Slovník české literatury po roce 1945

Leontina MAŠÍNOVÁ

† 10. 2. 1975, Lázně Bělohrad

Prozaička, autorka literatury pro děti

Podepisovala se též Leontýna (Leontína) Mašínová. Otec byl lékárníkem, rodina žila v Plzni, Praze (1884–88) a ve Zbraslavicích na Kutnohorsku. Po otcově smrti (která na Mašínovou hluboce zapůsobila stejně jako později sebevražda devatenáctiletého bratra) se rodina přestěhovala do Kutné Hory (1891), kde Mašínová absolvovala povinnou školní docházku (nejprve ve škole církevní, poté veřejné) a od 1898 studovala na klášterním učitelském ústavu voršilek. Po maturitě (1902; zkoušku pro měšťanské školy absolvovala 1911) učila dva roky v Hrubém (Velkém) Jeseníku u Nymburka, pak v blízké Loučeni a 1909–23 jako odborná učitelka v Pečkách u Kolína, kde zahájila svou loutkářskou, literární a osvětovou činnost. Mezitím v zimě 1919/20 působila v plebiscitní komisi na Těšínsku a ve školním roce 1920/21 učila v Liptovském Mikuláši na měšťanské škole Živeny. Od 1923 působila v Lázních Bělohrad, kde trvale žila od 1925 až do své smrti (1930 byla ze zdravotních důvodů předčasně penzionována). Za války byla sledována gestapem a 1942 vyslýchána. Těsně po válce onemocněla celkovou sepsí a strávila devět měsíců v čáslavské nemocnici. Od svého penzionování se věnovala literární tvorbě, studiu a cestám do míst děje svých historických románů (kromě cesty po Francii 1929 navštívila 1957 Polsko, 1963 NDR, 1967 Bethlehem v Pensylvánii, kde jí Moravian College udělila čestný doktorát za knihu Moravané).

Publikovala v Úhoru (od počátku 20. let pracovala ve Společnosti přátel literatury pro mládež), v dětských časopisech a přílohách deníků Lidové noviny (1932 zde na pokrač. veršovaný příběh pro děti Honzův automobil), Právo lidu, Venkov, v učitelských časopisech Časopis učitelský, Učitelské noviny a v regionálním tisku, od 30. let pak jako aktivní členka Českobratrské církve v periodikách Český bratr, Jednota bratrská, Kostnické jiskry, Růžový palouček aj. V příloze časopisu Loutkář (r. XIX, 1932-33) publikovala loutkovou hru pro děti Kašpárek a žebříček. Na začátku 70. let vysílal Čs. rozhlas Lásky Jana Krumpholze (1971, dram. Donát Šajner, próza ze sb. Čarovná zahrada) a Janíkova mladá léta (1972, dram. Zdeněk Svoboda, podle románu Mladá léta Jana Amose). Z prací, které zůstaly v rukopise, je pozoruhodný obsáhlý slovník synonym.

