Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 
© Petr Kotyk



















 Břetislav HODEK

* 24. 5. 1924, Praha 
† 18. 3. 2007, Praha 
 
Překladatel, lexikograf, prozaik a dramatik, literární vědec
 Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1943) byl nasazen na práci v pražské Avii. Od roku 1945 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu, hudební vědu a estetiku. Studia ukončil shakespearovskou disertací The Stage-Directions in the First Folio Text of Macbeth (1950). V letech 1950–1953 byl redaktorem nakladatelství Vyšehrad, v letech 1953–1954 programovým referentem Hudební a artistické ústředny, v období 1954–1967 hudebním redaktorem nakladatelství Artia (jeho péčí vyšla v Anglii vědecká díla o Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, J. B. Foerstrovi, Leoši Janáčkovi ad.). V letech 1967–1985 pracoval jako odborný a posléze jako vědecko-technický pracovník v Ústavu jazyků a literatur ČSAV (po reorganizaci v roce 1971 Kabinet cizích jazyků, poté Institut vzdělávání vědeckých kádrů). Poslední dvě desetiletí svého života věnoval převážně překladu a vlastní literární tvorbě.
 

Přispíval do Lidové demokracie (1947–1952 hudební recenze, 1989 zde na pokračování detektivní román Případ slušných lidí), Gramorevue, Filmu a divadla, Časopisu pro moderní filologii a Shakespeare Survey (Cambridge, od 1950). Po roce 1989 publikoval polemiky, recenze, referáty a povídky zejména v Lidových novinách, dále v Literárních novinách, Zpravodaji Společnosti bratří Čapků, Divadelní revue, Češtině doma a ve světě (zde v č. 2/1996 esej Smutný monolog o překládání Shakespeara) aj. – Je autorem libreta k opeře Karla Risingera Čertův švagr (1953; podle pohádky Boženy Němcové). Československý rozhlas vysílal jeho hry Konec milosrdného samaritána (1976), Tvůrce hry (1981) a Němá smrt (1982). Na základě Hodkových překladů natočil režisér Pavel Háša televizní snímky Střelcův stín (1972; podle hry Seana OʼCaseyho The Shadow of a Gunman) a Velká šance (1974; podle americké televizní hry Sidney „Paddy“ Chayefskyho The Big Deal); Lyra Pragensis uváděla představení Paláce libosti (1981, r. Helena Glancová), sestavené z Hodkových překladů povídek Williama Paintera. – Užíval pseudonymů A. J. Zima a Michal Smutný a šifer BH, Bh.

 

