Slovník české literatury po roce 1945

Jindřich FAIRAIZL

* 14. 6. 1934, Praha

† 16. 10. 1993, Měchenice

Dramatik a scénárista

Otec byl živnostník (zemřel v roce 1950), matka dělnice. Protože po ukončení základní školní docházky nemohl z kádrových důvodů studovat, nastoupil Jindřich Fairaizl v roce 1949 do učení v kladenských dolech, v roce 1951 však byl pro vážnou nemoc z hornictví uvolněn a nastoupil jako redaktor do Čs. rozhlasu (od roku 1946 byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru; představitel mnoha dětských rolí ve filmu a divadle). V roce 1953 přešel do vznikající Čs. televize, kde působil jako redaktor ve vysílání pro děti a mládež (1958–1964 v redakci dětského TV magazínu Vlaštovka, který založil), od roku 1964 pak byl režisérem v oddělení dokumentaristiky. Po prověrkách v roce 1970 musel z televize odejít, nadále s ní však spolupracoval externě, stejně jako s Krátkým filmem Praha. V roce 1975 mu byla zakázána činnost v kulturních institucích, ale od roku 1976 opět pracoval pro Krátký film (v sedmdesátých letech zde jako externista vytvářel dokumentární, výukové a odborné filmy pro vnitřní potřeby různých institucí; v roce 1986 byl přijat do zaměstnaneckého poměru jako asistent režie) a posléze i pro Čs. televizi (zde kryt cizími jmény). V lednu 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Čs. televize, po několika týdnech ze zdravotních důvodů rezignoval, dále tu však působil jako režisér. Zahynul při autohavárii na silnici mezi Měchenicemi a Zbraslaví.

V šedesátých letech byl Fairaizl čelným reprezentantem čs. televizní dokumentaristiky, scenáristou a zpravidla také režisérem mnoha publicistických pořadů, mj. Ej, Dunaj, Dunaj (1965); Šest třetin mimo hru (1965); Probošt pro Montreal (1965); Malované děti (1967); Štěstí za šest křížů (1967); Naděje z levého břehu (1967); triptychy Inzerát (1968) a Starci (1969), a také řady krátkometrážních snímků odborných, popularizačních a výukových. – Napsal scénáře k hraným televizním filmům Čestné kolo (natočeno 1973, vysíláno 1989, r. Antonín Moskalyk, podle Oty Pavla); Balada z Karlína (1984, podle Olgy Scheinpflugové); Dcera národa (1990, též režie); Hledání v bílém obdélníku (1991, též režie). Autorsky se podílel rovněž na scénáři seriálu Sanitka (1984, režie Jiří Adamec, scénář + Jiří Hubač, Fairaizl neuveden). – Čs. rozhlas mu uvedl hry Slavný den konání dobrých skutků (1987, r. Jan Lorman), Jak to slunce povylejzá (1987), Balada o čekání v podzimní trávě (1988, r. Jiří Horčička), Sedm rozpačitých cest ševce Vohralíka za opravdovostí (1990, i režie), Podivná zatáčka po sezoně (1992, i režie). – Po roce 1989 se opět věnoval televizní tvorbě jako scenárista a režisér. Postupně natočil mj. snímky Probuzení (1990); Mlýn na konci cesty (1990); Svobodná Evropa (1991, 4 díly); Kolovratská 4 (1991); Podoby strachu (1992) a připravoval publicistické cykly Hovory u Mistra Jana (1990), Na pozvání Svobodné Evropy (1990) a Náš člověk v tísni (1993). – Jeho životní dráze je věnován dokumentární film Pravda Fairaizlova (2005, scénář a režie Pavel Křemen).

Divadelní hry Fairaizl většinou situoval do současnosti. Pomocí neobvyklých příběhů, jež umožňují vyhrotit jednání postav a odhalit příčiny jejich činů, konfrontuje kontrastní lidské typy, reprezentanty odlišných životních názorů a postojů. Kriticky zobrazuje zejména materialismem deformovaný hodnotový rejstřík dnešního člověka, jeho alibistické obranné mechanismy a sebeklamy. Typické je užití komediální nadsázky a groteskních prvků v charakteristice postav a ve výstavbě situací. Na rozdíl od her soustředěných k postižení negativních projevů deformovaného jedince hra Tanec v dolním podlaží významově přerůstá v podobenství bortícího se společenského systému. Pro autora příznačná morální apelativnost, až rigoróznost, charakterizuje i historickou hru Dcera národa, inspirovanou osudem dcery Karla Havlíčka Borovského a koncipovanou jako ničivý střet „svatých“ národních zájmů s právem jedince na sebeurčení. Román Taxis na nultém kilometru vychází z reálného příběhu koně Koroka, vítěze Velké pardubické steeple-chase, a představuje pokus o netradiční prozaický útvar (střídání časových a vyprávěcích rovin), který svým útočným zacílením souzní s kritickým rázem Fairaizlovým tvorby.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hlavně zdraví, přátelé (D, rozmnož., 1986, prem. 1982); Dcera národa (D, rozmnož., 1988 i prem.); Slavný den konání dobrých skutků (D, rozmnož., 1991); Tanec v dolním podlaží (D, rozmnož., 1991); Taxis na nultém kilometru (R 1991).

LITERATURA

Studie a články: J. Cysařová: Fenomén jménem Fairaizl, Týdeník Televize 1993, č. 48; A. Burget: Hoře z rozumu, Český deník 4. 2. 1994, příl. Report; P. Kovář: Causa Jindřich Fairaizl, Reflex 1994, č. 21; medailon in sb. Akademické gymnázium Štěpánská 22 /1556–1996/ (1996); J. Potůček: 1968 – Zakázaná televize, Reflex 2005, č. 34 (zde).
Recenze: Hlavně zdraví, přátelé: M. Vydrová, Tvorba 1983, č. 5 * Jak to slunce povylejzá: jh (= J. Hlavnička), Rozhlas 1987, č. 21 * Balada o čekání v podzimní trávě: J. Vadlejchová, Scéna 1989, č. 16 * Slavný den konání dobrých skutků: jh (= J. Hlavnička), Rozhlas 1987, č. 9 * Taxis na nultém kilometru: Z. K. S., Knihy 92, 1992, č. 19; (pek) (M. Petříček), LitN 1992, č. 45 * Dcera národa: M. Spáčilová, LidN 9. 1. 1991 * Hledání v bílém obdélníku: P. Nový, MFD 26. 2. 1991.
Rozhovory: M. Jindrová, Čs. televize 1990, č. 6; M. Jindrová, Týdeník Televize 1992, č. 10; mj (= M. Jindrová), Týdeník Televize 1993, č. 12.
K životním jubileím: J. Cysařová, Listy 1994, č. 3; A. Burget, Telegraf 16. 6. 1994.
Nekrology: jaf (= J. Foll), LidN 19. 10. 1993; A. Burget, Český deník 21. 10. 1993; M. Jodas, LD 21. 10. 1993.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Eva Šormová (1995)

Aktualizace hesla: 12. 6. 2019 (mlp)

Aktualizace bibliografie: 12. 6. 2019 (mlp)

zpět na hlavní stranu