ROZHOVORY 36 

 K pravidelným rubrikám časopisu patřily Filozofie, Poezie, Estetika, Kritika, Próza, Ze světové literatury (od č. 2). Č. 1 přineslo v rubrice Filozofie rozsáhlý příspěvek Ivana Hartmanna Evoluční determinismus a studii Václava Havla o Otokaru Březinovi zaměřenou k pojmům konkrétního a abstraktního a k problému vůle v Březinově poezii. Podobný motiv zaznívá i z Havlova článku Hamletovská otázka otištěného v dvojčísle 3/4, v němž je za určující téma hamletovské otázky označena vůle jako prvotní a nejdůležitější znak života. Polemickou reakcí na toto vystoupení je příspěvek Jiřího Paukerta Zda být či nebýt? (č. 5). Č. 1 přináší rovněž Havlovy básně a jejich kritický rozbor od Jiřího Paukerta. Havel je také autorem esejistické práce Nicota (č. 2); kriticky se v ní staví k dobovému nadužívání pojmů existencialismus a nihilismus, jehož výsledkem je sémantické vyprázdnění obou termínů. V rubrice Ze světové literatury (č. 2) představil Radim Kopecký švýcarského lyrika Marcela Bornanda („básník Prahy“, v Praze působil jako profesor francouzštiny). Jonathanu Swiftovi je věnována tato rubrika v dvojčísle 3/4 a belgickému spisovateli Charlesu de Coster v 5. čísle. V č. 5 jsou dále otištěny prozaické texty Pavla Švandy a Radima Kopeckého spolu s básněmi Jiřího Paukerta.