Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zdeněk JIROTKA

* 7. 1. 1911, Ostrava 
† 11. 4. 2003, Praha 
 
Autor humoristických próz a rozhlasových her, fejetonista
 Zdeněk Jirotka studoval od roku 1925 nejprve reálné gymnázium v Ostravě. Poté, co byl z kvinty vyloučen (1929), učil se zedníkem a nakonec absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Hradci Králové (maturita 1933). Do roku 1939 sloužil v Čs. armádě (jako důstojník pěchoty a později jako stavební dozor u vojenských staveb) v Košicích, Banské Bystrici, Olomouci, Vyškově a Brně. V letech 1940–1942 byl úředníkem na ministerstvu veřejných prací. Po úspěchu své knižní prvotiny se stal spisovatelem z povolání. Již od roku 1940 úzce spolupracoval s Lidovými novinami, v letech 1945–1951 byl jejich redaktorem (od května 1945 do 1948 vycházely s tit. Svobodné noviny). Následně byl redaktorem Dikobrazu (do 1953). V letech 1953–1962 působil v Čs. rozhlasu, kde vedl redakci humoru a satiry, poté redakci pro českou a slovenskou literaturu. Roku 1962 se vrátil opět do redakce Dikobrazu, kde až do odchodu do penze v roce 1971 zastával místo zástupce šéfredaktora. Po událostech roku 1968 byl Jirotka vyloučen ze Svazu československých spisovatelů, v sedmdesátých a osmdesátých letech jej pak postihl zákaz publikování.
 Publikoval v časopisech, které redigoval, dále v Čs. novináři, Světu práceLiterárních novinách. Podílel se na rozhlasovém a televizním pořadu Sedmilháři (s Vladimírem Kalinou, Ivanem Osvaldem, Jaroslavem Otčenáškem, Jindřiškou Smetanovou a Františkem Vlčkem, vyšel též knižně), napsal řadu her pro Čs. rozhlas (Hvězdy nad starým Vavrouchem, 1944; Rodinná tradice, Hloupý milionář, obě 1945; Dobrá rada pana Bartoše, 1965, aj.) a Čs. televizi (Případ pro tři, 1962, r. Jaroslav Hužera, sc. + Miroslav Kratochvíl; Věštec, 1963, r. Ladislav Rychman, sc. + Josef Neuberg a František Vlček). Zfilmován byl jak jeho román Muž se psem (Polsko 1961 pod názvem Walet pikowy, sc. a r. Tadeusz Chmielewski, u nás uvedeno t. r. s tit. Pikový svršek), tak Saturnin (1994 jako čtyřdílný televizní seriál, sc. Jiří Věrčák + Magdalena Wagnerová, r. Jiří Věrčák; téhož roku sestříhán do podoby stejnojmenného celovečerního filmu). Na motivy románu Saturnin vznikla rovněž řada amatérských i profesionálních divadelních představení (Slovácké divadlo Uherské hradiště, sc. a r. Ladislav Pešek, 2001; Divadelní studio „V“ Brno, sc. a r. Jana Glozarová, 2002; Jihočeské divadlo České Budějovice, sc. Jan Jirků a Miroslav Oščatka, r. Jan Jirků, 2005; Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Divadlo Antonína Dvořáka, sc. a r. Miroslav Oščatka, 2006; Divadlo Antonína Dvořáka Příbram – Velká scéna, sc. František Zborník, r. Milan Schejbal, 2009; Městská divadla pražská – Divadlo ABC Praha, sc. Martin Vačkář, r. Ondřej Havelka, 2010; Divadlo Šumperk, s. r. o., sc. a r. Ondřej Elbel, 2012; Národní divadlo Brno – Mahenovo divadlo, sc. Martin Vačkář + Ondřej Havelka, úprava Jakub Nvota + Martin Sládeček, r. Jankub Nvota, 2015 aj.); Pražský komorní balet vytvořil taneční představení (na hudbu Pabla de Sarasateho, choreografie Marika Hanušová, 2002). – V roce 2009 Jirotkův Saturnin zvítězil v anketě České televize Kniha mého srdce. – Zdeněk Jirotka užíval šifer: Ir, Z. J., Z.
 Nabádavý humorista Jirotka pěstoval převážně malé formy rozhlasové (hry a hříčky, fejetony, vyprávění „ze života“ aj.) a beletristické. Největší popularitu však získal hned na začátku literární dráhy svými romány SaturninMuž se psem. Propojil v nich tradici žurnalistické beletrie tzv. školy Lidových novin s inspirací anglosaskou humoristickou prózou (Jerome Klapka Jerome, P. G. Wodehouse). Obě prózy charakterizuje rozvolněná kompozice fejetonového románu, zcivilnění a zdůvěrnění tématu až na hranici idylizace, situační a slovní komika, opírající se o parodii módních literárních forem a žánrů: v Saturninovi (příběhu o mladém zamilovaném muži a jeho výstředním sluhovi) o parodii románu pro ženy, kovbojky a přísloví, v Muži se psem o parodii detektivek, novinových seriálů o stíhání zločinců a příruček, kterak zaručeně dosáhnout úspěchu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Saturnin (R 1942); Muž se psem (R 1944; rozšíř. o čtyři PP, 1968); Hvězdy nad starým Vavrouchem (rozhlasové hříčky, 1946); Profesor biologie na žebříku (PP 1956); Pravidla se změnila (PP 2000).
Příspěvek ve sborníku: Sedmilháři (1969); Velká kniha sedmilhářů (1994).
Uspořádal a vydal
: L. Khás: Druhá sebranka (výbor PP, 1970).

LITERATURA

Studie a články: L. Soukup: doslov, in Hvězdy nad starým Vavrouchem (1946); F. Pilař: doslov, in Saturnin (1954); V. Lacina: doslov, in Muž se psem (1954); V. Kovářík in Hlasy a tváře (1965); B. Hemelíková: Detektivka podle všech pravidel, Práce 30. 11. 1988; G. Krch: Muž se psem ekonomicky trumfl Saturnina, LidN 10. 10. 1998, příl. Nedělní LidN; F. Všetička in Kroky Kalliopé (2003); R. Pytlík in Pomocná škola humoru (2005); J. Čáp: Saturninův kostlivec ve skříni, Instinkt 2009, č. 43.
Recenze: Saturnin: V. Tichý, Národní práce 23. 6. 1943 * Muž se psem: F. Buriánek, ZN 9. 7. 1948 * Profesor biologie na žebříku: A. Hájková, HD 1957, č. 2; J. R. Pick, LitN 1957, č. 6.
Rozhovory: J. J. Vaněk, Signál 1990, č. 16; I. Štuka, Signál 1992, č. 22; R. Drechsler, Interview 1994, č. 6; M. Homolová, LidN 30. 9. 2000.
K životním jubileím: V. Škutina, LD 18. 1. 1951; A. Gregor, SvSl 7. 1. 1971; P. Kohout, Právo 5. 1. 2001; S. Kopecká, LitN 2011, č. 1; L. Vykoupil, Host 2011, č. 1.
Nekrology: F. Cinger, Právo 14. 4. 2003; J. Chuchma, MFD 14. 4. 2003; G. Krch, LidN 14. 4. 2003.
Vzpomínky: A. Jirotka in Laskavé vzpomínky (2011).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Jiří Opelík (1995)
Aktualizace hesla: 6. 1. 2016 (av)
 
zpět na hlavní stranu