Vývojový román o člověku bloudícím za vidinou "amerického snu".
Román je věnován autorovým rodičům a rozčleněn na 19 kapitol opatřených názvy. Zachycuje protagonistův vývoj od dětství ve 40. letech až po rozklad jeho osobnosti v americké psychiatrické léčebně na konci 70. let. Ačkoliv se na počátku knihy čtenář dozví, že nevlastní otec tragického antihrdiny se jmenoval Jan Svoboda, protagonistovo vlastní jméno není nikde zmíněno. Autor ho nazývá pouze podle činnosti, jíž se právě zabývá, nebo vzoru, do kterého se sám stylizuje (např. básník, dělnický vůdce, bankéř, milionář, Američan, mystik, filantrop, pyroman). Příběh se otevírá v době heydrichiády, během níž se Jan Svoboda dostává do německých věznic, zatímco syn jeho ženy se poprvé odhodlává vymknout se způsobu života, který je od něj očekáván, a vnutit svému okolí vlastní představu nezávislosti. Po únoru 1948 je mu kvůli špatnému kádrovému profilu odepřeno vzdělání a protože i jeho žena je "kulackého" původu, zůstávají mu přístupna jen podřadná úřednická a nakonec dělnická zaměstnání. To vše jej utvrzuje v opovržení k prostřednosti a v touze po bohatství. Není proto divu, že neodolá nabízené příležitosti a jakožto "bankéř" v tovární pobočce spořitelny si defraudacemi dopomůže k velkým penězům. Opojen svým úspěchem a znechucen společenskými poměry dochází k závěru, že "tenhle křiváckej svět je bolševickej prasečák a já ze svých dětí vychován gangstery, aby byly v týhle zemi šťastný". Ztělesněním jeho "amerického snu" se stane bílý americký jeep zn. Willys, kterým vozí nevěsty na radnici šokovaného maloměsta. Před uvězněním zachrání nervově zhrouceného podvodníka srpnové události r. 1968, které jeho rodině otevírají možnost emigrace do USA. Ačkoliv se mu podaří vyhrát v Las Vegas slušné peníze, jeho pokusy o podnikání končí krachem. Vidina další pohádkové výhry se pro něj stává utkvělou představou, která odsouvá do pozadí vše ostatní, včetně zbytků citových vztahů k rodině. Protagonista nezadržitelně klesá na úroveň kleptomana, přichází o práci a mění se v pomateného filantropa, rozesílajícího nekryté šeky, a všemi opuštěného pyromana, živořícího ve vyhořelém bytě. Jeho pád se zastavuje až v psychiatrické léčebně, v níž se pokouší napsat své životní Omnium. Křivka jeho úspěchu se tedy po vzepětí v 60. letech opět ocitá v nulovém bodě. Řečeno spolu s autorem: "Jako investor hanebně vybouchl, jako podnikatel se neprosadil, jako hráč prohrál první poslední, za celý život nenapsal jedinou slušnou báseň, nezahrál na housle jedinou slušnou melodii. Jediný obor, v němž byl v životě úspěšný, byl zločin".
Cesta stále zklamávaného antihrdiny od zásadových postojů k chování vychytralého zlodějíčka a penězům propadlého psychopata je vysvětlitelná nejen přebujením jakési zpočátku nevýrazné psychické dispozice, ale především naprostým podlehnutím českému a americkému životnímu stereotypu v jeho tragicky groteskní podobě. Teprve tlak diktatury, v níž "středověký koncept viny příbuzenstvím se stal jedním ze základních dogmat", v něm stupňuje nenávist až k bodu, kdy je ochoten riskovat i svobodu jen aby prosadil svou ctižádost na úkor pohodlnicky pasívních spoluobčanů. Útěk do Spojených států pro něj znamená nejen únik před kriminálem, ale rovněž cestu za iluzí, kterou již dříve symbolizoval jeho "miliónový jeep", tj. za Radostí, Láskou na první pohled, Whisky, Snem, Šílenstvím, za městem jménem Las Vegas. Posedlost touto představou Ameriky stále více prohlubuje propast mezi reálnými vyhlídkami na úspěch a naprostým omámením vidinou snadno získaných peněz. Teprve v samotném závěru příběhu dospívá pyroman k poznání, že "svoboda znamená vědět, kdo jste a jaké máte možnosti, a podle toho žít a nic nekomplikovat". Je však už pozdě, neboť mu zbývá jediný druh svobody - útrpně tolerovaná grafomanie. Až když je přikurtován k lůžku a nadopován sedativy, probouzí se ze svého snu a dosahuje pocitu naprosté prázdnoty; poznává, že jeho životní pouť byla bludná a její cíle postrádaly smysl. Není však nikoho, koho by "bláznova moudrost" zajímala. - Při posuzování stylistické a jazykové roviny románu je třeba brát na vědomí, že na rozdíl od povídek ze souboru Striptease Chicago nejde o autorský jazyk, ale o překlad citlivě využívající prvků obecné češtiny. Styl se nápadně zjednodušil - autor nekomentuje, nerozjímá, nezdůrazňuje, pouze zapisuje. Expresívnost Novákova jazyka, jehož vrstevnatost je příznačná pro jeho povídky, dramata i překlady, poněkud ustupuje do pozadí a uvolňuje místo prostému sdělení o osudu plném zvratů. Dějové pásmo je rozvíjeno lineárně, bez odboček, retardací a podobných kompozičních nuancí. Vyšší souvislost mezi minimalisticky traktovanými jednotlivostmi je naznačena pouze opakováním motivů nádražního města a Las Vegas. Vypravěčským odstupem, jednodušší stavbou věty a střídmějším lexikem dospěl autor k epické elementárnosti, v níž holý, oproštěný příběh postupně přerůstá rovinu konkrétní přítomnosti a stává se obecněji platným obrazem lidského bloudění v druhé polovině 20. stol.
