Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Helena LONGINOVÁ

* 3. 1. 1930, Jindřichův Hradec 
 
 
Prozaička a autorka románů pro ženy
 Provdaná Podzimková, po rozvodu si vzala zpět své dívčí jméno. – Její otec byl řídícím učitelem. Dětství Longinová prožila v Benešově u Černovic v jižních Čechách, 1937 se rodina přestěhovala do Kamenice nad Lipou, kde chodila do obecné a měšťanské školy. Na gymnáziu v Jindřichově Hradci maturovala 1949. Od téhož roku žije v Praze. 1950 začala studovat na FF UK germanistiku a češtinu (absolvovala prací Heinrich Heine Fischerův, Gellnerův, Neumannův a Nezvalův). Po promoci (1955) nastoupila jako profesorka němčiny na Jazykovou školu v Praze, kde učila až do odchodu do důchodu v roce 1988.
 V mládí hrála ochotnicky divadlo, psát však začala relativně pozdě. Debutovala 1981 ve Vlastě. Dále přispívala povídkami do periodik: Ahoj na sobotu, Rudé právo, Svobodné slovo, Zemědělské noviny, Kmen aj. Od 80. let pravidelně spolupracuje s Čs. rozhlasem (mj. 1991 hra Robertovi s láskou upravená a s tit. Sólo pro bílého králíka, spoluautor a r. Josef Henke). Užívá pseudonymu Viktor Danielovský.
 Prózy Heleny Longinové, inspirované především zážitky z dětství prožitého v malebných jižních Čechách, vyprávějí s moudrým nadhledem, humornou nadsázkou a smyslem pro ozvláštňující detail groteskní příběhy bizarních figurek (povídkový tryptich Proč umírá sánská koza). Autorčino základní téma – schopnost svérázných postav nalézt smysl bytí v harmonickém a tolerantním vztahu k ostatním lidem – rozvíjí také kronika Koncert pod kaštany. Na pozadí proměňujícího se životního stylu od roku 1910 až po současnost jsou v ní zachyceny osudy čtyř generací mnohačlenné a soudržné rodiny venkovského učitele. Poetičnosti prozaické výpovědi dosahuje autorka jak využitím imaginativní kauzality, lyrizující perspektivy, expresivního vypravěčství a bohaté metaforičnosti hrabalovského typu, tak i konfrontací několika subjektivních pohledů. Od poloviny 90. let se autorka orientuje především na prózu lehčího, čtivějšího zaměření a přiřazuje se k tzv. ženské literatuře a literatuře pro dívky – hojně publikovala v Knihovničce Večerů pod lampou. – Longinová je rovněž spoluautorkou strhující výpovědi stárnoucí ženy v monodramatu Robertovi s láskou.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Proč umírá sánská koza (PP 1987); Koncert pod kaštany (P 1989); Robertovi s láskou (monodrama, rozmnož., 1990, s J. Henkem, prem. 1989; přeprac. něm. s tit. Die Pragerin, rozmnož., 1993, i prem., překl. E. Hartmannová); Dvanáct ořechových dortů (D, rozmnož., 1991; přepracováno jako P 1994); Ve světle reflektorů (P 1993, pod pseud. Viktor Danielovský); Kouzlo růžových střevíčků (P 1994, pod pseud. Viktor Danielovský); Ženich na inzerát (P 1994, pod pseud. Viktor Danielovský); S námi tančí někdo třetí (P 1994); Stále jsem blízko tebe (P 1994); To budou krásné vánoce! (P 1994); Vůně mléčné čokolády (P 1994); Táta se vrátí (P 1994); Ostrov San-su-sy (P 1995); Zlatý hřeb programu (P 1995); Nápadníci slečny Jiřiny (P 1995); Loučení s letními hosty (P 1995); Ještě chvíli s tátou! (P 1995); Přitančím za tebou po špičkách (P pro mládež, 1996); Album v modrém sametu (P 1997); Valčík pro nás dva (P pro mládež, 1998); Je mi čtrnáct! (P pro mládež, 1998); Pomerančové květy pro nevěstu (P pro mládež, 1999); Kluci milují princezny (P pro mládež, 1999); Jedno léto s tebou (P pro mládež, 1999); Hlavní roli hraju já! (P pro mládež, 1999); Sladká chuť hořkého medu (P 2000); Rostou v Austrálii moruše? (P 2000); Navštívila jste již Bahamy, milostivá paní? (P 2000); Kdo potkal krásnou Isabelu (P pro mládež, 2001); Horké léto uprostřed života (P 2001); Bloudění ve vysoké trávě (P 2001); Až přiběhne hříbátko... (P pro děti, 2001); Sorry, Mary! Ze svůdníka náhradním tátou snadno a rychle (P 2004); Možná jsem víla... (P pro děti, 2006); Borůvkový piknik (P 2008).
Příspěvky ve sbornících: Křehké jistoty (1989); Sám přes Atlantik (1993).

LITERATURA

Recenze: Proč umírá sánská koza: Z. Heřman, Kmen 1987, č. 36; B. Svadbová, Kulturní rozvoj 1988, č. 18; M. Suchomel, Brněnský večerník 22. 7. 1987 (též in Co zbylo z recenzenta, 1995) * Koncert pod kaštany: J. Rulf, ZN 11. 11. 1989; Z. Heřman, Kmen 1990, č. 1; I. Zítková, Jihočeská pravda 27. 2. 1990. * Pomerančové květy pro nevěstu: (pe), Haló noviny 13. 1. 2000 * Rostou v Austrálii moruše?: I. Zítková, NK 2000, č. 19 * Sladká chuť hořkého medu: NK 2000, č. 27.
Rozhovor: Z. Pšenicová, Večerní Praha 12. 11. 1987.
Autor hesla: Blanka Svadbová (1994)
Aktualizace hesla: 1. 11. 2008 (ap)
 
zpět na hlavní stranu