Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Michal JAREŠ

* 19. 11. 1973, Liberec 
 
 
Básník, literární historik, kritik a editor
 

Po vyučení mechanikem strojů a zařízení na Středním odborném učilišti strojnickém v Jablonci nad Nisou (1992) pracoval jako dělník v liberecké pobočce závodu LIAZ. Po několika měsících základní vojenské služby strávených v Terezíně a Jincích zažádal o civilní službu, kterou vykonával v libereckém domově pro děti se zdravotním postižením. V letech 1993–1998 vystudoval teorii a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po absolvování vysokoškolského studia dokončil přerušenou civilní službu v Římskokatolické farnosti u sv. Václava v Olomouci. Od roku 1999 působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, nejprve v Oddělení dějin literatury 20. století, poté v Oddělení pro výzkum literární kultury a od roku 2008 v pracovní skupině, jež v roce 2010 vytvořila Oddělení literární lexikografie. V letech 2000–2012 byl současně redaktorem literárního obtýdeníku Tvar.

 Od roku 1999 spolupracuje s časopisem Tvar, v němž uveřejnil četné studie, literární i filmové recenze a rozhovory a v němž řídil několik autorských rubrik (mj. v letech 2002/2003 cyklus Knihovraždy, připomínající publikace likvidované v letech 1969/1970 před uvedením do distribuce). Příležitostně ve Tvaru publikoval též prózu a poezii; v příloze Edice Tvary otiskl básnickou sbírku Prospal jsi hedvábí (č. 8/1999) a prózu Poloden čili Antal Petiška (č. 6/2000), od roku 2002 ve Tvaru uveřejňuje komiksové stripy Zlá ovce. Stati a recenze dále otiskuje v časopisech Česká literatura, Host, Aluze, A2, v Lidových novinách a ve slovenských odborných periodikách Romboid, Slovenská literatúra aj. Autorsky se podílel na Dějinách české literatury 1945–1989 (2007–2008) a na Slovníku české literatury po roce 1945 on line (od 2008). V letech 2003–2008 provozoval blog Básní (nejen) pro všední den. Krátkodobě vyučoval na Literární akademii Josefa Škvoreckého, v letech 2009–2010 na FAMU. – V roce 2010 namluvil svou sbírku Kdo dnům rozumí na CD (vyšlo jako příloha časopisu Aluze č. 3/2006). – Je předsedou Nadačního fondu pro podporu literatury a krásných umění (NFLU) a členem redakční rady nakladatelství Academia. – Užívá šifru jar.
 Příznačnými rysy Jarešovy básnické tvorby jsou vyjadřovací střídmost a respekt vůči formě a řádu, částečně kontrastující s meditativním charakterem veršů. Myšlenková i formální inspirace východní poezií, více či méně patrná v mnoha autorových básních, se výrazně projevila ve sbírce Prospal jsi hedvábí, využívající šestiveršové formy sidžo, tradiční v korejské poezii 14.–17. století. Tato sbírka je součástí řady útlých básnických a prozaických svazků, které Jareš do konce devadesátých let vydával vlastním nákladem; některé z nich posléze uplatnil v časopisu Tvar, resp. v jeho beletristické příloze Edice Tvary (mj. „abstraktní antidetektivka“ Poloden čili Antal Petiška). Plynulý rozvoj osobité básnické poetiky dokládá první knižní sbírka Brzo je k lásce Pozdě k řečem, v níž autor opět pracuje s pravidelnou, tentokrát osmiveršovou formou, jíž ojediněle uniká alespoň rytmickou nepravidelností. Sbírka je charakteristická originální metaforikou, pomalým tempem sdělování, nenápadným jazykovým (a v incipitech dokonce i literním) humorem a jemnou ironií. Existenciální a dramatické napětí i téměř moralistní naléhavost přináší zatím poslední sbírka Kdo dnům rozumí, zahrnující několik formálně různorodých oddílů (od poemy k cyklu úsporných pětiveršových básní), spojených všudypřítomným vědomím postupujícího času, který však lze prostřednictvím básně nejen zachytit, ale také pochopit a nakrátko snad i zastavit.
Jarešův odborný zájem se soustředí na populární literaturu (spoluautorství publikace Svět rodokapsu) a komiks (Signály z neznáma), na dějiny literárního, především nakladatelského života (spoluautor připravované publikace Česká literární nakladatelství 1949–1989, autor souboru Knihovraždy), na poezii válečného i poúnorového exilu (kromě časopisecky publikovaných studií též edice básnického díla Františka Listopada či Václava Michla), na slovenskou literaturu a česko-slovenské literární vztahy. Jako editor i literární historik se věnuje především osobnostem stojícím mimo hlavní kulturní či společenské proudy.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Tanec v začínajícím létě (BB vl. n. 1994.); Definitivní dětství (B vl. n. 1995); Poloden čili Antal Petiška (P vl. n. 1995); Plameny vody (BB vl. n. 1996); Prospal jsi hedvábí (BB vl. n. 1998); Pocit důležitosti (P vl. n. 1999); Povídka pošťácká (P vl. n. 1999); Zrosyvstání (BB vl. n. 1999); Výtěžek (BB vl. n. 2000); Brzo je k lásce Pozdě k řečem (BB 2001); Kdo dnům rozumí (BB 2006).
Práce o literatuře: Svět rodokapsu (2003, s P. Janáčkem).
Uspořádal, vydal a redigoval: A. Bartušek: Demo-archie. Deník 1948 (soukr. tisk 2001); V. Kripner: Hákový karabáč (soukr. tisk 2001); H. Heine, R. M. Rilke, J. Daniel: Je po všem pád (soukr. tisk 2002); K. Milota: S neznámou mrtvou básní (soukr. tisk 2002) + Setnina (soukr. tisk 2002); V. Šilhánová: Nálady (soukr. tisk 2003); V. Burda: Lyrické minimum (2004); Spisy Vladimíra Körnera (sv. 1–11, 2005–2009); Jak se učil vítr číst. Básně pro děti (2006, s Jakubem Říhou); J. Šafařík: Hrady skutečné a povětrné (2008, s J. Říhou); J. Kocourek: Marto Marto Marto. Deníky 1927–1932 (2009); I. Machulková: Zamkni les a pojď (2009); M. Mareš: Přicházím z periferie republiky (2009); Sebrané spisy Františka Listopada (sv. 1–2, 2011–2012, s dalšími); V. Michl: Daleko je moje Tipperary (2011, s M. Přibáněm); Štefan Strážay: Básnické dielo (2011); Strach a hrôza. Podoby hororového žánru (2011, s I. Taranenkovou); Bude, ako nebolo (2012, s I. Taranenkovou).
Účast v týmových pracích: Dějiny české literatury 1945–1989 (sv. 1–4, 2007–2008); Slovník české literatury po roce 1945 on-line (od 2008).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Zlatá šedesátá. Česká literatura a společnost v letech tání, kolotání a… zklamání (2000); Deset let poté. Česká a slovenská literatura po roce 1989 (2000); Fenomén smrti v české kultuře 19. století (2001); Život je jinde…? Česká literatura, kultura a společnost v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století (2002); Český a slovenský exil 20. století (2003); Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století (2005); Literárnokritická reflexia slovenskej literatúry 2006 (2007); Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století (2008); Literárnokritická reflexia slovenskej literatúry 2007 (2008); Vetché stáří, nebo zralý věk moudrosti? (2009); Pražské jaro 1968. Literatura – film – média (2009); „O slušnou odměnu bude pečováno…“ Ekonomické souvislosti spisovatelské profese v české kultuře 19. a 20. století (2009); Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky. Jiná česká literatura /?/ (2010); Zločin a trest v české kultuře 19. století (2011); Strach a hrôza. Podoby hororového žánru (2011); Cizinec – vyhnanec – přistěhovalec (2012); Bude, ako nebolo (2012); Signály z neznáma. Český komiks 1922–2012 (2012).

