Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Tereza BRDEČKOVÁ

* 10. 2. 1957, Praha 
 
 
Filmová kritička, publicistka, prozaička, scénáristka a překladatelka
 Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1976) vystudovala střihovou skladbu na pražské FAMU (1977-1982). V letech 1990-1992 pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov, v roce 1991 byla programovou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V letech 1999-2003 působila nejprve jako programová ředitelka, později jako hlavní dramaturgyně festivalu Febiofest (2004-2006). Je dcerou spisovatele Jiřího Brdečky a manželkou básníka a textaře Jiřího Dědečka. Žije v Praze a v Berlíně.
 Přispívala do časopisů Kviz (1975), Amatérský film (1977-1986), jako novinářka a kulturní redaktorka působila dále v Respektu, Lidových novinách, v Týdnu, v Českém rozhlase a v českém vysílání BBC. Publikovala v denících a časopisech Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, TvarVečerník Praha. V roce 1995 získala cenu Literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Je autorkou filmových scénářů Zrcadla pro Valdštejna (s Otakarem Votočkem, 1995); Toyen (s Janem Němcem, 2002, režie Jan Němec, 2005); Muž a stín (podle románu Emila Vachka, režie Dušan Klein, 2004).
 

Literární tvorba Terezy Brdečkové je vzhledem k autorčině zájmu o literaturu i film velmi různorodá. Příznačným jednotícím momentem valné většiny její tvorby je ztvárnění společensko-politických událostí, především doby komunismu, jež významně zasahují do životních příběhů hlavních hrdinů. Proces normalizace bývá vykreslen jako trvale přítomné zranění, nevyslovené trauma generace života v komunismu, která se nedokáže vyrovnat s vlastní minulostí. Prozaická prvotina Listy Markétě obsahuje tvarově různorodý povídkový soubor Sobecký itinerář a titulní novelu, ve které autorka na příběhu mileneckého vztahu aktualizuje problém emigrace. Příběhy na hranici snu a možné reality jsou formálně zpracovány moderními prozaickými postupy s prvky intertextuální kompozice, které autorka použila rovněž v románu Šahrazád a král. Zde na osudu tří žen rozdílné generace se symbolickým příběhem Šahrazády ukazuje v tříštivé mozaice příběhů problémy vztahů mezi ženami a muži, jež jsou jistou paralelou dobové úzkosti vystupující v pozadí textu. Hrdina dalšího románu Učitel dějepisu se při cestě za otcem, jenž emigroval, pokouší nalézt odpovědi na otázky svého dětství i dospělosti. Zatímco zde se hrdina nedokáže vyrovnat s vlastní minulostí, hlavní postava románu Slepé mapy se naopak ocitá v existenciální krizi z důvodu neschopnosti vyrovnat se svou žitou přítomností. Předstíráním brutálního činu touží změnit své zajištěné štěstí, přičemž druhá linie příběhu mladé dívky odhaluje zlo a brutalitu současnosti.
Autorčina potřeba reflektovat aktuální společenské dění vedla ke vzniku souboru fejetonů Nebezpečí, jaké je tvé jméno. Zájem o film se vedle monografie Gérard Depardieu projevil také v rozsáhlém rozhovoru s významným dokumentaristou Janem Špátou (Dívej se dolů) a především ve „filmovém románu“ Toyen, jenž posloužil jako předloha pro stejnojmenný film. Vzpomínky na svého otce, filmového režiséra a spisovatele Jiřího Brdečku, uspořádala do souboru Pod tou starou lucernou.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a publicistika: Gérard Depardieu (monografie, 1990); Jan Špáta: Dívej se dolů (monografie a rozhovor, s Janou Hádkovou 1991); Listy Markétě (PP 1996); Šahrazád a Král (P 2000); Učitel dějepisu (P 2004) Nebezpečí, jaké je tvé jméno (FF 2005), Ještě jsem tady: rozhovory o životě, dějinách a stáří (rozhovory, 2005); Toyen (filmový román, 2005); Slepé mapy (P 2006).
Překlady: François Truffaut: Román o Françoisi Truffautovi (1989); Jean-Claude Carrière: Vyprávět příběh (1995, s J. Dědečkem); Zafer Şenocak: V novém světě (2008, též jako editorka).
Příspěvek v antologii: Povídky: short stories by Czech women (2006).
Uspořádala a vydala: Pod tou starou Lucernou a jiné vzpomínky (2002).

LITERATURA

Recenze: Šahrazád a Král: L. Bělunková, Host 2000, č. 8; J. Peňás, Respekt 2000, č. 38 * Učitel dějepisu: I. Mráz, Host 2005, č. 1 * Nebezpečí, jaké je tvé jméno: R. Hylmar, Host 2005, č. 1 * Slepé mapy: A. Haman, LidN, 18. 12. 2006.
Rozhovor: D. Novotná, Tvar 2005, č. 6.
Autor hesla: Zuzana Malá (2008)
Aktualizace hesla: 22. 8. 2008 (zm)
 
zpět na hlavní stranu