Slovník české literatury po roce 1945

Alfréd TECHNIK

* 6. 8. 1913, Smržovka (u Tanvaldu)

† 17. 12. 1986, Praha

Prozaik, autor reportáží a rozhlasových dokumentů, filmový scénárista

Syn zámečníka. Navštěvoval obecnou školu v Jičíně, dvě třídy měšťanky v Tanvaldu a poté reálku v Turnově (mat. 1934). Studoval zeměměřičství na Vysoké škole speciálních nauk ČVUT v Praze (Ing. 1945). Během uzavření vysokých škol (1939–45) pracoval v Československém rozhlase jako reportér, od 1945 jako redaktor a nakonec jako zástupce vedoucího vzdělávacího odboru. 1952 přešel kvůli nervové chorobě z přepracování do stavební kanceláře Československého rozhlasu, pozdějšího Spojprojektu. Od 1968 byl tiskovým tajemníkem Federálního výboru pro pošty a komunikace a zároveň od 1969 na poloviční úvazek odborným asistentem na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK (1972 přejmenované na Fakultu žurnalistiky). 1973 na fakultu přešel jako vedoucí katedry rozhlasu; 1974 byl jmenován mimořádným profesorem a stal se proděkanem pro politicko-výchovnou práci. Do důchodu odešel 1980.

Technik debutoval 1929 básní ve Studentském časopise, dále publikoval poezii, prózu a především reportáže v periodikách: Lidové noviny, Národní práce, Český dělník, Květy, Mladý svět aj. Napsal přibližně 1500 pořadů reportážního či dokumentárního charakteru pro rozhlas, ojediněle spolupracoval na dokumentárních pořadech pro film i televizi. Podle reportáže Muži pod Prahou napsal scénář stejnojmenného dokumentárního filmu (1948, r. Václav Švarc), podle románu Svárov scénář filmu Pavlínka (1974, r. Karel Kachyňa, sc. + Karel Kachyňa a Ivan Urban); podle románu Mlýn na ponorné řece byl natočen film Ďáblova past (1961, r. František Vláčil, sc. František A. Dvořák a Miloš Václav Kratochvíl).

S výjimkou povídek o loveckých či lesáckých příhodách (Zelený zápisník) situuje Technik hrdiny svých próz do nejnižších vrstev společnosti, většinou na její více méně kuriózní okraj. Tak je tomu již v jeho prvotině, v baladicky laděném románu Tuláci věčné krve, vydaném až v 50. letech v upravené podobě. Román vypráví o Romech, jejichž způsob života i myšlení autor poznal v okolí svého rodiště. Jako oslava tvrdé a nedoceňované práce vyznívá beletrizované reportážní pásmo ze 40. let o pražských stokařích Muži pod Prahou a volně rozvíjená, opět do jisté míry reportážně pojatá próza o tunelářích Barabové. Znalosti a zkušenosti z měření podzemních prostor použil Technik také v románu z konce 18. století, jehož hrdinou je nuzný muž žijící u ponorné řeky a prozkoumávající labyrint krasových jeskyní (Mlýn na ponorné řece). Do rodného kraje se Technik vrátil románem o svárovské stávce z roku 1870, v němž se jeho sociální cítění promítlo do tragického osudu patnáctileté dělnice (Svárov).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Muži pod Prahou (Rp pásmo, 1942); Barabové (P 1943); Mlýn na ponorné řece (R 1956); Majáky televise (Rp pro ml., 1957); Tuláci věčné krve (R 1958); Svárov (R 1961); Zelený zápisník (PP 1974); Rosa v pavučinách (RpRp, výbor z časopiseckých publikací, 1978).

LITERATURA

Studie a články: V. Kovařík: doslov in Mlýn na ponorné řece (1958); J. Marek, LM 1983, č. 7; I. Klimeš, Dějiny a současnost 2003, č. 3.
Recenze: Barabové: K. Milotová, Venkov 4. 7. 1943 * Mlýn na ponorné řece: J. Sekera, RP 28. 2. 1957 * Majáky televise: K. Mikula, LitN 1957, č. 40 * Tuláci věčné krve: V. Pazourek, LitN 1959, č. 3 * Svárov: Z. Heřman, LitN 1961, č. 22; vpv (Věra Poppová), LD 21. 5. 1961 * Zelený zápisník: B. Šubrt, NK 1974, č. 51/52 * Rosa v pavučinách: Š. Vlašín, Tvorba 1979, č. 2.
Rozhovory: P. Pimper, Naše rodina 1970, č. 29; J. Klempera, Práce 5. 8. 1983.
Nekrology: r, Tvorba 1986, č. 52; V. Hudec, Novinář 1987, č. 2.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1998)

Aktualizace hesla: 14. 1. 2007 (kk)

Aktualizace bibliografie: 14. 1. 2007 (kk)

zpět na hlavní stranu