Hodek se věnoval překladům z angličtiny, lexikografii, původní tvorbě odborné i beletristické, přičemž se jeho různorodá produkce vzájemně doplňovala a propojovala. Práce na překladech Shakespearových her jej přivedla k monografii o tomto tvůrci (William Shakespeare. Kronika hereckého života), ale také k esejistickému zamýšlení nad Hamletem (Na okraj Hamleta) nebo k monografii o předním představiteli Shakespearových postav, britském herci Lawrenci Olivierovi. Jako jeden z nejvýznamnějších českých znalců Shakespeara a jeho doby měl Hodek zásadní podíl na třísvazkové publikaci Alžbětinské divadlo (studie Thomas Kyd, Alžbětinský dramatik a jeho společenské postavení, Texty alžbětinských her aj.). Překladatelsky se nicméně neomezoval jen na alžbětinské drama – do češtiny převedl i řadu novodobých angloamerických divadelních her stejně jako tituly britské beletrie. Jeho rozsáhlá překladatelská činnost se zúročila v trojsvazkovém Velkém anglicko-českém slovníku, na němž spolupracoval s Karlem Haisem.
Ve vlastní literární tvorbě se věnoval zprvu výlučně detektivním románům (Kočka, Kocouři, Případ dávno mrtvých kanonýrů). Pro své příběhy vytvořil postavu pedantského majora pražské kriminálky, jehož metoda je založena na systematickém prověřování detailů a důsledném dodržování předpisů a náležitých pracovních postupů; jeho případy jsou nicméně vždy završeny překvapivým řešením a vtipnou pointou. Čtenářská i vlastní autorská zkušenost Hodka také inspirovaly k popularizačním esejistickým úvahám o problematice detektivního žánru (Vraždy na dobrou noc). V posledních letech svého života se od tohoto typu literární tvorby odklonil a i jako beletrista se vrátil k jádru svých odborných zájmů: publikoval první část biografického románu Příběh mladého Shakespeara, postihující období dramatikova dětství a mládí až po jeho odchod do Londýna a první literární úspěchy; při vykreslení hrdinových osudů tu Hodek uplatnil svou dokonalou znalost osobností a historických reálií alžbětinské doby, jež se promítla do přirozeného vylíčení dobové každodennosti, tehdejších životních hodnot a z nich vyrůstajícího myšlenkového světa postav. Zamýšlené pokračování románu autor již nerealizoval. – Okrajově se Břetislav Hodek věnoval i dramatické tvorbě, jeho hry Marie Skotská, Robin Hood a paní kněžna, Svědek: Jevištní traktát o životě a smrti mistra Jana Husa nebo Jejich výsosti: Moralita 2000 však zůstaly pouze v rukopise.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie, práce o literatuře a divadle: Na okraj Hamleta (studie 1947); William Shakespeare: Twelfth Night, or, What You Will (monografie s textem hry 1960); Laurence Olivier (monografie 1966); William Shakespeare. Kronika hereckého života (monografie 1971); Kočka (R detekt. 1982); Kocouři (R detekt. 1985); Případ dávno mrtvých kanonýrů (R detekt. 1987); Vraždy na dobrou noc (EE 1989); Příběh mladého Shakespeara (P 1999).
Příspěvek ve sborníku: Městopis: 50 autorů, povídek, měst (PP 2000).
Ostatní práce: Der Dichter und der Maler (novoročenka Artie s ilustracemi J. Trnky, též fr., ang. a rus., 1960).
Překlady poezie, prózy a prací o literatuře: G. R. Stewart: Bouře (P 1946, s H. Budínovou + V. Dědinovou); R. L. Stevenson: Pavilon na písčinách (R 1950, spolu s H. Šnajdrovou); Klub sebevrahů (PP 1977, obsahuje prózy Klub sebevrahů, Pavilón na písčinách, Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda ad.; titulní próza samostatně ve 2. vydání 1981; zrcadlové česko-anglické vyd. 2001); W. M. Thackeray: Kniha o snobech od jednoho z nich (PP 1951; též in Hoggartyovský diamant. Kniha o snobech a jiné prózy, PP 1974); G. Greene: Jádro věci (R 1957); Suterén a jiné povídky (PP 1963, pod pseud. A. J. Zima); Revolver na prodej (R 1965); Jádro věci + Konec dobrodružství (PP 1986, první próza ve 2. vydání); Shakespeare a moderní divadlo (EE 1964, i ed.); G. B. Shaw: O sobě (FF 1974); M. Innes: Hamlete, pomsta! (P detekt. 1976); W. Shakespeare: Sonety (BB 1976); J. Burke: Hra na Barbaru (P 1979, pod pseud. Michal Smutný); W. Painter: Romeo a Giulietta (R 1983); L. Lee: Jablečné víno s Rozárkou (PP 1983, obsahuje též prózu Španělské víno s houslemi, titulní próza samostatně ve 2. vydání 2002); Fynn: Anna a její sešit (P 2001); Anna a černý jezdec (P 2001); P. Honan: Shakespeare – životopis (2011).
Překlady dramat: B. Jonson: Alchymista (1956); W. Congreve: Láska za lásku (rozmn. 1963); W. Shakespeare: Konec vše napraví (rozmn. 1963); Mnoho povyku pro nic (rozmn. 1966, knižně 1970); Othello (rozmn. 1971); Richard III. (rozmn. 1972; knižně v souboru Pět her, 1980; samostatně jako divadelní program 1999); Perikles (rozmn. 1975); Zkrocení zlé ženy (rozmn. 1975); Kupec benátský (rozmn. 1978); Romeo a Julie (rozmn. 1980); Oko za oko (rozmn. 1987); Macbeth (rozmn. 1993); Sen noci svatojánské (rozmn. 1994); Hamlet (2016); Ch. Fry: Dáma není k pálení (rozmn. 1964); Velice hojný Fénix (rozmn. 1966); I v temnotě je světla dost (rozmn. 1967); G. B. Shaw: Živnost paní Warrenové (rozmn. 1967, knižně 1979, in výbor Divadelní moudrost Bernarda Shawa); F. Beaumont + J. Fletcher: Rytíř hořící paličky (rozmn. 1969); E. O'Neill: Tak trochu básník (rozmn. 1969); S. OʼCasey: Purpurový prach (rozmn. 1970); R. Cooney: 1 + 1 = 3 /Jeden a jedna jsou tři/ (rozmn. 1993); Peklo v hotelu Westminster (rozmn. 1993; inscenováno též pod tituly Velké lásky v malém hotelu a Ve dvou se to lépe táhne); P. Ustinov: Láska čtyř plukovníků (rozmnož. 1993); scénicky: G. B. Shaw: Kateřina Veliká (1966); Androkles a lev (1969); anonym: Jak mordovali Ardena (1969; uváděno též pod tit. Sedm nápadů na zavraždění manžela); W. Shakespeare: Jindřich V. (1971); R. Cooney: Dvouplošník v hotelu Westminster (1994; uváděno též pod titulem Nerušit, prosím); Co se doma uvaří (2002, inscenováno též pod tituly Nemocnice na pokraji zkázy; Rodina je základ státu; Rodina je základ státu aneb Sladké tajemství; Sladké tajemství); Prachy? Prachy! (2005); 3 + 3 = 5 (Tři a tři je pět; 2007; uvedeno společně s 1 + 1 = 3 pod titulem 1 + 2 = 6); J. Kesselring: Utrejch a staré krajky (2003).
Ostatní překlady: H. Johnson: Nový věk Číny (1954; s J. Maškovou a M. Bednaříkem); D. Roxan - K. Wanstall: Sběratelé Třetí říše (1972); D. Hochová: Čas oponou trhnul (1995; do angličtiny).
Účast v týmových pracích: Národní divadlo v Edinburghu ʼ64 (sb. 1966); Alžbětinské divadlo 1 (1978, v Hodkově překladu T. Kyd: Španělská tragédie); Divadelní moudrost Bernarda Shawa (DD 1979); Alžbětinské divadlo 2 (1980, v Hodkově překladu B. Jonson: Volpone aneb Lišák + Epicoena + Bartolomějský jarmark); Alžbětinské divadlo 3 (1985, v Hodkově překladu T. Middleton a W. Rowley: Pitvora); W. Shakespeare: Komedie I (1988, v Hodkově překladu W. Shakespeare: Zimní pohádka).
Lexikografické práce: Velký anglicko-český slovník I., II. (1984, s K. Haisem); Praktický slovník anglicko-český a česko-anglický (1999, s K. Haisem); Anglicko-český a česko-anglický studentský slovník (2005, s dalšími).
Uspořádal a vydal: Opern und Ballete (monografie/katalog, spolu s J. Žákem a J. Tůmovou, 1957); The Complete Works of Shakespeare (1958); A Midsummer Nightʼs Dream (1961).

