Nikolaj TERLECKÝ

 Pocházel z rodiny vysokého carského důstojníka. Od 1914 po odchod do emigrace (1917) studoval na kadetce v Petrohradě, 1919–21 navštěvoval ruské gymnázium v Istanbulu (administrativním omylem ředitele mu zde byl v dokladech změněn rok narození na 1906, které pak Terlecký užíval po celý život) a poté ruské gymnázium v Moravské Třebové. Po maturitě se 1928 zapsal na FF UK, kde navštěvoval přednášky ze slovanské filologie a z filozofie; během studií se také naučil dokonale češtinu. 1932–37 byl zaměstnán v různých povoláních, mj. jako boxer, choreograf či model na UMPRUM, hlavním zdrojem příjmu bylo soukromé vyučování ruštiny (učil mj. Jana Drdu, Vítězslava Nezvala, Marii Majerovou). Ve 30. letech konvertoval ke katolicismu, stal se členem kroužku ruských emigrantských literátů Skit. 1936 vážně onemocněl tuberkulózou, která celoživotně recidivovala. 1937–39 působil v Mukačevě jako soukromý učitel a režisér podkarpatského Národního divadla. 1939–42 byl profesorem v Berlitzově škole v Praze, 1942–45 byl opět soukromým učitelem. Po válce pracoval jako překladatel v Úřadu předsednictva vlády v Praze, byl lektorem nakladatelství Za svobodu (1946–48) a vykonával funkci dramaturga ve FS Barrandov. Od 1951 byl bez stálého pracovního poměru, 1953–54 učil na gymnáziu v Chebu, 1954–56 byl redaktorem překladové redakce nakladatelství Mladá fronta. Po dlouhodobém léčení v sanatoriu získal 1960 invalidní důchod a téhož roku nastoupil místo knihovníka v Národním muzeu. 1965 emigroval do Rakouska, 1966–67 pobýval v sanatoriu v Davosu a ve Švýcarsku již zůstal natrvalo. Žil v Curychu, 1972 odešel do důchodu.