Mašínová debutovala nenáročnými pohádkovými hrami pro loutky, v nichž však osvědčila porozumění pro dětské vnímání světa a smysl pro čistý a poetický jazyk. Stejné rysy mají i její četné knížky pro nejmenší především s přírodní tematikou; výchovná a vzdělávací tendence v nich obsažená je skrytá ve vtipném a rytmickém verši, blízkém básním Josefa Kožíška a lidové poezii. S přibývajícími tituly ztrácely však tyto drobné básničky svou originalitu a svěžest a Mašínová se stále více orientovala na pohádky, historické povídky a knihy s autobiografickými prvky. Z nich vyniká vzpomínková próza Uletělo jaro, která zobrazením Prahy z konce minulého století a života v ní má cenu i kulturněhistorickou. Starším dětem jsou určeny sbírky pověstí, které jsou převyprávěním autorkou sebraných látek i pověstí z kronik, cizích sbírek a pozůstalostí. Další oblastí autorčina zájmu, které dala výraz svými romány pro dospělé, jsou české náboženské dějiny, hlavně období reformace a jednoty bratrské: Milíč z Kroměříže, Hořící sloup s hlavní postavou Václava Budovce, a především trilogie o J. A. Komenském Nesmrtelný poutník, k jejímuž napsání přistoupila po dlouholetém studiu historického a archivního materiálu, reálií i jazyka a v níž vyvrcholilo její vypravěčské umění. Lpění na výsledcích bádání bez koncepčního výběru, na detailu i časté dějové odbočky však oslabují kompoziční stavbu díla, brání komplexnímu zobrazení osobnosti a jejího zápasu a trilogii žánrově posouvá až k historické kronice nebo fresce.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Kašpárkova chalupa (D loutk. pro děti, b. d., 1917, i prem.); Velešovský poklad (D loutk. pro děti, b. d., 1920, i prem.); Prsten (D loutk. pro děti, b. d., 1920, i prem.); Mlynářova Zuzka (D loutk. pro děti, b. d., 1922, i prem.); Hýta a Batul na pouti, Hýta a Batul doma (leporelo, 1925); Nejmilejší zvířátka (leporelo, b. d., 1925); Uletělo jaro (P pro děti, 1925; část poté s tit. Sluníčkem i bouří, 1949); Milíč z Kroměříže 1, 2 (R histor., 1926); U zvířátek (BB pro děti, 1927); Obrázky a veršíčky pro nejmenší dětičky (b. d., 1928); Kouzelná čapka (D loutk. ve verších pro děti, 1928, prem. 1927); Na trávníčku (BB pro děti, 1931); Od svítání do šera (BB pro děti, 1931); O zlatých ovečkách a jiné pohádky (b. d., 1931); Z Popelčiných oříšků (BB pro děti, 1933); Stříbrné kuličky (D loutk. pro děti, b. d., 1934, i prem.); Zvířátka a děti (leporelo, b. d., 1934); Se zvířátky do zahrádky (BB pro děti, b. d., 1935); S poutnickou holí (P pro ml., 1936); Hořící sloup (R histor., 1936); Za dědictvím (P pro ml., b. d., 1936); Násobilce v malé chvilce (BB pro děti, 1936); Malá máma (leporelo, b. d., 1937); Z tajemné studánky (pověsti ze severových. Čech pro ml., 1937); Tiší v zemi (P pro ml., 1940); Abeceda (BB pro děti, 1941); Staré pověsti a legendy (1941; výbor s tit. Ze starých pověstí a legend, 1954; rozšíř. s týmž tit., 1970); Moje zvířátka 1, 2 (leporelo, b. d., 1941); Jdou muzikanti pohádkou (pohádka, 1941); Z teplých pelíšků (BB pro děti, 1942); Děti a zvířátka (leporelo, b. d., 1942); V mrákotách i jasu (BB 1947); Vrabčí písničky (BB pro děti, 1947); Janíkův přírodopis (BB pro děti, 2. vyd. 1948; 1. vyd. výtisk nezjištěn, 1942?); Sluníčkem i bouří (P pro ml., 1949, část prózy Uletělo jaro); Věneček povídek (pro děti, 1954); Mladá léta Jana Amose (R histor., 1957, 1. díl trilogie); Do labyrintu světa (R histor., 1958, 2. díl trilogie); Planoucí pochodeň (R histor., 1961, 3. díl trilogie; souborně s tit. Nesmrtelný poutník, 1969); Staré zkazky (pověsti pro ml., 1962); Moravané (R histor., 1967, s R. Kalfusem); Z dávných dob (pověsti, 1969); Skřítek Hrášek (BB pro děti, 1972); Ze slovanských legend a pověstí (1975); Tajemný věků hlas (pověsti, 1976); Za oponou paměti (memoáry, pohádky, P, 1982, ed. R. Kalfus); scénicky: Penězokazi (1941); Trojí Krakonoš (pro ml., 1951; s tit. Medvědářův bubínek, 1951); Novopačtí rebelanti (1953, dramatizace J. /J. B./ Heller).
Ostatní práce: Dějiny vzdělanosti pro odborné školy ženských povolání 1, 2 (1925, 1926; 2. sv. přeprac., 1933); J. A. Komenský: Maminkám (1940, převod Komenského díla Informatorium školy mateřské do nové češtiny); Umíte stonat? (Železný Brod 1945).
Příspěvky ve sbornících: Národ legiím (1920); Bělohradsko (1934); Čarovná zahrada (1944); Karel Václav Rais (1959); Spící zámek (1971); Zlatě doma (1972); Dětské loutkové divadlo. Repertoárový sborník pro dětské loutkářské soubory (1980).
Uspořádala a vydala: Liptovské zábavky a rozprávky (slovensky, Praha 1923); Bratrský zpěvník (1954, s R. Kalfusem).

LITERATURA

Bibliografie: H. Ryšánková: L. M., personální bibliografie (Knihovna města Plzně, 1971).
Knižně: V krajině mateřštiny (sb. k 90. výročí narození, ed. J. Hilčr, 1972; obs. bibliografii knižních prací, usp. R. Kalfus).
Studie a články: O. Sirovátka: doslov in Ze slovanských legend a pověstí (1975); M. Kaňák: K velkému dílu Leontiny Mašínové, Český zápas 1963, č. 24; R. Kalfus: doslov k nedokončeným pamětím, in Za oponou paměti (1982); A. Haman: Historická postava jako románový hrdina, Český jazyk a literatura 48, 1997/1998, č. 7/8.
Recenze:Uletělo jaro: O. Pospíšil, Úhor 1925, s. 179 * Milíč z Kroměříže: J. B. Čapek, Kritika 1926, s. 41; J. Herben, Národní práce 1927, č. 30 a 31 * Hořící sloup: K. Sezima, Lumír 63, 1936/37, s. 225; F. Sekanina, Národní politika 28. 6. 1936 * Tiší v zemi: F. Tichý, LidN 3. 2. 1941, Literární pondělí * Mladá léta Jana Amose: M. Jungmann, LN 1957, č. 23; Z. Kožmín, HD 1957, s. 226 * Do labyrintu světa: M. Jungmann, LitN 1959, č. 27; tčz (T. Č. Zelinka), Kostnické jiskry 1959, č. 16 * Planoucí pochodeň: M. Jungmann, LitN 1961, č. 29; dk (K. Dobeš), Socialistický směr 1961, č. 10 * Nesmrtelný poutník: H. Pecharová, Rodina a škola 1970, č. 6.
K životním jubileím: M. Jungmann, LitN 1967, č. 11; M. Plecháč, Jednota bratrská 1972, č. 3; J. Hilčr – (af) (A. Fetters): Nezapomenutelná, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1982, č. 1.
Nekrology: J. Hilčr, ZM 1975, č. 4, Příl, Z. Medek, Kostnické jiskry 1975, č. 9.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (soupis K. Bílek, 1984), dodatky neuspořádány.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Lexikon české literatury
J. Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Stanislava Mazáčová (1998)

Aktualizace hesla: 31. 12. 2006 (ap)

Aktualizace bibliografie: 31. 12. 2006 (ap)

zpět na hlavní stranu