12. 6. 1979; J. Pecháček, LM 1979, č. 8 * Z neznámých důvodů: J. Lukeš, SvSl 14. 7. 1988 + polemika B. Haškovcová, SvSl 2. 12. 1988; A. Hájková, LM 1988, č. 10; A. Haman, Tvorba 1989, č. 12 * Hrůzy lásky a nenávisti: iz (= I. Zítková), NK 1991, č. 28–29; A. Haman, Knihy 1992, č. 6; J. Benedikt (= pseud.), S – obzor 1992, č. 1 * Mafie po česku: V. Šibrava, NK 1992, č. 14 * Mafie po listopadu: O. Kašpar, Labyrint 1992, č. 9; R. Škvařil, NK 1992, č. 22 * Malinkatý kretén: I. Zítková: NK 1993, č. 47 * Polda a jeho soudce: I. Zítková, NK 1996, č. 26; P. Vašák, Právo 10. 7. 1996 * Otcem i matkou proti své vůli: I. Zítková, NK 2000, č. 26.
Rozhovory: S. Haniš, Tvorba 1989, č. 9; O. Řeboun, Práce 16. 2. 1991; M. Cais, RP 26. 3. 1992; F. Dostál, RP 18. 2. 1995, příl. Magazín; V. Míšková, Právo 20. 3. 1999; V. Míšková, Právo 12. 6. 2004; an, K revue 2009, č. 10.
K životním jubileím: N. Klevisová, Tvorba 1984, č. 36, příloha Kmen.
Nekrology: jps (= J. Peňás), LidN 23. 2. 2010; jar (= M. Jareš), Tvar 2010, č. 5.