Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 



Provizorní vysílání Čs. televize v roce 1968, Jindřich Fairaizl druhý zleva

 Jindřich FAIRAIZL

* 14. 6. 1934, Praha 
† 16. 10. 1993, Měchenice 
 
Dramatik a scénárista
 Pocházel ze živnostenské rodiny. Protože po ukončení základní školní docházky nemohl z kádrových důvodů studovat, nastoupil v roce 1949 do učení v kladenských dolech; 1951 však byl pro vážnou nemoc z hornictví uvolněn. Téhož roku byl přijat jako redaktor do Čs. rozhlasu (od 1946 byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru; představitel mnoha dětských rolí ve filmu a divadle). V roce 1953 přešel do vznikající Čs. televize, kde působil jako redaktor ve vysílání pro děti a mládež (1958–64 v redakci dětského TV magazínu Vlaštovka, který založil), od roku 1964 pak byl režisérem v oddělení dokumentaristiky. Po prověrkách v roce 1970 musel z televize odejít, nadále s ní však spolupracoval externě, stejně jako s Krátkým filmem Praha. V roce 1975 mu byla zakázána činnost v kulturních institucích, ale od roku 1976 opět pracoval pro Krátký film (v 70. letech zde tvorba dokumentárních, výukových a odborných filmů pro vnitřní potřeby různých institucí; 1986 přijat jako asistent režie) a posléze i pro Čs. televizi (zde kryt cizími jmény). V roce 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Čs. televize, v témže roce ze zdravotních důvodů rezignoval, dále tu však působil jako režisér. Zahynul při autohavárii na silnici mezi Měchenicemi a Zbraslaví.
 

V 60. letech byl Fairaizl čelným reprezentantem čs. televizní dokumentaristiky, scenáristou a zpravidla také režisérem mnoha publicistických pořadů (Malované děti, Štěstí za šest křížů, Ej, Dunaj, Dunaj, Příběh koně Koroka, Šest třetin mimo hru, Naděje z levého břehu, Probošt pro Montreal, triptychy Inzerát, Starci /oba 1968/ aj.) a také celé řady krátkometrážních snímků odborných, popularizačních a výukových. Psal též scénáře k televizním filmům hraným (filmová adaptace pěti povídek o koních Když umírají koně), k inscenacím a seriálům, a to jak na náměty původní (Spřežení z onoho času), tak i převzaté (Čestné kolo, natočeno v 70. letech, vysíláno 1989, režie Antonín Moskalyk, podle Oty Pavla; Balada z Karlína, podle Olgy Scheinpflugové). Tyto pořady, ač natočené, nebyly v době svého vzniku uvedeny. Autorsky se podílel rovněž na scénáři seriálu Sanitka (1984, režie Jiří Adamec, scénář + Jiří Hubač, Fairaizl neuveden).
Čs. rozhlas mu uvedl hry Slavný den konání dobrých skutků (1986), Jak to slunce povylejzá (1987), Balada o čekání v podzimní trávě (1988), Sedm rozpačitých cest ševce Vohralíka za opravdovostí (1990, i režie), Podivná zatáčka po sezoně (1992, i režie).
Po roce 1989 se opět věnoval televizní tvorbě jako scenárista a režisér (publicistické pořady Hovory u Mistra Jana, 1990; Probuzení, 1990; Mlýn na konci cesty, 1990; Kolovratská 4, Poselství druhákům, 1992; Podoby strachu, 1992; filmy Dcera národa, 1990, Hledání v bílém obdélníku, 1991).
Jeho životní dráze je věnován dokumentární film Pravda Fairaizlova (2005, scénář a režie Pavel Křemen).

 Divadelní hry Fairaizl většinou situoval do současnosti. Pomocí neobvyklých příběhů, jež umožňují vyhrotit jednání postav a odhalit příčiny jejich činů, konfrontuje kontrastní lidské typy, reprezentanty odlišných životních názorů a postojů. Kriticky zobrazuje zejména materialismem deformovaný hodnotový rejstřík dnešního člověka, jeho alibistické obranné mechanismy a sebeklamy. Typické je užití komediální nadsázky a groteskních prvků v charakteristice postav a ve výstavbě situací. Na rozdíl od her soustředěných k postižení negativních projevů deformovaného jedince hra Tanec v dolním podlaží významově přerůstá v podobenství bortícího se společenského systému. Pro autora příznačná morální apelativnost, až rigoróznost, charakterizuje i historickou hru Dcera národa, inspirovanou osudem dcery K. Havlíčka Borovského a koncipovanou jako ničivý střet „svatých“ národních zájmů s právem jedince na sebeurčení. Román Taxis na nultém kilometru vychází z reálného příběhu koně Koroka, vítěze Velké pardubické steeple-chase, a představuje pokus o netradiční prozaický útvar (střídání časových a vyprávěcích rovin), který svým útočným zacílením souzní s kritickým rázem Fairaizlovým tvorby.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Hlavně zdraví, přátelé (D, rozmnož., 1986, prem. 1982); Dcera národa (D, rozmnož., 1988, prem. 1986); Slavný den pro konání dobrých skutků (D, rozmnož., 1991); Tanec v dolním podlaží (D, rozmnož., 1991); Taxis na nultém kilometru (R 1991).

LITERATURA

Studie a články: Medailon in sb. Akademické gymnázium. Štěpánská 22. 1556–1996 (1996); J. Potůček: 1968 – Zakázaná televize, Reflex 2005, č. 34 (zde).
Recenze: Hlavně zdraví, přátelé: M. Vydrová, Tvorba 1983, č. 5 * Jak to slunce povylejzá: (jh) (J. Hlavnička), Rozhlas 1987, č. 21 * Slavný den konání dobrých skutků: (jh) (J. Hlavnička), Rozhlas 1987, č. 9 * Taxis na nultém kilometru: Z. K. S., Knihy 92, 1992, č. 19; (pek) (M. Petříček), LitN 1992, č. 45.
K životním jubileím: J. Cysařová, Listy 1994, č. 3.
Nekrology: jaf (= J. Foll), LidN 19. 10. 1993; A. Burget, Český deník 4. 2: 1994, příl. Report.
Autor hesla: Eva Šormová (1995)
Aktualizace hesla: 12. 2. 2008 (kb)
 
zpět na hlavní stranu