LITERATURA

Recenze: Kocouři: (dm), VP 18. 6. 1985; gf (= G. Francl), LD 17. 7. 1985 * Případ dávno mrtvých kanonýrů: fc (= G. Francl), LD 26. 3. 1988 * Vraždy na dobrou noc: Z. Heřman, MF 11. 8. 1989; pat (= J. Paterová), LD 21. 11. 1989 * Velký anglicko-český slovník: Z. Urbánek, LitN 1993, č. 50 * Příběh mladého Shakespeara: (mat), HN 23. 4. 1999, příl. HN na víkend, č. 16; D. Anýž, MFD 15. 5. 1999; E. Jeníková, Slovo 2. 9. 1999.
Rozhovory: M. Nyklová, SvSl 31. 8. 1985; R. Slánský, Naše rodina 1988, č. 41; A. Morávková, NK 1994, č. 48; M. Caltová, Zprávy Dilia, jaro 2004.
K životním jubileím: (ben), LD 24. 5. 1984.
Nekrology: V. Hulec, DivN 2007, č. 8; J. Slomek, LidN 22. 3. 2007.

Autor hesla: Drahomíra Vlašínová (1995); Alena Přibáňová (2019)
Aktualizace hesla: 18. 12. 2019 (ap)
Aktualizace bibliografie: 18. 12. 2019 (ap)
 
zpět na hlavní stranu