Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jiřina  SALAQUARDOVÁ

* 9. 7. 1955, Brno  
 
 
Básnířka, autorka literatury pro děti
 Dívčím jménem Kalabisová. Její matka je učitelka, otec lesním inženýrem. Dětství Salaquardová prožila v Náměšti nad Oslavou. Gymnázium vystudovala v Třebíči (maturita 1974), češtinu a hudební vědu na FF UJEP v Brně (1974–1979, PhDr. 1982). Pracovala jako dramaturgyně v brněnské redakci Čs. televize a krátce v Čs. rozhlase. 1986–1988 byla redaktorkou zájmových publikací v brněnském Krajském kulturním středisku, 1989–1995 ekologickou poradkyní (1991 absolvovala roční studijní pobyt ve Štrasburku na stipendium Rady Evropy). Poté se stala redaktorkou brněnského nakladatelství Bonus A a navazujícího nakladatelství Books. Nyní působí na Fakultě sociálních studií MU, kde vede semináře tvůrčího psaní a ediční praxe, a externě spolupracuje s několika menšími nakladatelstvími.
 Přispěla do periodik Brněnský večerník, Rovnost, Lidové noviny, Host, Literární noviny, Právo, Britské listy aj. Spolupracuje s Českým rohlasem a s Českou televizí jako scnáristka publicistických magazínů.
 Knižně debutovala sbírkou veršů, která již titulem Já, Kryštof Kolumbus naznačuje básnířčinu snahu objevit, poznat a popsat taje světa a života. Autorčiny působivé a velmi osobní lyrické promluvy, jejich úspornost a civilní obraznost, vyrůstají ze smyslu pro neobvyklost všedních jevů a smyslově ověřitelných věcí. Psány většinou volným, nerýmovaným veršem, jsou prostoupeny připomínkami reálných osob, míst a dějů, které do nich mnohdy vnášejí i epické prvky. Pevnými, kotvícími body Jiřiny Salaquardové jsou přitom návraty do dětství, jistota (i nejistota) partnerství, mateřství, a zejména domov jako místo, kde je možno ukončit putování. Touha nalézt a pochopit je vystupňována zvláště v závěrečné polytematické skladbě, v níž se prolíná minulost s přítomností a budoucností a soukromé události s obecně lidskými. V podtextu autorčiny druhé sbírky Snídaně na Titaniku častěji vystupuje reflexe dusné atmosféry rozkládajícího se socialismu. Výpověď se stává ještě úspornější, stručnější a zároveň i konkrétnější, básnířka vytrvale hledá co nejpřesnější výraz, pohrává si se slovy a možnostmi neologismů. Okamžiky marnosti, kdy téměř přestává věřit v sílu slova a možnost mezilidské komunikace, pak překlenuje vírou ve sdělnou povahu ticha.
Dětem jsou určeny Pohádky ze stříbrných hor, v nichž se přidržuje žánrových konvencí lidové pohádky, a říkadla Letěl motýl z buku. Tradiční motiviku dětského světa, inspiraci folklorním veršem a kompoziční jednoduchost říkadel inovuje posunem některých veršů do spirituální roviny.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Já, Kryštof Kolumbus (BB 1985); Snídaně na Titaniku (BB 1987); Pohádky ze stříbrných hor (PP 1996); Letěl motýl z buku (BB pro děti, 2005).
Příspěvky ve sbornících: Znamení krajiny (1973); Pozvání do krajiny (1975); „Homo ludens aneb Nemožně zelená krajina.“ Pásmo z veršů mladých současných autorů (rozmnož., 1978); Heliogramy (pásmo z veršů Z. Šimanovského a J. Kalabisové-Salaquardové, ed. A. Berková, rozmnož., 1983); Lidové noviny Arnošta Heinricha a dnešek (2006).
Uspořádala a vydala: Ročenka Krajského kulturního střediska Brno (1987, s R. Rybářem).

LITERATURA

Studie a články: P. A. Bílek in „Generace“ osamělých běžců (1991); O. Kubeczková: Básnická tvorba pro malé děti ve stopách tradice a inovace, in Cesty současné literatury pro děti a mládež, 2006.
Recenze: Já, Kryštof Kolumbus: J. P. Kříž, BV 20. 12. 1985; A. Kopřivová, Universitas 1986, č. 4; J. Poláček, MS 1986, č. 13; R. Matys, Tvorba 1986, č. 5, příloha Kmen; Z. Heřman, MF 31. 1. 1986; J. Trávníček, Rt 12. 2. 1986 * Snídaně na Titaniku: P. A. Bílek, Tvorba 1987, č. 24, příloha Kmen; L. Soldán, Duha 1987, č. 3; J. Kříž, BV 8. 5. 1987; Z. Heřman, MF 22. 5. 1987; J. Trávníček, BV 1. 2. 1988 * Pohádky ze stříbrných hor: O. Blažková, Tvar 1997, č. 9; Š. Nevidalová: Alternativa Nova 1997, s. 378 * Letěl motýl z buku: O. Kubeczková, Ladění 2005, č. 4.
Rozhovory
: R. Svoboda, BV 14. 5. 1987; M. Pluháček, Rt 14. 10. 1987; M. Jeřábek, BV 16. 6. 1988.
Autor hesla: Šárka Nevidalová (1998)
Aktualizace hesla: 20. 10. 2008 (kb)
Aktualizace bibliografie: 20. 10. 2008 (kb)
 
zpět na hlavní stranu