JAN NOVÁK (nar. 4. 4. 1953 v Kolíně) emigroval do USA s rodiči v r. 1969. Zde vystudoval chicagskou universitu a začal se prosazovat jako anglicky píšící dramatik. Úspěchu dosáhl především hrou Bohemian Heaven (České nebe, uvedeno v New Yorku na off-Broadwayi 1980, rozmnož. Praha 1990), avšak i řada jeho dalších her odráží emigrantskou problematiku. Scénicky byla zatím dále uvedena jeho dramatická prvotina Czechs (v Chicagu 1979, česky Čížci, tj. označení Čechoameričanů), dále pak hra Alaska (Chicago 1989, česky Aljaška, Brno 1994). Upozornil na sebe rovněž překlady HAVLOVY Audience a Vernisáže. Jako scenárista spolupracuje s režiséry M. FORMANEM (Valmont) a I. PASSEREM. Literárním plodem Novákova přátelství s M. FORMANEM je jejich společně psaná kniha Turnaround, A Memoir (New York 1994, čes. Co já vím? Autobiografie Miloše Formana, Brno 1994, z angl. přel. J. JOSEK). Česky psaná knižní prvotina Striptease Chicago (Toronto 1983; Praha 1992) je souborem povídek volně spojených několika postavami rodiny Svojškových. Podobně jako J. ŠKVORECKÝ v nich Novák s humorným odstupem načrtává portréty emigrantů a věrně vystihuje vliv amerického prostředí na češtinu (srov. Příběh inženýra lidských duší aj.). Miliónový jeep vyšel anglicky s titulem Willys Dream Kit (San Diego 1985). Původní verze románů po něm následujících (The Grand Life, New York 1987, a dosud nepublikovaný The Enormous Facts of a Small Life, 1989) jsou také anglické a Novák se sám nepokouší o jejich českou verzi. S J. a T. VRBOVÝMI Novák spolupracoval při překladu své reportáže o třech prosincových dnech r. 1989, kdy byl svědkem převratového dění - Prague in Velvet (Toronto 1992, čes. Samet a pára, Brno 1992). Na rozdíl od E. HOSTOVSKÉHO, J. ČEPA a J. ŠKVORECKÉHO (emigrovali jako již uznávaní autoři s vyhraněným rukopisem, který nedošel v novém domově výraznějších změn) představuje Novák (spolu např. s J. PELCEM nebo L. MONÍKOVOU) mladší vrstvu emigrace, která vyrůstá v osobnosti teprve v zahraničí a je ve způsobu psaní podstatně méně zatížena českou literární tradicí. Traumata národního osudu a češství však tvoří velmi podstatný tematický okruh Novákových próz i dramat.
Lit. A. Codrescu: 50 Yards of Chewing Gum, The New York Times Book Review 11. 8. 1985; Co a jak píše J. N. , Tvar 1990, č. 40 (rozhovor); J. Chuchma: Debut jako řemen, Kmen 1990, č. 7 (o Striptease Chicago); L. Martínek, Svědectví 1990, č. 91; J. N.: Zavinil to psací stroj, Proměny 1990, č. 2; K. Chvatík: Velká kniha na staré téma, in Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy, Praha 1991; Co je živý, je krásný, RR 1992, č. 21 (rozhovor); V. Havel: Dvě poznámky k Miliónovému jeepu J. N., in J. N.: Miliónový jeep, Brno 1992; P. A. Bílek: J. N. aneb Podvojné koktejly z fikce a reality, Labyrint 1993, č. 2 (i o Sametu a páře); B. Dokoupil: Tragická groteska, Rt 13. 1. 1993; Nemá cenu šifrovat banální zprávy, LitN 1993, č. 16 (rozhovor); J. Šulc: Nový český typ?, LitN 1993, č. 3; J. Peňás: Náš muž v Hollywoodu, MF Dnes 7. 4. 1994 (o knize Co já vím?).
(Martin Pilař, Slovník české prózy, 1994)