LITERATURA

Studie: J. Chocholoušek: Básně Michala Jareše, in M. Jareš: Brzo je k lásce Pozdě k řečem (2001).
Recenze: Brzo je k lásce Pozdě k řečem: pč (= P. Čermáček), Sedmá generace 2001, č. 12; R. Václavík, MFD 3. 1. 2002; M. Exner, Tvar 2002, č. 4; R. Kopáč, MFD 26. 2. 2002; P. Čermáček, Host 2002, č. 3, recenzní příl. * Svět rodokapsu: J. Šebek, LidN 7. 6. 2003; JRF (= Jiří Rulf), Reflex 2003, č. 25; B. Mědílek, Čtenář 2003, č. 7/8; A. K. K. Kudláč, Tvar 2003, č. 14; J. Wiendl, Dějiny a současnost 2003, č. 5; F. Knopp, ČL 2004, č. 3 * Kdo dnům rozumí: M. Chocholatý, Host 2006, č. 7; O. Horák, LidN 21. 10. 2006, příl. Orientace; F. Schildberger, LitN 2006, č. 45; M. Exner, Tvar 2007, č. 2; J. Zizler, A2 2007, č. 12; R. Kopáč, Psí víno 2007, č. 39; A. Holmanová, Literární novinky 2007, č. 5 (zde).
Rozhovory: P. Štengl, Psí víno 2010, č. 52.
Diplomové práce: D. Schaedlbauerová: Poezie Michala Jareše a její inspirace Dálným východem (FF UP, 2011).

Autor hesla: Eduard Burget (2013)
 
zpět na hlavní stranu